Tom Hardy

Opravdu nadějná látka nakonec překvapivě není ani tak moc zazděna Levym, který svou "živou" režií naopak příjemně překvapil, jako spíš samotnými scénáristy, kteří měli několik opravdu vypečených nápadů, ale tím vyčerpali veškeré své schopnosti. V číslech by to bylo asi tak, že jednu třetinu filmu se hraje (spíše neúspěšně) na city, jednu třetinu se blbne v muzeu (spíše úspěšně, chvílemi dokonce velice vtipně) a poslední třetina je k uzoufání nudná. Přijatelná oddechovka pro náročný týden, ale jen na jedno podívání. Těch nápadů je tam tak akorát pro jeden výlet do prostor kouzelného muzea…

Typické divadlo Kalich. Čistě pro příznivce tohoto divadla, jeho herců, jejich hereckého projevu a Landovy hudby. Ostatním vstup zakázán. Tohle není film, ale "pouze" další hra známého divadla, tentokrát ovšem zaznamenaná na filmový pás...

1. sezóna - Výborné obsazení dokonale budí zájem o veškeré postavy, z celé té plejády bych rád vypíchl především Wentwortha Millera v hlavní roli (sympaťák každým coulem) a Roberta Kneppera coby zvrhlíka T-Baga (ten podává výkon „pacinovských“ rozměrů). "Shawshankovsky" promyšlený útěk se mi líbil, některé vychytávky jen tak z hlavy nedostanu, ale proč se proboha v posledním dílu najednou muselo objevit tolik opravdu ZBYTEČNÝCH problémů (7 chlapů nepohne s dodávkou, cože?) - můstek k další sezóně snad mohl jít i schůdnější cestou. Silné 4 hvězdy, bojím se dalších dílů...

Jde sice o dost vykonstruovanou záležitost a u druhé série mi ty vršící se problémy přišly až otravné (pasáž s chipem, který se stále nedaří dostat na centrálu, mě vyloženě pila krev), ale jinak se celou dobu královsky bavím, neboť to, co si tvůrci prostřednictvím Jacka dovolí, je prostě paráda – takový „lidský terminátor“ v televizi chyběl. Sutherlandova životní role a pro mě nejlepší seriál posledních let. Nikde jinde jsem neviděl tak perfektně vyhrocené situace (exmanželův život za život teroristy) a silná úmrtí (ať už klaďasů a nebo záporáků). Dravé, živočišné, nekompromisní a strhujícím způsobem sebejisté...

1. sezóna: prvních šest dílu mi přišlo rozvláčných, ale pak jsem se nechal chytit a dojel sérii na jeden tah, za což tvůrci vděčí především trefnému castingu, který docela dobře maskuje občasné zbytečnější odbočky do minulosti. 2. sezóna - pro mě osobně jasný vrchol seriálu, našlapané od začátku do konce, nejsilnější momenty a zdaleka nejvyváženější děj. Jen mi tak trošičku vadila likvidace dvou charakterů, ale je fakt, že ten nečekaný twist stál i za cenu mé oblíbené postavy. 3. sezóna - prozatím mám za sebou šest dílů a jsem DOST zklamán. Táhne se to, málokdy se něco vyloženě děje, hrozně se natahuje, přičemž se však jenom mlží, žádné skutečné otázky a odpovědi, jen hra o čas. Kdyby do třetí sezóny nevstoupila Elizabeth Mitchell, asi bych se ukousal nudou…

Dá se nemilovat seriál z nemocniční prostředí, ve kterém je jedním z doktorů zombie?

Zmatené, utahané, postrádající šmrnc a eleganci prvního dílu. Brilantní atmosféra se vytratila a zůstali akorát solidně bavící se herci. Veliká škoda nevyužitého potenciálu a ostrý kontrast skvělému prvnímu dílu. Snad se v trojce tvůrci vrátí ke stylu jedničky, tenhle překombinovaný hype Dannyho parťákům nesvědčí...

Napřed zajímavá detektivka, poté docela motivující skládačka a pak se to zvrhne ve zmatené hrátky, kdy už se moc nepřemejšlí nad příčinou a důsledkem. Na Scotta (vezmeme-li v potaz tvorbu posledních let) docela fádní, akční scéna s autem uprostřed filmu má koule (jde o jeho nepochybný vrchol), zbytek se pohodlně veze na vlnách nicneříkajícího průměru (jako by se Scott po Dominu bál i sebemenších vizuálních hrátek). Washington je standardně v pohodě, Caviezel hodně zajímavý (ta postava si zasloužila větší prostor). Tempem dost nevyvážené a v ději značně pokulhávající a z hlediska časových paradoxů nefungující (i když, kdyby si tvůrci odpustili jeden telefonní hovor, tak by jim to teoreticky vyjít mohlo). Duo Scott/ Washington rozhodně slibovalo víc…

Nemám pocit, že by měl být Hrubeš a Mareš komedií, která by chtěla diváky především bavit. Vnímám ho jako hořký pohled na život dvou ztracenců, kteří se k sobě můžou chovat jakkoli, ale prostě k sobě patří a ví to. Humorné je to spíše mrazivě, podobně jako Match Point to diváci vnímají jinak čistě proto, že si do toho vkládají svá určitá očekávání a ta se postupem času lámou. Výborní Budař a Krajčo (který je totálně k nepoznání). Jen tak si to zase nepustím, ale s chutí se na to za pár let podívám znovu, protože podobných odvážnějších kousků má naše kultura v posledních letech zoufale málo...

Dost odvážná hra s časem, která rozhodně dává smysl, ale je třeba být pozorný a být otevřený myšlence tvůrců. Reevesovi jsem věřil pláč, Bullockové její okouzlující dospělost a přál jim polibek i za cenu nevyhnutelného klišé. V Amerických romantických vodách posledních let nepochybný unikát, který nestaví na samoúčelném humoru a ztřeštěných vedlejších postavičkách, ale na osamělosti, milování, bolesti a důvěře v to, že čas lásku neovládá. Možná se příliš snadno nechám opít romantikou, ale já tvůrcům Domu u jezera jejich poselství věřím…