Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 023)

plakát

Miami Vice (2006) 

I na Manna příliš dlouhé (a že mám jeho styl vyprávění rád). Celkem zamotaný děj drží v pozoru zájem, stejně jako tradičně precizní kamera a trefně vybraná hudba, ale onen digitální look působí až příliš často otravně a narušuje tak vizuální kontinuitu filmu (tolik zrnitých scén se v kině jen tak nevidí). Na druhou stranu to má ten příjemný efekt, že díky digitálu je atmosféra Miami syrová. Všechny ty nablýskané káry a obří vybavené baráky nepůsobí jako výtažky z katalogů (jak prezentuje Bay Miami v Mizerech), ale jako reálný doplněk světa drog a zbraní, který se ukrývá za líbivou tváří exotického prostředí. Miami Vice je podstatě to samé, co Robbery Homicide Divison, ovšem s tím rozdílem, že hlavní postavy tu nemají tolik prostoru (především Foxx je krutě v pozadí) a děj je až příliš nárazově pojatý (v rámci pravidel "máme na to vše 90 minut, než spustíme hlavní akci"). Byl by to výborný díl krimi seriálu, ale je to slabší celovečerák. Je mi to upřímně líto, protože mám Manna hodně rád. Snad mu to vyjde příště, až zase zapojí i normální kameru, díky čemuž nebude pak každá akce tak nepřehledná a každá noční scéna jak krupicová kaše...

plakát

Tajemná řeka (2003) 

Díky zcela průměrnému scénáři je Tajemná řeka dějově dost nevyvážená a nebýt perfektních hereckých výkonů, byla by i značně nudná. V závěru však přijde moment, který z průměrné detektivní báchorky udělá film hodný respektu a zapamatování. 3 a 1/2*...

plakát

Detonator (2006) 

Tradiční laciné béčko se vším všudy, nicméně Snipes si svého agenta viditelně užívá...

plakát

Asterix a Vikingové (2006) 

Hodně povedený přírůstek do již slušně obsáhlé filmové série. Nebýt tam ty otravné písničky, možná bych dal i pět...

plakát

Requiem za sen (2000) 

Nikoli dokonalé, ale velmi silné. Expozice je pomalejší a celkově děj není nijak zvlášť výjimečný. Nicméně práce s emocemi prostřednictvím obrazových hrátek je podmanivá a osudy postav zdrcující. Je to film, který začíná pozvolna, aby postupně nabíral na síle a na svém konci udeřil silou všech karet, které si postupem hry uložil pod ruku. Na konci jsem nebyl schopen slova, nedýchal jsem, za to ta, i přes nepopiratelnou dějovou banalitu, pátá hvězdička...

plakát

Jak přicházejí sny (1998) 

Sice ne dějově nejsilnější, ale v mnoha aspektech nepochybně originální americký romantický film (ať už mluvíme o expozici - tolik "mrtvol" na úvod se v tomhle žánru jen tak nevidí - a nebo o vizuální stránce). Fantastický Robin Williams, hravý soundtrack, silně vyjádřená naděje v nehynoucí lásku a lákavá paleta nejrůznějších barev. Asi bych to osobně nechtěl prožít, ale přál bych si věřit tomu, že bych ve jménu lásky dokázal být stejně nezlomný...

plakát

Garfield 2 (2006) 

Legenda už v prvním díle pořádně padla na držku, ale to, co s ní udělali tvůrci ve dvojce, to už by si zasloužilo veřejné lynčování. Udělat z nejcharismatičtějšího kocoura protivného křížence otesánka a Richieho Riche, to už je opravdu vrchol. I v druhém dílu jsou několikrát, v rámci morálních ponaučení, totálně potlačena některá základní pravidla komiksu, což je opět k pláči. Garfield 2 je ještě horší než jednička (už jen pro ten typický Americký pohled na Anglii), potažmo cokoli z posledních let, kdy se v hraném filmu objevila mluvící zvířátka. Díky bohu za ten komerční neúspěch, trojka alespoň nehrozí, bůh ví, s čím by přišli tam. Možná by začal Garfield pomáhat psům, co nemají páníčka... nebo něco takového

plakát

V poslední chvíli (1995) 

Na Deppa nečekaně mdlé. Jediné zajímavé mi na tom přijde, že si z toho mnohé evidentně vypůjčili tvůrci seriálu 24 hodin, když psali první sezónu. Na jedno podívání ucházející thriller, Depp má rozhodně ve své filmografii mnohem výraznější kousky, ať už z filmařského, a nebo z hereckého hlediska...

plakát

Černý jestřáb sestřelen (2001) 

Pulzující válečná vřava, na níž je nahlíženo syrovým okem, které si udržuje permanentní nadhled a nesnaží se nikoho soudit. Sled podmanivých obrázků a dechberoucích scén je doplněn o chytlavý etnický soundtrack Hanse Zimmera a nemá jediného slabého místa v obsazení. Více takových filmů, které člověku nedovolí pouze povrchně nahlédnout, ale i „prožít“

plakát

Rychle a zběsile: Tokijská jízda (2006) 

Vrcholně necharismatický hlavní hrdina v kombinaci s tupým scénářem a nudnou režií tvoří jedno z nejzbytečnějších pokračování posledních let. Nebýt toho jednoho pěkného skluzu skrz dav a závěrečných pěti minut, kdy se na chvilku do filmu vtírne feeling předchozích dílů, bylo by to na odpad...