Tom Hardy

Dost odvážná hra s časem, která rozhodně dává smysl, ale je třeba být pozorný a být otevřený myšlence tvůrců. Reevesovi jsem věřil pláč, Bullockové její okouzlující dospělost a přál jim polibek i za cenu nevyhnutelného klišé. V Amerických romantických vodách posledních let nepochybný unikát, který nestaví na samoúčelném humoru a ztřeštěných vedlejších postavičkách, ale na osamělosti, milování, bolesti a důvěře v to, že čas lásku neovládá. Možná se příliš snadno nechám opít romantikou, ale já tvůrcům Domu u jezera jejich poselství věřím…

Snaživý náhled do světa "pouličních umělců", na kterém je však znát nezkušenost tvůrců (ať už mluvíme o naivním ději a nebo o dost jednoduché režii). Nicméně charismatický hlavní představitel (a vůbec celkově povedené obsazení), společně s několika příjemnými dějovými twisty, zajišťují jednoduché báchorce o "nepochopeném umění" stravitelnost. Veliká škoda, že se nenašlo více odvahy pro nějaké osobitější vyjádření, takhle působí Sprejeři stejně povrchně a prázdně, jako rádobycool čmárance na stěnách domů...

Campbell si podřízne větev již úvodem, neboť naservíruje naprosto dokonalou akci. Po celý zbytek se mu nepodaří úvodní honičce vyrovnat a tak se paradoxně stávají poté nejadrenalinovějšími scénami partie pokeru, během kterých jsem společně s přísedící Evou Green tajil dech. Daniel Craig je výborný, ale je to úplně jiný Bond a když říkám úplně, tak to myslím doslova. Jiná gesta, jiné vystupování – je to rozhodně lepší přístup, než kdyby se světlovlasý Bond snažil kopírovat své předchůdce. Škoda poslední třetiny, kdy film přeřadí na zdlouhavou romanci, která sice má svůj účel pro formování charakteru, ale kdyby byla poloviční, rozhodně by nepůsobila tak přeslazeně. Akční finiš je překvapivě dost nevýrazný (nikoli špatný, ale ani památný – namísto akce utkví v paměti akorát oči Evy Green). Rozhodně povedený restart série, který však nabízí méně akce, než by bylo záhodno. Ale Craig za trochu té trpělivosti stojí – je drsný, šarmantní a zatraceně osobitý, aby se dokázal směle utkat s Ethanem Huntem a Jasonem Bournem… P.S. Nechápu, proč měla Eva Green v některých scénách až tak nesmyslně výraznou rtěnku. Chvílemi díky tomu vypadá jak předražená štětka.

Ucházející kousek s pár dobrými nápady, slušným tempem a geniálními červíky (či co to je za svinstvo:). Jsou pro film stejnou spásou a osvěžením, jako tučňáci pro Madagaskar. Na rozdíl od Madagaskaru je však chvílemi Spláchnutej vtipnej i bez nich (pokud vás tedy baví cartoonovské držkopády)...

Tady ukrutně vítězí má infantilní stránka a slabost pro tyhle ježaté sviňuchy, protože já se výborně bavím i u trojku. My guilty pleasure;)

Hvězdičku za rozkošnou teen verzi Lucy Liu, jinak velké nic s velmi nudnou režií a debilním scénářem...

Příliš pozdě na omluvu Ińárrituovi, že jsem si tenhle jeho masterpiece nechal až na počátek listopadu roku 2006. Spletitá mozaika několika lidských životů, jejíž chaotičnost a nepředvídatelnost jakoby kopírovala složitá forma podání, je tak poutavá a oslovující, až nutí k upřímným slzám. Velmi intimní film s naprosto fenomenálními hereckými výkony. Nádherný epilog…

Kramer má tolik nápadů, že je skoro až škoda, že je všechny naházel do téhle jedné zběsilé noci (některé "náhody" tak působí přeci jen dost násilně našroubované do děje). I přes určitou přehnanost děje a poměrně zbytečný, leč účelný konec, je však Zběsilý útěk jízdou, která si zaslouží pozornost každého fandy drsných akčních filmů. Ulice jsou špinavé, rány bolí, kulky zabíjejí a ani děti z toho nevyjdou bez úhony. Zúčtování na ledě se mi vpálilo zatraceně hluboko pod kůži – už dlouho se mi nestalo, abych tak moc na vlastní kůži cítil každou ránu. Paradoxně se pro mě nejlepším momentem celého filmu stává vložená linie s pedofily, která defakto se zbytkem děje nemá vůbec nic společného a je tam „jen“ pro vyhrocení situace. Dokonalá scéna, ve které pomatení manželé čelí andělu pomsty, se s přehledem řadí k tomu nejlepšímu, co jsem letos viděl…

Nedotažená gangsterka. Výborní herci jsou otroky slabě navržených postaviček a atmosféra je brutální kombinací Profesionálů a Pulp Fiction. McGuigan má zajímavé režijní vychytávky a rozhodně si umí pohrát se skladbou příběhu, ale měl by stejnou péči věnovat i charakterizaci postav. Nabít a zabít funguje díky tomu, že tam každý defakto hraje "postavu na tělo", tady je to mnohem komplikovanější už proto, že se film snaží být studií zvrhlé mysli. Na to, aby měl výpovědní hodnotu, je až příliš povrchní...

Natočení druhého Základního instinktu provázela řada potíží, problémy s obsazením počínaje a výběrem režiséra konče. Vzhledem ke slabému scénáři, který pouze recykluje jedničku (bohužel však postrádá onu rafinovanou strukturu) je až s podivem, že se nakonec k natočení dvojky nechala z původního týmu ukecat alespoň Sharon Stone. Ani její snaživý výkon však nemůže tenhle nudný erotický thriller zachránit. Režie je mdlá a herecké výkony, krom samotné Stone (na které se však již viditelně podepsal zub času) jsou zoufale nevýrazné. Hřebíčkem do rakve je především Morrissey coby psychiatr, který charisma neviděl ani z rychlíku. Mezi ním a Stone je takové prázdno, že by ho nevyplnilo ani tisíc sekáčků na led...