Nautila

Jeden z mála případů, kdy je film lepší než knižní předloha. K tomuhle není co dodávat. Jsme vedlejší produkt posedlosti životním stylem. Vraždy, zločinnost, chudoba - na tyhle věci kašlu. Co mě zajímá jsou bulvární časáky, televize s pětseti kanálama, jméno nějakýho maníka na mejch spodkách.

Jedna z nejzajímavějších věcí, co jsem v tomhle oboru zatím viděla. Skvělá atmosféra, působivá hudba spolu s tanci dívek a chlapců, Christopher Lee (hmm...tak krásný, dokonce i v sukni a zpívající!), ale hlavně příběh. Woodward je tu jako policista a křesťan, ale hlavně cizinec mezi lidmi, kteří mají vlastní pravidla a logiku. Prochází městem a ptá se lidí, odmítá rozumět a jeho hlava mu logiku těch lidí nebere. Nerozumí neexistenci víry v Ježíše a rád by to změnil, "osvětil", ale je sám, jediný a cizí. Bez pokusu o jakékoliv pochopení vše jiné zatracuje. Na druhé straně lidé, zcela klidní, svoji, hrají si s křesťanem jak kočka s myší, rozumějí mu, ale je jim ukradený. Setkání dvou náboženských světů: slepé víry a pouhé řeči o ní, a víry prastaré, prosté a aplikované, nemůže dopadnout dobře. Film nenabízí rozhřešení, čí pravda je tou pravou, pouze vypráví a na konci si snad ani nikdo vybrat nedokáže. Film není po stránce technické ani herecké nikterak osilnivý, ovšem spoustu scén se vryje do paměti, v doprovodu se skvěle komponovaným soundtrackem (Fire Leap se scénou nymfiček skákajících přes oheň, Summer is a cumen in v silném, dechberoucím závěru -aneb jak může být píseň o létu a kravičkách děsivá- a samozřejmě Willow's song) se tu vznáší erotický, lehce zvrácený a groteskní opar, a přece i čistý a přírodní. Není to nějak extra film, ale je to film přesně pro mě a právem kultovní. Jak já si přeju být v Summerisle.

Hell yeah! Vizuální a zvukové orgie, čistá pocta a sranda, naprostá vypatlanost a šílená ujetost. Prostřihy do starých filmů nebo na projevy "hrdinů" jsou dokonalý. Místy je to sice přeplácaný, ale já si to pekelně užila a to je hlavní.

Tohle chci ze všech těch filktivních trailerů vidět jako celý film nejvíc.

Psychóznější a úchylnější než Mazací hlava, kulervoucí megašílenost se špetkou olejem proslizlých archetypů.

Viděno poprvé v němčině a přesto mě to tehdy úplně ohromilo. Přestože jsem tomu za mák nerozuměla. Teď dokoukáno znova a já zůstávám znova ohromena. Přestože je to staršího data, kresba je nádherná a safra působivá (tisíckrát lepší než mladší seriál), a každá scéna je jako samostatný obraz. Spolu s ambientní hudbou (lehce mi připomíná Ulver a Hunting Rituals) to spolu tvoří nádhernou melancholickou a temně snivou atmosféru. Mimochodem, nepamatuji se, že bych kdy u animovaného filmu vnímala ozvučení tak, jako tady. Všechny ty hluboké tóny řítících se budov, elektřina a draci...bože, ty zvuky jsou paralizující. Tenhle film asi není jen tak pro každého, celé je to hluboce melancholické a těhotné atmosférou osudu, nikde žádné odlehčení, všechny postavy, sotva se objeví, tak hned zmizí, žádné seznamování, jen neutěšenost a neúprosnost. Tohle je neproniknutelný poklad, co mi navždy zůstane v srdci.

Kirk: Můj přítel je zjevně Číňan. Vidím, že jste si všiml jeho uší. Má je takové, protože... Spock: ...prožil v dětství politováníhodný úraz. Kirk: ...prožil v dětství politováníhodný úraz. Uvízl hlavou v kombajnu... na rýži. Ale naštěstí žil poblíž americký misionář, který byl vlastně dříve zručným chirurgem... Dámy a pánové, pro mě prostě dokonalé. Ta nadsázka, parodie a přesto láska k žánru a čisté užívání si. Chlap pod špinavou dekou, hrající mimozemšťana na bázi křemíku. Místo vysílaček struhadla na mrkev. Nasprejovaný mimozemský pudl s přilepeným rohem. Polystyren, umělohmotné rostliny, studiové zdi a ten srandovní mlžný filtr, co vždycky najede, když se ukáže nějaká femme fatale se strašně dlouhýma řasama. Samozřejmě, oni to asi takhle v době tohoto seriálu nemysleli, dělali s tím co měli a nevím, jak bych to vnimala tehdy. Ale vlastně, copak vím, co z toho tvůrci chtěli mít, já se na to dívám teď, v tomhle století a neuvěřitelně se bavím. Tohle je hlavně o postavách, jak si koho oblíbíte a myslím, že kdyby každý nováček dokázal překousnout tu zastaralost a kouknout na víc než pár dílů, myslím, že by si ty postavy také oblíbil a začal ten seriál milovat. Tadyhle to není o příběhu, ten je většinou vždy na nic. Je na tom hodně znám americké jednání té doby, oni sice mají jakýsi zákon o nevměšování, ale ve spoustě dílech přiletí na planetu a když tam mají jinou politiku a jednání, nebo tam mají nějakou důležitou surovinu, posádka Enterprise se prostě vetře a názor nenázor, vždy přesvědčí všechny i přes jejich odpor, že jejich věc je ta správná. Na druhou stranu, je tam spousta nápadů, které pak okopírovali a vyšvihli následující tvůrci sci-fi seriálů a filmů. Nevím, jak by vypadala scéna science fiction bez tohohle kultovního původního seriálu. Suma sumárum, tuny a tuny vtipných hlášek, všudypřítomná nadsázka, láska k žánru, a hlavně pan Spock...Dávám pět a dala bych víc. A to prosím opravdu nejsem trekkie. McCoy: Jsou milí, měkcí, chlupatí a vydávají příjemné zvuky. Spock: To i housle v kožešině, a přesto nevidím důvod, proč je vlastnit.

Trvalo mi to, ale díky tomuhle dílu mám najednou Seras ráda! Zezačátku naprosto skvělá jízda s mohutným zbraňovým arzenálem a zeppelíny....no a ty titulky na konci by si taky zasloužily hubičku. A jde to i bez Alucarda.

Na ja, bez Alucarda je to polovičatý, ovšem ten Willis nemá chybu. A Integra je v tomhle teile majstštyk.

Krvavá variace sexu oblíbenkyně Rip vs. Alucard za zvuků německé opery a vzducholodě nad Londýnem...velmi mocné!