Nautila

Od Vernea jsem jako malá přečetla snad vše, co bylo v naší vesnické knihovně a konkrétně 20 000 mil pod mořem jsem naprosto propadla. Ještě dva roky poté jsem si Nautilus čmárala všude, kam se dalo. Myslím, že tento film celkem přesně odpovídá představám, jak by měla vypadat zfilmovaná verneovka pro mladší. Nenáročná, milá, zkrátka to, co si ráda pustím o výkendovém odpoledni. Jedině ten Kirk Douglas mi byl krajně nesympatický, ale to je jen můj problém. A kdybych si předtím nepřečetla, že jde film z 54., tipovala bych klidně podle triků na nějaký sedmdesátý léta.

Bla bla bla, bla bla bla, bla. Asi tak. Nelogika na každém kroku a matika to nezachrání...Postavy blbé, jednduché a průhledné. Stejně tak i děj.....nuda k ukousání, stereotyp, předvídatelnost a ..bla bla bla....

Narozdíl od komixu byl příběh filmu trochu propracovanější a měl více postav. Nějaká ta atmosféra tam také byla, už tam ale chyběla ta velká dávka beznadějnosti, která komixu vévodila. Tak a teď jenom k filmu. Celý snímek se samozřejmě nevyhnul klišovitosti a předvídatelnosti, upíři nepůsobili hrozivě, ale retardovaně a směšně. I když místy je ta zvířecí zuřivost fajn, ale takhle se spíš náturou podobají vlkodlakům. Přes tohle všechno je to se jedná o dobrý horror. Před puštěním jsem se bála toho amerického hezounka Harnetta, nakonec ale ukázal, že nebude tak sladkej. Naštěstí! Věřím, že z nápadu dlouhé noci se dalo vyždímat víc. V porovnání s dnešníma podobně zaměřenýma horrorame je ale 30 dní dlouhá noc kvalitní snímek.

Nuda. Ale při některých mometech v závěru jsem se musela i s smát, protože taková blbost v jednání postav se jen tak nevidí. Přesto to není špatné, věřím, že pro ty, co westerny rádi, to je fajn film, pro nás ostatní je to otázka, kdy film už skončí.

Mě prostě nesedí Truffautův styl na tohle Bradburyho dílo. Tak, jak svět bez knih popsal Bradbury, tak na to se podle mě hodí přesně ty moderní, barevné, zářivé a osilnivé prostředky, kterých používají dnešní filmaři. Samozřejmě, Truffaut pracoval s tím, s čím tehdy mohl, ovšem celková šedivost světa ve filmu je zcela v rozporu s tím, s čím pracoval Bradbury. Všechny ty reklamy na každém kroku, televize a vymývací hluk, to způsobovalo to, že lidé nebyli schopni bojovat. Ovšem v tomto filmu se neobjeví ani jeden bilboard, jediný vymývací prostředek je jedna ubohá telestěna. To je hlavní důvod, proč tomuhle filmu nevěřím, nevěřím lidem v něm, příběh mě nikterak nepoutá a nezajímá. Navíc je to místy hrozně uspěchané a místy zase příliš pomalé a záběr v závěru je až směšný.