Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Krátkometrážní

Recenze (591)

plakát

Můj život jako pes (1985) 

Tohle je opravdu jeden z nejhezčích filmů, které jsem v životě viděl. Tak jednoduchý, emocionálně i dramaturgicky čistý s půvabnou a velmi nápaditou hudbou a skvělým scénářem. Dětští herci skvěle vybraní a působivá je i atmosféra švédského venkova.

plakát

Co žere Gilberta Grapea (1993) 

Tenhle film mě v dětství hodně oslovil a když jsem se na něj podíval po dvaceti letech, jenom jsem se utvrdil v tom jak je geniální, čistý, atmosfericky a dramaticky naprosto vyrovnaný a emočně silný. A vlastně tak chytře jednoduchý a lidský. Stále v této době nenacházím podobné filmy.

plakát

Pozdrav tu paní! (1976) 

Pěkně francouzské, připomíná mi to styl a humor Didiera Kaminky, např jeho Nenapravitelní apod. Vzácné vidět P. Tornade v hlavní roli. Byť to není zase tak oslnivý a vtipný film jako třeba od F. Vebera, apod., člověk si u toho hezky odpočine a pousměje se nad lehkostí a naivitou tvorby 70. let.

plakát

Valčík toreadorů (1962) 

Čekal jsem od toho mnohem víc. Na to, že je to půl století starý film, tak to má celkem ucházející tempo, ale chybí tomu buď více humoru, nebo více dramatického napětí a jednání. Za hodinu a třičtvrtě se ve filmu odehraje velmi malé procento děje a řídký anglický humor (místy ovšem nápaditý) to rozhodně neutáhne. Sellers předvedl zbla málo herectví a komiky vůbec. Hezká je hudba R. Addinsella a lokace staré Anglie. Jako divadelní hra to jistě slouží mnohem lépe, než jako situační film bez špetky překpavení. V rámci českého znění se dá pochválit i dabing, přesto se musím hodně přemáhat, abych dal vůbec tři hvězdy. Velký plus filmu je to, že byl natočen na barevný materiál. Škoda, že si ho místo Sellerse nenatočil Funés, mohlo by to dopadnout třeba i lépe. Velmi připomíná např. Pouic-Pouic apod...

plakát

Důstojník a gentleman (1982) 

Skvělá Debra, ucházející scénář a emoční vyvrcholení. Na dnešní dobu samozřejmě velmi pomalé s příliš dlouhou expozicí. Do jisté míry se jedná o docela autorský film, který trochu vybočuje z klasických hollywoodských mantinelů 80. let. Hezké lokace i mírný humor pomahají divákovi nespadnout do stavu nudy.

plakát

Krajina stínů (1993) 

Velmi pomalý, až lyrický film, který v závěru v citovém měřítku skutečně zasáhne. Zajímavý je především ve filozofické rovině. Nejpůvabnější je ve filmu rozhodně kamera a herectví Debry Winger. Dnes bychom takový film odvyprávěli ve dvoutřetinovém čase, přesto je shlédnutelný i v této příliš ukvapené, až stručné době. Za zmínku stojí také hudba a herecký výkon malého chlapce. A. Hopkins ve filmu nezáří tolik, jako jeho herecká partnerka, přesto má ve filmu zajímavé dramatické nuance a energii, kterou dobře vkládá do postavy spisovatele Lewise, která je tímto zcela uvěřitelná.

plakát

Cena za něžnost (1983) 

Na dnešní dobu příliš dlouhé, ale přesto jeden z těch top oskarových filmů, který se dá vidět i po sté.

plakát

Havel (2020) 

Musíte se na to dívat jako na film, ne jako na postavy, které znáte z dokumentů, osobního života, médií apod. Když se od toho odpoutáte a nebudete zkoumat co a jak přesně bylo, máte před sebou nadprůměrný film, který si užijete a určitě se vás citově a morálně dotkne. Víc k tomu není třeba dodat.

plakát

Šarlatán (2020) 

Pro mne zatím nejlepší film roku 2020. Bez výhrad!

plakát

Pinocchio (2019) 

Problém vidím pouze ve scénáři a místy i v režii. Nevím, kde došlo k rozhodnutí vydat se vlastní dramatickou cestou a příběhem trochu pootočit. Rozhodně je problém, že je film příliš dlouhý a nesnesitelně se vleče. Myslím, že by se dal odvyprávět za klasických 90 minut. Rád stravím v kině celé dvě hodiny, ale příběh musí šlapat. Je zvláštní, že čistě dějové pasáže bez dialogů byly odvyprávěny relativně svižně. Jakmile se ale jednalo o dialog, film se takřka zastavil. Zajímavý byl Rozhodně Roberto Benigni, který nakonec dostal více prostoru, než je v půbodní předloze. Bohužel však tento prostor nevytěžil naplno - jeho delší expozice bylo pro diváka jen čekání na děj. Někdy by pomohl rychlejší střih, převážně šlo ale o problém scenáristy, který asi neznal tlačítko delete. V případě, že by jsme odpustily tyto dramaturgické záležitosti, máme před sebou krásně smutný, vizuálně bohatý a animačně nápaditý snímek s krásnou hudbou (ovšem na Piovaniho to nemá), špičkovým zvukem a velmi citlivým Benignim, který v soušasné kinematografii skutečně chybí. Celkem slušný byl i český dabing v režii Martina Těšitele, ovšem co se týče Benigniho - špatně obsazený. Viděno v kině Lucerna 19.6. 2020