rawen

Lehký a příjemný počin, který vyvyšuje nad konkurenci výkon Ellen Page i ostatních herců (Michael Cera) a hlavně také fakt, že jde o téměř klišé-free záležitost. Víc moc nečekejte, jen fajn pokoukání, takto by měly vypadat filmy o mladých lidech... 8/10

Originální počin Strach(y) ze tmy je především nevšedním zážitkem. Není třeba být příznivcem animovaného filmu, aby vás dostalo černobílé provedení hororových povídek o lidském strachu - například u povídky o Sumako jsem pocítil opravdu fyzické znepokojení - a i když to zprvu nebylo příjemné, jako zážitek je to opravdu zajímavé (tohle jsem v kině ještě nezažil). Povídky mají mírně kolísavou úroveň, nejhorší je podle mě ta o krokodýlovi - další 4 jsou ale výborné, nejsou prvoplánově zaměřené, mají svou poetiku (nejen vizuální). Krvelačný baron s trhači na vodítku, chlapec s dírami po očích, sbírání hmyzu, těžké mraky, bubák za oknem, posedlá ďáblem, posmrtné fotky - světlo a stín. Tolik asi ve zkratce :) PS: ohromným plusem je pro tento snímek bezpočet prolínaček s černobílou animací, ve kterých jsou ženským hlasem popisovány všemožné obavy a fobie - tato část je zpracovaná možná úplně nejlépe a obsah promluv je překvapivě blízký a inteligentní... 8/10 PPS: jak koukám na některé komentáře tady tak bych rád připomenul, že je o typicky artový film, kdo by na Strach ze tmy zamířil jen kvůli příběhu, nebo nějaké jasné linii, bude asi velice zklamaný... tady jde opravdu o koláž výtvarná stránka/atmosféra/asociace/zvuk + příběh, mám pocit že ve většině povídek jde o experiment, všechno to funguje, ale chce se to tomu nechat poddat (opravdu to pak stojí za to)

Pár dobrých scén a králičí kostýmy dobrý film samy neudělají... 5/10

Je to zajímavé, zpětně mě napadá spousta věcí, které bych tomuto filmu vytknul - ne zcela podařený herecký výkon Willema Dafoea (jen můj názor), občas nevhodně vybraná hudba typická pro osmdesátá léta (Peter Gabriel sem nepatří)... Když se ale na Poslední pokušení dívám zpětně jako na celek, tak mám velice příjemný pocit, mám pocit že jsem byl obdařen vynikajícím kulturním zážitkem, mám pocit že jsem asi neviděl lepší filmové ztvárnění Ježíšova života a že je dobře, že tento film vzniknul - a to hlavně asi z toho důvodu, že ukazuje J.K. jako lidskou bytost - kompletně, se všemi touhami, pochybnostmi... Nechce se mi pitvat v samotném příběhu (který je ozvláštněn dlouhosáhlým Kristovým "prozřením" na kříži) - je to na delší (filozofickou?) debatu a na studii o lidském charakteru, motivaci a vnímání Boha a lásky --- důležité je, že film nikoho nenapadá, bude se líbit jak křesťanovi (liberálnímu/nedogmatickému), tak ateistovi, či prostému milovníkovi dobrého filmu -- z toho by se mohl poučit například pan Gibson, který k podobné věci přistoupil úplně jinak a je to věru velice poznat. Takže asi tak, velmi hluboký a příjemný zážitek! 9/10

Danielu Day Lewisovi překvapivě dobře sekundují i další postavy, film plyne jako voda a stihne být dramatický, drsný, sarkastický i legrační (a to téměř naráz). Paula Dana vybrali taky výborně, příběh se povedl, hudba se povedla, kamera taky... A jaké je to jako film? Jedním slovem? Lahůdka... 9/10 PS: navíc mám po prvním shlédnutí dojem, že z toho čichám takovou Kubrickovskou kultovinu - a to je dobré znamení :)

Civilní, citlivý film, který si na nic nehraje - jakkoliv je ale závažný a vnímavě natočený, nakonec malinko "vyšumí". Slámovo "Štěstí" na mě zapůsobilo daleko výrazněji... 7,5/10

Rolling Stones jsou kapela, které se nedá upřít obrovská energie, pro mě ale postrádají hlubší kouzlo a jsou to spíš šoumeni než opravdoví umělci. Nejlepší na tomto koncertu (ano nejde o dokument ale o koncert) je jejich song s Buddy Guyem, zpěv tohoto pána v porovnání s Jaggerem to je jako nebe a dudy - jinak jsou tam songy povedené i nepovedené (chudák Jack White z White Stripes jako první host, byl viditelně nervózní a zpíval mimo svůj rozsah), z toho country songu jsem se málem poblil (pardon) - celek nakonec působí fajn, ale nijak zásadně. Scorsese je spíše za humornou postavičku, závěrečný nájezd na "lick" nad New Yorkem je spíš k smíchu. Takže tak. 6,5/10

Do půlky filmu se zdánlivě nic neděje, závěr je ovšem povedený a velice smutný... Kdo má rád vychytané historické fresky se skvělým vizuálním provedením a hlubším poselstvím, nešlápne s Misí (nebo spíš Misií?) vedle. 8/10 PS: je to s podivem ale Morriconeho hudba se mi tady nelíbila

Festival koz a slabšího humoru, jestli mají všichni američánci podobné představy o "východní" Evropě tak pánbu s námi :/ 4/10

Kdo miluje lyriku Nebe nad Berlínem, bude nadšen první půlhodinou - pak příjde zbytečný (+ navíc špatný) Lou Reed, zbytečný Peter Falk, nacistický odkaz, porno, zbraně, Dafoe jako pokušitel s hodinkami, krádež zbraní, krádež lodě se zbraněmi a vykonané poslání - vše už úplně jiné, zbytečné, jako z odpolední kriminálky... Pane Wendersi, škoda že vám můza chcípla už ve čtvrtině filmu... 6/10 PS: Nechápu jak může mít božské Nebe nad Berlínem jen 85% když má toto nepovedené pokračování 79% - asi mi něco uniká...