Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (760)

plakát

Vyšehrad: Fylm (2022) 

Otřesný, to nešlo dokoukat. Jedno hovno za to, že tam vyp*cali Chýlkovou do zadku. EDIT: tak jsem to pro jistotu dokoukal, abych Lavimu nekřivdil. Je to ubohý tak do dvou třetin, pak to na ubohosti ubere a je to prostě jenom hloupá nuda. Seriál byl takovej průměrnej pelmel fotbalových anekdot, někdy horších, někdy lepších, ale alespoň tam fungovala nějaká pointa. Tohle je prostě jenom hodinu a tři čtvrtě ne moc vtipné křeče. PS: ten malej kluk hraje vážně dobře, ale jeho postava je jenom třešnička na dortu nesmyslnosti tohohle filmu.

plakát

Bílý lotos (2021) (seriál) 

Takový hravý barevný hopsající společenský peklo. Pod barevnou veselou nezávaznou fasádou se skrývá destilát toho nejhoršího, co západní společnost v současné době nabízí. A přes skutečnost, že tam v podstatě neexistuje pozitivní postava (snad kromě mobilodloživšího syna), je to tak skvěle napsaný, že se mi tohle letovisko plný zrůd nechtělo opouštět. Velmi osvěžující a zároveň komplexní věc. Jen ten závěr bych si představoval trochu víc procítěnej. Čtyři a půl hovna v kufru. PS: ten soundtrack je boží.

plakát

Thor: Láska jako hrom (2022) odpad!

Taika spustil úplně stejnou písničku jako minule, akorát teď zahrál každej tón falešně, a styl, kterej kdysi tak dobře nastolil James Gunn prvními Strážci galaxie, mistrně zabil a spláchl do hajzlu. Ani nevím, kde začít, ale na novým Thorovi pro mě (kromě Christiana Balea) nefunguje vůbec nic. Chris Hemsworth a jeho Thor už je parodie sebe sama, Hemsworth proklamuje jako ochotník v amatérském divadle (což už bylo na hraně v Ragnaroku, který se mi docela líbil, ale teď je to daleko daleko za ní), střídání akce a trapných hlášek je na sílu, bezzubý a otravný. "Ústřední pár" a jejich drama o lásce a umírání ve mně nevyvolalo žádný emoce, ústřední linka je standardně hloupá a nesmyslná a jakkoliv se Bale snaží a je úžasnej, hlavní záporák v podstatě nedostane žádný prostor, vždycky jenom přijde švihne mečem, vyvolá zrůdy, co nejsou pro jistotu vůbec vidět a tím to pro něj hasne. Když pak film nefunguje v základní rovině, o to víc vyvstanou WTF jednotlivosti, jako třeba Russel Crowe, mluvící jako parodie Roberta de Nira, v roli Dia, který je teď asi teda gay, nebo co, nebo Thor v kostýmu přijímající zprávy o rakovině a podobně (nehledě na nesmysly stylu - Thor neví, jak funguje automat na cukrovinky, i když jsme před půl hodinou ukázali, jak žil dlouho na zemi = srat na diváka, jsou to debilní děcka a my jsme vytvořili další humor => budou prémie). Závěr už jsem úplně vzdal, závěrečný souboj je tak tmavý, že není nic vidět, děti teď očividně můžou s úsměvem krájet zrůdy na kousky, hlavně ať neřeknou něco kontroverzního, a když už to malilinko na rovině emoční zachránil Gorr a jeho vykoupení, přijde absolutní závěr v podobě Thorových rodičovských radovánek a to byl poslední pomyslný hřebíček do mé divácké rakve. Byl bych asi smířlivější, ale s ohledem na neskutečnej produkční aparát, kterým Disney/Marvel disponuje, nedokážu pochopit jak můžou něco takovýho s klidným srdcem pustit ven, budu neúprosnej a volám do světa - Přestaňte jim už na to do prdele chodit, ať si uvědomí, že to stojí za hovno! Nula mečících koz a zatím nejhorší film roku.

plakát

Neskutečná Anna (2022) (seriál) 

Jednou za čas vidím něco, co je mi bytostně odporný, takže tomu chci mstivě napálit odpad a nepřemýšlet nad objektivností. Neskutečná Anna je těchto věcí král a už dlouho se mi nestalo, že jsem opravdu odešel z místnosti, abych nemusel poslouchat to, na co se manželka dívá (a to mám prosím nově Nintendo Switch). Odporná hlavní hrdinka, neskutečně nesympatická její představitelka, ječení, influenceři, sobecký hnusní lidi...prostě fuj. Ale že jsem toho viděl tak dvacet minut, nechám si odpad pro sebe a jen si tu tak zanadávám a půjdu dál...

plakát

Záhada Blair Witch (1999) 

Subjektivně, pokud chci zůstat fér sám k sobě, nemůžu jinak než "do plnejch" Ve své době zjevení.

plakát

Čertí brko (2018) 

"To kvůli tobě je v tomhle zapadákově takovej bordel!?!" je pohádková hláška minimálně desetiletí. Moc fajn pohádka, která není hloupá a narozdíl od pecek, kterýma nás zásobuje (zásoboval) hnusák Troška a další bombeři, jsem se u Brka nestyděl. Bod navíc za čertovsky "irskou" odrhovačku a opět perfektně slizkýho Budaře. Čtyři Cíny.

plakát

Predátor: Kořist (2022) 

Pominu fakt, že indiáni teď umí parkour a smíšená bojová umění a že indiánské kmeny jsou kolébkou ženské emancipace. Proč ne, kvůli realističnosti jsem nepřišel. Pominu i fakt, že hlavní hrdinka se všude nasere a pak tam všechno posere, než si vyrobí getoverhere tomahawk a rozklíčuje zvyky a návyky Predátorovy i jeho mimozemské technologie, aby jej, medvědobijce, ve finálním souboji rozkopala na férovku. Ale zbytek je takovej ok průměr, kterej mě neurazil nenadchl a jehož největším kladem je, že mě navzdory výše zmíněnému nestihl otrávit. Celkem nadšené přijetí nechápu, asi je to tím, že se už takové filmy netočí a tudíž jednooký predátor mezi slepými králem. Kvůli všeobecnému hypu se nakonec přikloním ke třem poctivým hlavám i s páteří. Podhodnoťte si očekávání a můžete se fajn bavit... EDIT: Doporučuji recenzi Jindřišky Bláhové v Respektu. EDIT II: dovolím si menší polemiku se samotným nejvyšším, Douglasem. Cituji: "Každý další hrdinčin fyzický, taktický i psychologický krok je precizně motivován nějakým předchozím." Takže ve chvíli, kdy se poseru z pumy a neumím ani ulovit králíka je můj další fyzický, taktický a psychologický krok vyzvat na souboj monstrum, které holýma rukama zabije medvěda. Rozumím tomu správně? EDIT III: Čím nad tím víc přemýšlím, tím víc je ten film dementní a nejvíc mě na tom vytáčí, že to umně maskuje :-).

plakát

Apokalypsa (1979) 

Jsou filmy, které jsem neviděl a měl bych a trochu se za to stydím. Pak se ale stane to, že se nějaká stará pecka dostane znovu do kin a já jsem nakonec rád, že jsem ji ještě neviděl. To se stalo i u Apokalypsy a já si tak mohl poprvé užít její monstrozitu na velkým plátně a naplno. A že je na co koukat. V podstatě komorní příběh jedné cesty peklem do náruče šílenství, který obklopuje režijní megalomanie. Je to neskutečnej film, nepříjemnej film, kterej vás vtáhne a ždíme téměř po celou svou tříhodinovou stopáž (viděl jsem final cut) a háže po vás výjevy jako z apokalypsy ;-). A i když bych měl výhrady ke zvláštní "francouzské" části a k uspěchanosti konce (kde je i z hotového tvaru patrné, jak to tam Brando musel mrvit), nemůžu než dát plný počet uřezaných hlav. Zvlášť v kontextu s tím, jak se velkofilmy dělají dnes.

plakát

Elvis (2022) 

Elvis to hrne jako král a vám přes obří délku a nedostatky nezbyde prostor pro námitky. Na začátku se mi až točila hlava, jak to Baz roztočil a tempo mu vydrželo stejně jako Elvisovi. Těžko ale říct, jestli tu s námi Elvis filmový zůstane tak dlouho jako Elvis nestárnoucí. Na to je pro mě moc povrchní a zkratkovitý, na druhou stranu je ale určitě velkolepý, zábavný a pro nefanoušky Krále i informativní. Ať už se to všechno stalo nebo nestalo, obraz rockandrollové jízdy na doraz film vykresluje zdařile. Stejně jako si musím rozmyslet, jestli Tom Hanks hraje svého slizáka dobře nebo se stává karikaturou sebe sama, tak musím i Elvise nechat uzrát, abych se rozmyslel, jestli je to pouze OK nebo dobrý film. Zatím silné tři modré semišky. EDIT: a hned to vytahuju na čtyři, protože když jsem si teď pustil Elvisovu "závěrečnou" Unchained Melody a uvědomil si, že mi vlastně nedošlo, že to ve filmu nezpívá Butler, ale skutečný Elvis, tudíž filmová magie included a já nemůžu tedy hodnotit níž.

plakát

Tokyo Vice (2022) (seriál) 

Jeden malíček Tokyo Vice upižlám hned ze začátku za to, že se nejedná o ukončený příběh, ale na rozuzlení si musíme počkat na druhou, třetí, x-tou řadu. Za neupozornění posílám starej dobrej nekudos panu Lukášovi z Ostravy Fifejd. Jinak kvituji umístění do Tokia, ale ocenil (a od Manna i čekal) bych víc záběru na Tokio jako celek a ten lidskej mumraj, co tam ti Japonci mají, abych víc nasál atmosféru lidského mraveniště, kde jeden život nic moc neznamená. Jinak je to na krimi málo krimi, na drama málo drama a celý se to tak nějak v průběhu série rozplizne, což je patrné hlavně v lince prostitutky/neprostitutky, která je mně osobně nesympatická. Že si kluci jakuzáci řežou malíčky vím už od dob Amerického samuraje a že musí držet hubu, krok a čest, to jsem taky tak nějak tušil, takže nic objevnýho a novýho seriál nepřináší. Nejvíc mě nakonec zaujalo, že hlavní hrdina všechno posere a nic moc se mu nepodaří, což je zajímavý, i když ne moc svěží, přístup. A poslední věc, která mě potěšila je, že si Josef Kubota Wladyka odskočil od výroby traktorů a šéfování vojvodství k režii. Tenhle komentář se rozplizl podobně jako Tokyo Vice, občas v něm vypluje na povrch zajímavá pasáž, ale jako celek moc nefunguje. Je tedy perfektním synonymem tohoto seriálu...stejně jako balíček karet. Tři uřezaný prsty, víc opravdu nevymačkám. Promiň, Luky.