husokachna

Němci jeli Marvel stajl dávno předtím, než to bylo cool. A tak jsem musel Valérii vysvětlovat, proč ten Vinnetou nezná toho Old Shatterhanda, když ještě v pátek V pokladu na stříbrném jezeře byli kamarádi, a proč tam není ten srandovní pán, co chytal ty motýly. Takže tenhle origin trochu motá dětem hlavy, ale jinak je to pořád stejně pěkná pohádka jako kdysi. A tak i přes to, že v tom umře půlka divokého západu, pořád to na člověka působí víc než cokoliv jiného jako hra na indiány. Kdysi dávno nám tuhle představu Vinnetou vštípil do hlavy tak, že když jsme v lese stříleli z luků, cítili jsme se přesně jako ve filmu. A teď po letech, při sledování Vinnetoua, se cítím přesně jako ten malej kluk, co chtěl být náčelníkem Apačů, a kruh se uzavírá. Nedokážu nezaujatě hodnotit objektivní kvality filmu, protože je to pro mě navždy krásná vzpomínka na barevné dětství, krásný kýč, který tvořil mě a který jsem tvořil já.

Šedivej nudnej průměr, po třetím dílu to vzdávám, je to úplně o hovně.

Ani moc romance, ani moc komedie (rozuměj záchvaty smíchu se nekonaly), ale parádní ústřední dvojice, která to zachraňuje a tahá nad průměr. Andy je příjemně civilní a nepřepálenej, Christin má kukadla a to stačí. Takže tomu odpouštím, že to v podstatě nemá zápletku a romantika je taková uspěchaná a ne moc uvěřitelná. Necelé čtyři zacyklené kozy a chuť pustit si to znovu.

Viděl jsem 10 minut jednoho dílu o jakýchsi motorkářích a s klidným svědomím tomu napálím odpad a v tomto případě se vůbec nestydím odsoudit něco, čemu jsem nedal čas. Tak ubohou, papírem šustící nelogickou napodobeninu amerického seriálu jsem dlouho neviděl. Prostě nejde vzít něco, co funguje v Kalifornii nebo kde a neschopně se to snažit překlopit k nám. Dávám tomu nula neschopných scénáristů.

Začnu pozitivy - jsou u nás (rozuměj ČSFR) pořád krásný herečky (kromě Chucky Norisové) a Emilia je pořád kočka na úrovni. Dál mě potěšilo, že to není tak agresivně zlý, jako standardní česká komedie. Je to jen úplně hloupý, nevtipný, zbytečný, s neuvěřitelně špatným dabingem do češtiny. Nejlíp v tom hraje Prachař, kterej hrát neumí a hraje Prachaře, co dělá ředitele, ale má prostě charisma. Celkově, kdyby se to po deseti minutách zlomilo v porno, bylo by to asi pro všechny lepší. Akorát se v letním kině špatně masturbuje....prej....já to samozřejmě nevím, protože to nedělám a vůbec, co je vám do toho. Vzhledem k tomu, že jsem musel odejít před koncem, možná se to tam rozšukalo (rozuměj rozhledalo) a tak budu shovívavý a dám dva naddimenzované úsměvy na půl huby. PS: Bartoška tam pořád chodí jak dement, až bych se tomu smál, kdyby mi ho nebylo líto.

I nám dospělým je pohádek občas třeba. I největší cynik občas potřebuje vidět či slyšet nekomplikovaný příběh o naději a rozhřešení. A ty Frank "už jsem nenatočil 13 let žádný film" umí. Už Zelená míle nehledě na nadpřirozeno, ale i Vykoupení, jsou příběhy, které by v reálném životě vypadaly značně jinak. A tak i Majestic je v mnoha ohledech naivní, a i když nemůžu hodnotit jeho filmařskou kvalitu a srovnávat s Caprou, tak jako někteří spoluhodnotitelé, musím říct, že jsem si tuhle cestu za vykoupením jednoho městečka a jednoho člověka moc užil. To vše i díky Jimovi, kterýmu se sice občas hodí tělo i ksicht do módu Ace Ventury, ale hraje parádně a parádně mu sekunduje Martin Landau, ale i zbytek městečka.

Už u Road Tripu byl konečný výsledek o řád výš, než by děj (scénář) naznačoval. Stejně tak Old school je o ničem, milostná zápletka nesmyslná, v podstatě neexistuje, dramatický oblouk je totální klišé. A tak i s ohledem na další kinematografii, je asi třeba "vinit" Phillipse režiséra, kterej když dostane správný spoluhráče před kamerou, tak umí zázraky. A tak je Old school příjemná pohodová komedie, kde se ústřední trojka fajn doplňuje (i když samozřejmě neřízená střela Ferrell si to tak trochu krade pro sebe jako vždy....ale je krásně vidět, jak může být Ferrell osvěžující, když na něm není postavenej celej film a jak se může zajídat, když všechno stojí na něm...), pěkně to celý odsýpá a třešničkou na dortu je pak pár páradně absurdních momentů, u kterých jsem já osobně řval smíchy (celá scéna s uspávací injekcí je geniální). Celkově? Rád si to dávám vždy po čase znovu jako odpočinkovou výplň a dobře se bavím. Slabší čtyři znovudarovatelné domácí pekárny.

Mám ten film rád. I když je to asi nejslabší Jamesův film, i když mi celá ta posádka podmořských kovbojů trochu skřípe a dokázal bych si představit víc klaustrofobie a strachu a méně pohádky, pořád je to úžasné podmořské setkání třetího druhu a mrzí mě, že jsem dodnes neviděl SE, pak bych možná ještě víc docenil Cameronovu agitaci. Ale i tak zůstává Propast tím obrovským filmem mého dětství, při kterém jsem ani nedýchal a který si budu pamatovat navždy.

Když jsem tenkrát vylezl z kina, vůbec jsem si to nepamatoval, protože je to už dávno. Tak jsem si to dal pro jistotu znovu. A jakkoliv to pro nás byl tenkrát totální zlom, punk v kině, dravá řeka, která nás v kině semlela, tentokrát to už taková jízda nebyla. Nevím, jestli mi víc vadilo, že už to o Tylerovi vím, nebo fakt, že jsem to vlivem okolností sledoval natřikrát, ale zásah přímo na komoru to nebyl. Chvílema mi to přišlo moc na efekt, chvílema si děj dělal, co chce, ale přes všechny moje současné výtky je to pořád nářezovej film a pořád je to milník, alespoň v našich (rozuměj mojí generace) filmových dějinách. Čtyři bytelný rány do ksichtu, který nenahlodaj pozici tohoto klubu.

Kdyby se dávala Nobelova cena za Nesmyslnou zbytečnou debilitu, myslím, že Jarchovský by mohl chystat poličku a ukázat Vrchlickému dlouhý nos. Dvě hvězdičky za to, že jsem u toho něco dělal a tak zhovadilost a trapné neumětelství tohoto filmu může být částečně moje chyba.....ale není.