Zajímavosti k filmům (511)
![En Fremmed banker på](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/143/062/143062118_84d919.jpg)
En Fremmed banker på (1959)
Tento film New Yorská rada cenzorů odmítla povolit kvůli dvěma sexuálním scénám mezi ústřední dvojicí. Totéž se stalo v Marylandu.
![Farma pod jilmy](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/164/952/164952826_1cb26e.jpg)
Farma pod jilmy (1958)
V Chicagu byla přístupnost na film omezená od 21 let, až soud, kam se společnost Paramount Pictures obrátila, toto nařízení cenzorů zrušil.
![Farma pod jilmy](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/164/952/164952826_1cb26e.jpg)
Farma pod jilmy (1958)
Scénář pro film sepsal podle stejnojmenné divadelní hry Eugena O'Neilla z roku 1924 Irwin Shaw.
![Milenci](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/158/643/158643764_397f55.jpg)
Milenci (1958)
V 1959 je odsouzen majitel klubového kina v Clevelandu Nico Jacobellis a musí zaplatit pokutu v součtu 7 000 amerických dolarů, kvůli promítání toho snímku. Až v roce 1964 u Nejvyššího soudu je osvobozen. V roce 1959 byl zase provozovatel kina v Cuyahoga odsouzen kvůli držení tohoto snímku.
![Milenci](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/158/643/158643764_397f55.jpg)
Milenci (1958)
Natočeno podle povídky „Není zítřku“ („Point de lendemain“), napsané v 18. století Dominique Viviantem. Děj je však zasazen do 20. století.
![Garden of Eden](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/158/674/158674786_c7ae41.jpg)
Garden of Eden (1954)
Film zobrazoval nahé muže a ženy společně, ale přesto se důsledně vyhýbal zobrazení celé nahé postavy a tím se při schvalování či zamítnutí o povolení promítat vyhnul alespoň přestupku ze záměrného obnažování dle tehdejšího trestního zákoníku.
![Garden of Eden](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/158/674/158674786_c7ae41.jpg)
Garden of Eden (1954)
Když byl v roce 1956 film předložen cenzorům v New Yorku, mělo se vystřihnout vše, co zobrazovalo nahé účastníky izolovaného nudistického tábora. Pro neslušnost ho nechtěli povolit. Po tahanici, která končí u Nejvyššího soudu pro New York, je distributor úspěšný. Postupně následovaly úspěšné pře o film v dalších státech. Poslední je vítězství v roce 1960 a zrušen zákaz od Chicagské rady. Tím signál do budoucna, že už cenzorům nebude stačit jen nahota na to, aby zakázali film.
![Garden of Eden](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/158/674/158674786_c7ae41.jpg)
Garden of Eden (1954)
Film sám o sobě nepřitáhl příliš diváků, ani ho nepromítalo mnoho kin, ale do historie cenzury se zapsal svým podílem na prosazování právní přijatelnosti nahoty ve filmech.
![Baby Doll](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/158/296/158296186_2cffa4.jpg)
Baby Doll (1956)
Všechny náboženské skupiny se shodly, že Warner Bros zvolila velmi nevhodné propagační plakáty, zachycovaly spoře oděnou Carroll Baker s našpulenými rty, na dalším se choulila v postýlce a cucala si palec.
![Baby Doll](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/158/296/158296186_2cffa4.jpg)
Baby Doll (1956)
Ve státě Illianos ve městě Aurora vadila scéna, v níž Baby Doll (Carroll Baker) leží na zemi, Vacarro (Eli Wallach) stojí nad ní a chodidlem ji krouží po břiše + naznačená nevěra neplnoleté manželky. Což vedlo k soudnímu zákazu v Auroře, společnost Warner Bros při v tomto městě prohrála.
![Baby Doll](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/158/296/158296186_2cffa4.jpg)
Baby Doll (1956)
Elia Kazan odmítl jednu zásadní změnu, jednalo se vystřižení scény na houpačce, která podle Správy vyznívala eroticky.
![Baby Doll](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/158/296/158296186_2cffa4.jpg)
Baby Doll (1956)
Film byl po premiéře zavržen a titulován od frivolního až po oplzlý, odpudivý a naprosto pobuřující. Časopis Time ho označil za jeden z nejnemorálnějších snímků, který byl zákonně uveden. Veřejné protesty byly tak silné, že řada kin musela projekce zastavit. Vyhrožovalo se i pumovými útoky. Jinde čekali duchovní a zapisovali si jména těch farníků, kteří neuposlechli zákaz Legie. Navzdory tomu film byl komerčně úspěšný.
![...a Bůh stvořil ženu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/164/190/164190307_5986c9.jpg)
...a Bůh stvořil ženu (1956)
Zákaz ve Filadelfii se nelíbil distributorovi a podal žalobu. Soud povolil promítání během týdne, kdy bude projednávat případ. Sály kin v onen povolený týden praskaly ve švech, protože obavy diváků, že film už za pouhý týden neuvidí, byly značné. Soud pak zamítl žalobu a nařídil zabavit všechny kopie filmu a zatknout provozovatele kina.
![...a Bůh stvořil ženu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/164/190/164190307_5986c9.jpg)
...a Bůh stvořil ženu (1956)
Navzdory protestům v různých městech USA i odsouzení ze strany Legie se film promítal. Zajímavý případ nastal ve Filadelfii v roce 1958 po soukromém promítání, kdy rada města rozhodovala, zda film povolí. Předvolaní majitelé kin obdrželi zamítnutí k uvádění pod pohrůžkou zatčení a zabavení filmu. Všichni poslechli.
![Muž se zlatou paží](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/160/943/160943078_89b9d7.jpg)
Muž se zlatou paží (1955)
Ještě v roce 1962 působil stát Maryland obtíže a distributor měl vystřihnout 2minutovou sekvenci o přípravě k aplikaci drogy. Soud jim toto nařízení zatrhl.
![Muž se zlatou paží](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/160/943/160943078_89b9d7.jpg)
Muž se zlatou paží (1955)
Legie slušnosti zařadila snímek do skupiny ohodnocených B (částečně nevhodný pro veškeré diváky).
![Muž se zlatou paží](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/160/943/160943078_89b9d7.jpg)
Muž se zlatou paží (1955)
Podle upraveného Produkčního kodexu od roku 1956 bylo v hollywoodské produkci (v omezené míře) nově umožněno např. zobrazování narkotik. A v roce 1962 je film znovu předložen, i když v kinech jeho projekce dávno skončily, Správě kodexu a v tichosti a bez problému již licenci získává. V témže roce se vrací do Asociace i United Artists
![Muž se zlatou paží](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/160/943/160943078_89b9d7.jpg)
Muž se zlatou paží (1955)
Filmu hrozilo od samého začátku zamítnutí Produkčním kodexem, který stanovoval, že žádný film nesmí pojednávat o závislosti na drogách a obchodu s nimi. I přes neudělení licence šel v roce 1955 do promítání. Snímek slavil úspěch. Příslušné ustanovení Kodexu bylo v roce 1956 výrazně změněno i kvůli vystoupení United Artists z Asociace.
![Muž se zlatou paží](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/160/943/160943078_89b9d7.jpg)
Muž se zlatou paží (1955)
Podle románové předlohy Nelsona Algrena.
![L’Amant de Lady Chatterley](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w60h85/files/images/film/posters/160/228/160228528_fb0bf6.jpg)
L’Amant de Lady Chatterley (1955)
V roce 1957 byl film dovezen do USA a prošel i celním úřadem. Avšak cenzurní úřady pro stát New York film zamítly. Soudní kauza se v průběhu času dostane až k Nejvyššímu soudu USA a končí výhrou pro distribuci. Dále se ukázalo, že film byl důležitým mezníkem v případech týkající se obscénnosti v USA. Kauza vedla k osvobození díla od zákazu cenzury nejen v USA, ale i ve Velké Británii. V roce 1959 má v New Yorku premiéru.