Djoker

Marilyn Monroe byla bohyně a ani po letech její sláva nevyhasíná. Nikoho tedy nepřekvapí, že každý produkt s jejím jménem jde stále na dračku. Ztracené nahrávky určitě nepřinesou nic nového skalním fanouškům. V rámci možností se však snaží sumarizovat její krátký, ale turbulentní život, který předčasně ukončilo záhadné úmrtí.

Kdepak, kopírovat pořád umíme. Jarchovský si jen přeložil původní scénář, což je jedině dobře. Kdyby se v tom hrabal, tak to akorát zase posere. Marianková má tak rázem v životopisu filmovou pecku. Na silvestrovské oslavě září hlavně přítulná Pauhofová a sarkastický Hofmann. Nadstandardní tempo i fungující chemie mezi postavami jsou položky, kterých si na domácím rybníčku musíme vážit.

Návrat krále měl před sebou úkol nejtěžší, ale vše dopadlo skvěle. Uzavření velkolepé trilogie kvůli desítkám postav narostlo do obří stopáže. Pán prstenů bude těžko hledat sobě rovného, protože Jackson v době natáčení ještě neměl takové technické možnosti a vyloženě si vyhrál s maskami, kulisami i reálnými lokacemi, které lépe vtahují do děje než přeplácané digitální efekty. Závěrečná bitva je dechberoucí a následné loučení emociální bomba. Tolkien by byl jistě spokojený.

Dvě věže naplno prodávají nádherné scenérie Nového Zélandu, který se stal synonymem pro Středozem. Po rozpadu Společenstva jsou dějové linie rozděleny na menší skupinky, což v kombinaci z novými postavami a místy znovu zaručuje jízdu ve vysokých obrátkách. Do popředí se staví tragická figurka Glum a o slovo se přihlásí i Stromovous s armádou entů. Naprostým vrcholem je pak bitva o Helmův žleb, kde se svým uměním září především Legolas a Gimli.

Společenstvo prstenu je dokonalým úvodem do nejúžasnější fantasy ságy všech dob. Jackson představí historii Středozemě i všechny důležité postavy, aby následně mohla začít výprava přes kouzelná místa, jenž kdysi stvořil mistr Tolkien. Zásadní složkou jsou originální hudební motivy, které ještě umocňují celkový prožitek. Kvůli rozsahu předlohy jel Jackson hlavně u Společenstva ve zrychleném módu, ovšem nic důležitého nechybí a film má neskutečné tempo.

Bitva pěti armád má přijatelnou stopáž dokonce i v prodloužené verzi. Vše už směřuje k závěrečné bitvě, ale samotné obléhání a následná jatka zaberou jen hodinu, takže hodně prostoru dostane démony zmítaný Thorin a také romance mezi Kilim a Tauriel. Jak Pánovi Prstenů plátno a velkolepá výprava svědčí, tak Hobit je možná lepší v knižní podobě. Jackson už měl k dispozici výrazně lepší technologie a mohl tak použít digitální efekty na každou blbost. Překvapivě nevýrazná je celou dobu i hudba. Finále však má silné momenty. Za krále!

Šmakova dračí poušť naštěstí zdaleka není jen o jednom drakovi a velký prostor dostanou nové postavy. Roztažení Hobita do trilogie nepůsobí zase tak násilně, jak by se při pohledu na jednu úzkou knihu možná čekalo, ale o to větší respekt si dodatečně zaslouží Jackson za ukočírování trilogie Pán Prstenů, kde si pro každý díl vystačil pouze s jedním filmem. U Hobita měl tolik prostoru, že si mohl i vymýšlet a nepůsobí to nadbytečně. Předčasným vrcholem druhé části je únik trpaslíků v sudech a souběžná Legolasova exhibice při kosení skřetů.

Neočekávaná cesta to nejdůležitější přinesla, a tak na nás znovu dýchla kouzelná atmosféra Středozemě. Hobit byl i v knižní podobě takovým předkrmem před hlavním chodem v podobě velkolepé ságy Pán Prstenů. Jackson měl před sebou nesplnitelný úkol, protože všichni čekali ještě větší bombu, než kterou byla jeho první trilogie. Z principu to nebylo možné a nikdo jiný by Hobita nenatočil lépe. Bohužel to nemá jedinou pamětihodnou scénu, ovšem staronové postav dostaly přesně tolik prostoru, aby skalní fanoušci byli spokojeni.

Tak démon alkohol řádil mezi českým lidem už za socialismu. Divím se, že cenzor nezasáhl. Tehdy přece vůbec nebyl důvod pro sebedestruktivní chování. Frič měl zase k dispozici nejlepší možné herce, takže i po letech jde o zajímavou podívanou, i když nic moc šokujícího nepřináší.

Výjimka potvrzující pravidlo. Nikoho by ani nepadalo koukat na Mrazíka v originálním znění. Průměrnou ruskou pohádku povýšil geniální český dabing na úplně jinou úroveň. Prakticky všechny bizarní postavičky ze sebe rázem sypou jednu kultovní hlášku za druhou.