Mrazík

Ono udělat si za komančů prdel ze soudruhů ze SSSR, nebylo nic snadného. Tam šlo prostě o kejhák. Když ale Ivan udělal karikaturu sebe samého, nebylo divu, že nadšené ovace na sebe nenechaly dlouho čekat. Ta pohádka je tak připitoměle trhlá, až je z toho obrovská sranda. No a dobový český dabing tu frašku vyšperkoval k úplné dokonalosti. Z průměrné v Rusku dávno zapomenuté pohádky se tak v Česku stala kultovní záležitost, která funguje dodnes a nemůže chybět v pravidelné filmové nabídce závěru roku. A Ivan nechápe. Ivan se diví. On neví, že se mu smějeme. (17.09.2016)

Teda co tohle mělo znamenat, to mi není jasné... Přece jediný rozdíl mezi mnou a lidmi hodnotícími 5 hvězdičkami nemůže být v tom, že jim to připomíná dětství a mě ne (viděl jsem film někdy v 15+ letech). Dávám 2/5 za pár momentů připomínajících pohádku, jinak se absolutně nemůžu stotožnit s tím, že by Mrazík měl být kult, pohádka pro celou rodinu, film na který se můžete dívat každé Vánoce znova apod. Nechť otravná Nastěnka promine, že už se u obrazovky nikdy více nepotkáme... 3/10 (31.12.2007)

Klasika ruské kinematografie a především českého dabingu, která je krystalicky čistým kultem, se vším co k tomu patří. Zábavná pohodovka nacpaná od úvodních po záverečné titulky hláškami, kouzelně bizarními situacemi i nezapomenutelnými figurkami. Legenda, kterou mnozí známe zpaměti a nestydíme se za to. (01.06.2011)

Dlouhá léta jsem se Mrazíkovi vyhýbal, snad že mi byl protivný kvůli té pověsti "kultovní" pohádky, jež zapříčinily nespočetné televizní reprízy, do nebe vychvalovaný dabing a v neposlední řadě i jistá "ostalgie" českých diváků. Leč, ze studijních důvodů jsem podlehl zvědavosti a pustil si to - nyní po zhlédnutí jsem se jen utvrdil v tom, že i kdybych byl poslední člověk v galaxii, který to neviděl, o nic bych nepřišel. Odmyslím-li si ten humbuk okolo, je Mrazík jen trochu lepší pohádka, se zajímavým obsazením, kostýmy a výpravou, s mizernými triky, trochu zbytečnými hudebními čísly a lehce nezvyklou komikou. Protože se považuji za umírněného rusofila, velmi jsem ocenil všechny ruské atributy, které na mě z Mrazíka dýchly; naprosto mě potom dostalo provedení Mrazíkova obydlí - fantastická architektura! Na téma českého dabingu Mrazíka bych raději pomlčel, vědom si toho, jaká posvátná kráva to zrovna u tohoto filmu je, neodpustím si proto snad jen poznámku, že bych to raději viděl v ruském originále s titulky (už jen pro ten bolestný nesoulad pohybu rtů herců se zvukovou stopou). Naopak oceňuji, že většina českých replik je ve verších, což Mrazíka v mých očích povyšuje lehce nad průměr. Závěrem asi nakonec přece jen spokojenost, znovu to ale vidět fakt nemusím: jednou a dost u mě bohatě stačilo. Mimochodem doporučuji k přečtení velmi originální text Martina C.Putny Mrazík zevrubně, vědecky objektivně a definitivně vyložený aneb Chvála psychoanalýzy. (05.02.2012)

Oproti většině komentátorů velebících přednosti českého dabingu jsem si dopřál luxus nejen ruského originálu, ale i slovenského dabingu. Ruský originál rozhodně není marný a ve srovnání se slovenským ztvárněním se blíží české podobě, která je naopak jasně založena na dokonalém převodu své skvělé ruské předlohy. Mistrovské dílo ruského filmu povyšuje nápaditým propojením hned několika tradičních pohádkových motivů tuto kvalitu nejen na evropskou, ale nesporně i světovou úroveň. Vodková opilost, ta odvrácená tvář carské i bolševické Rusi, je tu předvedena ve své nejpůvabnější podobě. Inna Čurikova, jedna z nejkrásnějších ruských hereček, v nevlastní nehodné sestře našla a beze zbytku zvládla jednu z nejlepších úloh své početné filmografie. Pochybuje-li někdo po zhlédnutí této humorem a lidstvím dýšící pohádce o přínosnosti a výraznosti nezaměnitelné formy ruského vkladu do evropského i světového kulturního dědictví i kulturní současnosti, je nepochybně nositelem názoru, který si nemůže činit nárok na výraznější ohlas. (22.05.2010)