petrkocou

scénář: Vlastimil Venclík Účinkují Jiří Sovák – dědeček Vítězslav Jandák – otec Jana Synková – matka Pavel Anděl – syn Simona Prasková – snacha Jiří Hálek – soused Jan Přeučil – první houslista Tomáš Trapl – druhý houslista Eugen Jegorov – violista Ladislav Gerendáš – violoncellista Josef Adlt Hana Čížková Václav Kotva

Benevolentní čtvrtá hvězdaza vtipnou postavu profesora (Martin Růžek) a krásné exteriéry. Právě ty a občas zajímavá práce s kamerou pomáhá místy probouzet tajemnou atmosféru a přidat tak určitý rozměr této jinak celkem ploché a veselohře. Schématičnost žánru brakové detektivky se zde nedaří parodovat tak účinně jako v pozdějších komediiích (4 vraždy), a tak místy vystupuje silně na povrch. Přes jmenované nedostatky velmi příjemný film.

Snímku nelze upřít jistou míru působivosti, ne příliš dlouhodobé. Postavy se chovají trochu šablonovitě. Úplně se ztrácí skutečnost, že se jedná o pohých několik dnů, čehož by si divák asi neměl šanci všimnout kdyby mu to neustále nepřipomínaly titulky uvozující jednotlivé dny. Celkové vyznění značně oslabuje střílecí závěr. Nebýt toho byl by konec nejméně o hvězdu silnější. Takto posouvá film spíše do parodie.

Kýčovité barvení a otravný dělený obraz, bezduše zkopírovaný z Woodstocku a provedený zcela bez nápadu.

Romantický akční film. Co dodat? Zpomalené líbání v mlžném oparu a spousty zabitých protivníků. Snad jen, že český dabing se zase jednou "vyznamenal", tak že by klidně mohl sloužit jako výukový materiál jak nedělat dabing.

Superman 2011. Žánrovka (viz vysoké hodnocení) která vrací tématu supermana přitažlivost použitím populárních prvků (mozek, inteligence, drogy). Zabalená do celkem atraktvního kabátku moderní akční detektivky ovšem stále častěji klesá prvoplánově jednoúčelovým (nesmyslným) zápletkám, které je třeba řešit řádnou akcí. Postavy jsou ploché, vrcholem trapnosti je scénka s bývalou ženou hrdiny, jakož i tato postava celá. Při sledování se nenudíte, dokonce ještě po skončení působí docela dlouho, než prohlédnete chatrnou kostru povrchní podívané.

Plagiát, neplagiát. Nudné a přihlouplé. Heil verbal!

režie: Charles Weinstein KV 1997

Také máte rádi televiní filmy? 2x100 minut, ukrutně zdlouhavého sladkobolněho příběhu postaveného zcela bez skrupulí na klišé. A také se vám líbí "staří" lidé oblemcaní na obličeji nánosem podivné hmoty vyvolávající spíše představu lepry a vylepšující dojem katatonickými pohyby? Dramaturgové ČT správně rozhodli, že toto asi nebude film pro diváky upřednostňující originální znění.

Směšnost povrchní selanky podtrhují ochotnické výkony hrajících umělců. Režii se účinek daří občas posunout někam mezi Monty Phytons a jihoamerickou telenovelu, Ošklivka Katka se samozřejmě vnucuje. Po většinu času však jen Cinka Panna. Přes hvězdné obsazení film navíc působí velmi laciným dojmem. Nakonec se podívejte o trochu výše kolik herců mělo možnost si v něm zahrát. Ti se ovšem pohybují v jinak zcela prázdných scénách, komparz se téměř nevyskytuje. Postavy jsou ploché a prázdné jako list nepopsaného papíru, a tak zůstávají od začátku do konce bez sebemenšího náznaku vývoje. Zakončení pak nedbytně sugeruje vzpomínku na učitelku rvoucí nedopsanou písemku z pod zoufale škrábajícího pera. Je skutečně škoda takto uboze promarněné příležitosti, kterou tento námět skýtá. Jedna hvězda snad jen za scénu s romskými zpěvy.