Recenze (325)
Revizoři (2003)
Spíš bizardnost, než akční thriller, ale moc se mi líbil.
Cesta do pravěku (1955)
Tento film ze mě učinil na dlouhá léta zarytého dinologa a dodnes si myslím, že je to nejúžasnější dětské dobrodružství napříč českou uměleckou scénou. Ano Jaroslave Foglare, Rychlý šípy jsou proti tomuhle úplní saláti.
Gumídci (1985) (seriál)
víkendové ráno, televize Nova a jeden z mála skutečně pozitivních příspěvků k mé výchově od zatracované komerční stanice. Navíc, co si budeme povídat, Barča je sexy, i když je jen medvěd.
Tři veteráni (1983)
Miluji tuto pohádku pro její laskavý humor, který možná většina dětí ani nepostřehne, ale rozhodně si na něj vzpomene ve chvíli, kdy dospěje. Jen čekám, kdy kdo zažaluje autory, protože já dnes nemohu žít bez cigaret s velbloudem a vím na sto procent, že viníkem je nenasytný Lasica, který se po těhle mňamkách mohl v pohádce utlouct.
Bylo nás pět (1994) (seriál)
Spousta hlášek tohoto neuvěřitelně silného seriálu v naší rodině zdomácněla. Navíc je seriál velmi dobře obsazen a dokonce i dětští hrdinové jsou přirození a vtipní. Dávám jednoznačných pět * a modlím se za pravidelné televizní reprízy.
Princezna Mononoke (1997)
Kultura, ze které tento příběh vychází je mi tak strašně vzdálená až mě to mrzí. Nedává mi to tak víc možností, než jednoduše konstatovat, že je to úžasné.
Ali G Indahouse - Film (2002)
Jsem přesvědčený, že Indahouse je výkvětem a vrcholem postpopové hiphopové kultury a od jeho vydání jde tenhle žánr, at už v hudbě nebo filmu, do kytek. Ačkoliv si tenhle celovečerák nemůže zadat s krátkými aliho skeči, pořád je neuvěřitelně vtipný a opovrženíhodný zároveň.
Star Trek (2009)
Jízda! Nějaké detaily bych i vytknul, ale jako hrdý Trekie vytýkat nebudu. Leonard Nimoy znovu ve filmu, to byl ten nejlepší dárek, jakej jsem od tvůrců mohl dostat. Navíc je to svěží, vtipný a ještě ktomu napínavý. Vizuální stránku bych opomenout taky neměl, jakékoliv digitální triky totiž zastínil vizuál Uhury.....bože to je...Uhura!
Hanebný pancharti (2009)
Popravdě se jednalo o první Tarantinův film, kterej mě bezvýhrad pobavil. Je to ďábelská kombinace napínavých scén alá Tahle země není pro starý a groteskních absurdit, přesně taková, jakou mám rád. K tomu Brandovský Brad Pitt a jeho dokonalá italština - málem jsem se smíchy potrhal.
Četa (1986)
Pro mě velice zásadní film. Děsivost, s jakou je tu vykresleno válečné trauma mě překvapila. Nemá smysl to nějak víc komentovat, ale tenhle film opravdu stojí za to.