Bratr

Nejbáječnější a nejstylovější filmový soudtrack, jaký jsem kdy slyšel. Quentin Tarantino se může jít bodnout, prtožože takovouhle rokenrolovou smršť nemůže nikdy trunfnout. Příběh se kolem melodií vine tak samozřejmě a přirozeně, že nad ním člověk ani moc nepřemýšlí a prostě nasává tu atmosféru. Jednoznačný hit léta a pět*

Okouzlil mě způsob přístupu k životu, kterým oplývá nejen Juno, ale i její otec, macecha a vlastně všechny postavy. Tahle nálada se potom přenesla na celý film a přitom to nebylo nudné, a příběh tak nějak zábavně tekl. Svým způsobem mi to připomnělo mladé muže za pultem, nevím proč, je to dost jinej šálek.PS: Stádo běžců a úvodní titulky mě naprosto dostaly!

Nevím jistě, jestli bych se měl pozastavovat nad sociálními/socialistickými klišé, která tvoří základ tohoto seriálu... Hlavní hrdinové sice žijí v ideální společnosti, kterou vede bodrý předseda, který si i nechá poradit, ale neotřesitelnej fakt je ten, že Sovák s Kemrem prostě válí a seriál skvěle baví. Příběhy i herecké výkony jsou fantasticky přirozené a člověk má skoro pocit, že se to někde, ve skutečném světě, odehrálo.

Po třinácti dílech jsem nadšený. Z dětství mi zůstalo jen několik mlhavých vzpomínek a tak svět nové generace objevuji znovu, hezky od začátku. Co epizoda, to jiný problém, v seriálu je dobře znatelná návaznost na původní seriál, ale nová podoba se již vyvarovala většiny trapností ale chlupaté kuličky, podivné příšery a podobně. Velmi pozitivní

Jako velkého fanouška architektury mě poetické vyprávění Davida Vávry nejednou přivedlo na pokraj extáze. Jak krásně jdou popisovat křivky, které nepatří ženskému tělu...

koukat na nějaký film, nepřestávat se divit a v hloubi duše přemýšlet, jestli opravdu nežijeme nějak šptaně, to je kumšt, který u mě často nefunguj. Planeta země splnila všechny moje ideály o přírodovědném filmu, fascinující fakta jsou nabízena v neméně fascinujících záběrech.

bóže to je sviňák ten bean....nevycházel jsem z údivu, ale je fakt roztomilej!! jednosznačná volba na vánoční svátky

Jednoznačně nejlepší kousek z Dysneyovské ranní série, kterou po léta vysílala televize Nova. Kačerov je parádně dobrodružný, vtipný a výchovný současně.

Zvláštní způsob výchovy mládeže, dodnes si nejsem jistej, jestli tahle brutalitka nemůže nějak děti narušit, nicméně nemůžu Tomovi a Jerrymu upřít velikánskou zábavnost a praktickou nevyčerpatelnost námětu(viz Itchy a Scratchy).

Já vlastně původně ani nevěděl, čím mě ten film tolik zasáhl. Nadlouho se mi zaryl pod kůži a já musel pořád dokola přemýšlet o podstatě lidské svobody. Teprve když jsem potom s odstupem četl knížku od Jacka Londona Tulák po hvězdách, spojilo se mi všechno dohromady, svoboda je asi opravdu něco vnitřního, neuchopitelného a tudíž nám ji nikdo nemůže zcizit. Film tuhle myšlenku uchopuje neuvěřitelně citlivě, dojemně, ale ne pateticky a za to jsem mu vděčný, protože svoboda je asi opravdu tou nejdůležitější hodnotou. (Neodpustím si to, ale kárám Mela Gibsona, který stejnou myšlenku vyjadřovaval ve Statečném srdci a krásný film zabil posledními deseti minutami)