kittyMITTY

To, co mě osobně přijde na dokumentu absolutně nejšpatnější je část v uprchlických táborech. Člověk ze střední Evropy, který netrpí hlady a drží ceduli s nápisem cukr zabíjí, je hodně špatný vtip. Sic myšlenka dobrá, provedení naprosto bizarní.

Film sám o sobě určitě není nijak perfektní, ale osobně mě fascinovalo, jak si ty dvě malé slečny pobíhaly po sídlišti - ráno, odpoledne, večer a nikdo z rodičů neřešil, jak je to nebezpečné (a to nemluvím o tom, že běhaly v podstatě po staveništi). V dnešní době, kdy se kolem mě čím dál víc objevují lidé, kteří by po setmění nevyšli sami ven, natož aby tam pustili děti, protože svět je neuvěřitelně nebezpečný, příjemná ukázka toho, že to tak nebylo vždy.

Herecké výkony či co to mělo být strašné, faktické chyby, milion oslích můstků, neuvěřitelné happyendy, naprosto nereálné prostředí ... škoda 50 minut mého života.....

Poměrně dobře zachycený běžný život osob na "kraji společnosti", jejich interpretace světa a událostí deformována alkoholismem a v podstatě jejich smíření s životem takovým, jaký pro ně je a to i přesto, že mluví o tom, že by chtěli život jiný.

Pět hvězdiček musím dát už jen za ty záběry krajiny....

Příběh je sice možná jednotvárný, ovšem po zobrazení situace po nukleární katastrofě neočekávám barvité vyprávění, Film je stejně nemluvný a sklíčený, jako samotní jeho "hrdinové", kteří se ocitli v situaci, která se dá jen těžko rozumově uchopit. Velké plus celého filmu je pak celková atmosféra a hudba.

Dost psycho film o vztahu mezi dětmi a rodiči a možná i tom, jak by to asi vypadat nemělo. Malý Kevin je skutečně celý film představován jako „od přírody zlé“ dítě.Pokud to však mám chápat tak, že to co vidím, jsou matčiny vzpomínky na něj a na minulost, nepředstavuje takto Kevina film. Takto nám ho podává jeho matka, která jakoby si krom několika málo výjimek nemohla vzpomenout na žádnou chvíli, kdy byl Kevin hodným, normálním klukem. Všechno jí dělal naschvál a nikdo jí to ještě ke všemu nevěřil. Na druhou stranu je taky fakt, že Kevin nebyl „běžným“ dítětem – minimálně s projevováním citů a s komunikací měl docela problémy. Jenže – co vlastně čekat od dítěte, jehož matka taky zrovna otevřeným projevováním jakýchkoliv citů neoplývala – ať už naštvaností a nebo láskou. A co se týče komunikace, s tou měla očividně problémy celá rodina – jak matka s otcem, tak matka s Kevinem. Když s Kevinem mluvila, málokdy se dívala přímo na něj (jen když byl malé dítě). Zdálo se, že mluvit s ním, je pro ni docela dost problém. A samotnou kapitolou je pak i výchova. Taky si myslím, že je dobře naslouchat přáním a potřebám dítěte a brát na ně ohled. Ale nedokážu si představit, že by mě dítě předškolního věku poslalo do prdele a já bych jen přikývla a zavřela dveře. Co čekám, že se stane později? Jasně jsem si tím nastavila pravidla. A těch situací, kdy bylo jasně vidět, „kdo to tady řídí“, bylo víc. A to skutečně nebyla Kevinova chyba, ale chyba rodičů, kteří na všechno kývli. Ostatně si to nejspíš do určité míry uvědomoval i Kevin, když mluvil o té jediné situaci, kdy se jeho matka zachovala skutečně upřímně. Zajímavé však byly taky reakce okolí, které automaticky chápalo jako vinou za situaci právě matku. Film je každopádně taky moc dobře zahraný a matka je skutečně "depresivita" sama o sobě (ať už "před" a nebo "po činu").

Podle mě dost povedení komedie (?). Nic moc složitého, ale jako relax na pobavení - super.

Začátek docela slibný, ale konec neskutečně patetický. Blekoty o zradě a nekončící lásce a smutku a pomstě a furt dokola...Jedním slovem - nuda.

Hlavní problém tohohle filmuje, že byl natočen podle skvělé knihy, které se jednosuše ani zpoloviny nevyrovná. Ve filmu chybí zásadní scény, zásadní momenty, které jsou pro děj dost podstatné. A tak vznikl jen dost slabý odvar, který nemá sílu a nemá onu "výpovědní hodnotu", kterou v sobě má kniha.