Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Horor

Recenze (965)

plakát

Patrola (2012) 

Trapas a zklamání.Ayer se až příliš zhlédnul ve formě,kterou se svou novou kriminálku rozhodl natáčet,a místo ultimátního žánrového požitku nám předkládá syrovou,ale zoufale postrádá efektivní propojení děje,který se mu tak bortí pod rukama.Výsledek je nuda.Což jsem po nadupaných ukázkách a s takovým tvůrčím týmem fakt nečekal.

plakát

Noc v Roxbury (1998) 

Chápu,že to může někomu (pravděpodobně za podpory omamných látek) hodně dobře sednout.Ale na druhou stranu se vůbec nedivím lidem,kteří to budou ze srdce nenávidět.A osobně mám asi blíž k té druhé skupině...

plakát

Westworld (1973) 

Kultu Westworldu jsem musel přijít na chuť až postupně.Ani nevím,proč vlastně jsem mu dával další šance,když na první dvě zhlédnutí jsem z něj byl spíš rozladěný,ale postupně mě film bavil víc a víc,stejně jako specifické Brynnerovo herectví a ne úplně precizní Crichtonova režie.Ten film je ve skutečnosti moc fajn,jen ne pokaždé a už vůbec ne pro každého.Musí být nálada a specifický filmový vkus.

plakát

Sinister (2012) 

V záplavě remaků,nekonečných pokračování a teenagerských břeček je Sinister vítaným osvěžením žánru,který už začíná být nepříjemně vyvanulý.Má styl,atmosféru,díky zručnému režijnímu uchopení dokáže i s nízkým rozpočtem pracovat zatraceně efektivně a potěší i Ethan Hawke v hlavní roli.A to nejdůležitější - film dokáže vyděsit,což od hororů očekávám a v poslední době to přitom zvládalo až žalostně málo kousků.

plakát

Policajt drábem (1973) 

Asi nejlepší a každopádně nejzábavnější a nejlépe natočená samostatná spencerovka,což dokazuje i fakt,že se z toho nakonec vyloupla série.Každopádně kdo zná italskou kinematografii jen jako změť intelektuálů typu Fellini,Bertollucci či Pasolini,měl by se pomocí tohoto filmu přesvědčit,že Italové umí i skvěle bavit.

plakát

Creepshow (1982) 

Stylové,zábavné a děsivé.Mimo zombie žánr asi Romerův vrchol.

plakát

Dr. No (1962) 

První bondovka a hned jsem se spálil.Pro někoho začátek nové filmové etapy a trvalá součást historie kinematografie,pro mě nezajímavý začátek nezajímavé série,která si mou částečnou náklonnost získala jen v několika málo částech a to navíc velmi přechodně.

plakát

Špion, který mě miloval (1977) 

Asi jediná Mooreova bondovka,která mě bavila.Vždy přeci musí být nějaká výjimka potvrzující určité pravidlo,ne?

plakát

Skyfall (2012) 

Nemůžu si pomoci,ale Skyfall je návrat do éry bondovek,která mě nebaví.Tváří se sice temněji,osobněji a v rámci série podvratněji než kdy dřív,ale zároveň se opět vrací k éře trademarků,povinných zastávek a šílených padouchů,navíc se až příliš často ohlíží zpět ke svým předchůdcům (a to bohužel předchůdců starších než CR či QoS) a tím se rozkračuje do dvou směrů,které k sobě ale vůbec nepasují.Opět oceňuji Craigovu buldočí energii,kterou do série vnesl,stejně tak eleganci a hereckou jistotu Judi Dench či Ralpha Fiennese.Ale Mendes vkročil v rámci série do další slepé uličky,díky které mě dočista opustil zájem,který jsem o sérii v craigovské éře začal pociťovat.A Bardemův do karikatury sklouzávající záporák taky dvakrát nepomohl.

plakát

Sestřička Betty (2000) 

Překvapení plné svěžích hereckých výkonů a zároveň i mix žánrů,ve kterém si každý najde to svoje.Renée válí!