Westworld

Zajímavé sci-fi, které odráží úzkosti a temné vize západní společnosti 70. let. Tehdy vznikalo zelené hnutí, šířila se kritika konzumního způsobu života a objevoval se strach z přetechnizované budoucnosti. Crichtonův snímek je o tom, jak zdánlivě dokonalá technika vypoví lidem službu a roboti, kteří mají sloužit v zábavním parku, vyvraždí zákazníky i obsluhu. V hlavní roli vzpurného robota-pistolníka se objevil Yul Brynner. Trochu mi vadilo to spojení sci-fi s westernem, ale pro americký trh to pochopitelně byl klad. Celkový dojem: 55 %. (06.05.2009)

Se svou novodobou adaptací prakticky vůbec nesrovnatelné. Zde tedy téměř to samé téma, zaměřené hlavně, ale nejen na část komplexu zvanou Westworld. To se mi líbilo, že se ukázalo i trochu z dvou dalších oblastí. Jen jsem nepochopil, jaký mělo význam soustředit se na víc postav najednou, když pouze jediná byla opravdu důležitá. A popravdě, ani tak nebyla kdo ví jak dobře napsaná, nedozvěděli jsme o ní, respektive o něm, vůbec nic. Film mě osobně nebavil, protože se v něm většinu času nic moc nedělo a když, nijak to neposouvalo děj. A přisuzovat náhlé šílenství robotů skoro doslova „nějaké chybě“, to mi taky nepřijde moc chytré. 50% (21.01.2017)

Nebýt toho, že mě roboti sami o sobě zneklidňují – toho kuchyňského nevyjímaje – byla by první třetina filmu docela příjemná komedie. Natěšení lidé všech věkových kategorií, směřují do jednotlivých sekcí Delosu, zatímco z reproduktorů se stále dokola ozývá ujištění Nothing can go wrong. Ovšem ve chvíli, kdy vstoupí na scénu pistolník v černém, člověku úsměv spadne. Tehdejší filmové triky se s dnešními pochopitelně nedají srovnávat, ale přesto je Westworld poměrně přesvědčivý. Jde o první celovečerní film, ve kterém byly využity digitální technologie pro pixelizaci obrazu – snímky, složené z viditelných čtverečků, byly použity ve scénách, kdy svět vidíme očima Gunslingera. Pozoruhodná je i myšlenka infekce „centrální mechanickou psychózou“, která se šíří od robotů nižší úrovně (chřestýš) k těm dokonalejším (humanoidní androidi), až nakonec zkolabuje celý systém a zničí jak „uživatele“, tak „adminy“. Škoda jen, že Michael Crichton nedokázal odolat pokušení filmařských klišé (zpomalené záběry při rvačce v saloonu) a nevhodných pokusů o symboliku („plačící“ antická busta), a scénáristicky neošetřil logické kotrmelce příběhu. Naopak Yul Brynner v roli nelítostného Gunslingera už nemohl být lepší. Poselství snímku je zcela zřejmé: obava, že na konzumní způsob života lidé nakonec doplatí, že jsou hranice, za které by člověk ve vlastním zájmu neměl zajít, že jsou sny, které se nemají plnit ani o Vánocích, a že stroj je dobrý sluha, ale zlý pán a ještě horší protivník. (23.05.2012)

Navštivte náš zaručeně ne-všivý zábavní park! Antické orgie všech úchylek s roboty? Máme! Rozsekávání robotických rytířů na staroanglickém dvoře a následné prznění robotických děveček a robotických královen? Máme! Nebo snad střílení robotických padouchů na divokém západě a následná návštěba robo-bordelu? Taky!! Takže, o tomhle je první hodina filmu, celkem okej, docela dobře natočená, ale není v ní nic, co by mělo nějaké ambice být něčím víc, než průměrem. A potom roboti zmagoří, což možná zní zajímavě, ale zas tolik není. A taky je tam jeden robo-chřestýš, abych nezapomněl. (06.06.2015)

Snímek stojí na zajímavém tématu a originálním nápadu skloubit western a sci-fi a padá na Crichtonově režii a nestabilitě vyprávění. Spoustu scén je zdlouhavých a slibné scény (za všechny závěrečná honička) nemají potřebné grády. Film se rozjíždí hodně ze široka, přičemž pasáže ze středověku a starověku víceméně vyznívají doztracena. Pokud by se Michael Crichton věnoval pouze westernovému světu (či na větší ploše rozehrál všechny tři) a film režíroval zručný režisér, hodnocení by bylo jistě vyšší. Takto jej i přes nesporné klady (neotřelost příběhu, takřka dokonalý Yul Brynner) považuji spíše za pozoruhodný a zajímavý, nežli skvělý a jedinečný. 60%. (14.09.2012)