Rejčka

Jak jsem měla ráda Amélii z Montmartru. Kde ty časy jsou? Tautou jsem po shlédnutí Thérèse Desqueyroux již definitivně zařadila mezi protivné ženské. Ve všech filmech, které jsem poslední dobou viděla je stejná. Její varieta výrazů je výrazně omezená a na každého se dívá jako na obtížný hmyz. Příběh samotný se mi vůbec nelíbil. Dva lidé, z nichž ani jeden neumí k tomu druhému najít cestu a svůj život změnit. Ještě že Bernard neměl podobný nápad jako ona. To by se asi dost divila. Nevím, co autor sledoval, ale takto si pokrokovost nepředstavuji. Therese je v příběhu zápornou postavou a Tautou tomu výraznou měrou napomohla. Její hrdinka na začátku neví co chce a na konci taky. Dvě hvězdy jsou za přírodní scenérie a kostýmy.

Základním nedostatkem je atmosféra, která mě ještě dnes u Vetřelce uchvacuje. Jen pohyb kamerou (bez viditelného nebezpečí) a člověku naskakuje husí kůže. To zde zcela chybí a výlet daleko do vesmíru tak působí trochu jako výlet do vedlejšího města. Kapitán lodi se nebojí ani vlka, natož neznáma a tak když část posádky uvízne kvůli bouři jinde, je mu to k smíchu. Strůjci jsou již 2000 let mrtví (pokud jsem dobře rozuměla), na Zemi je teď 2093, když si tedy odečteme ty 2000 let, dostaneme se přibližně do 1. století n.l.. Takže už tenkrát proti nám něco měli. Jestli je třeba nedorazilo zavraždění Julia Ceasara v roce 44. př.n.l. a následný vývoj, že si řekli, tak a konec s touhle verbeží a začali chystat plán. Jinak opravdu nevím, co na přelomu letopočtu mohlo lidstvo vyvést. Strůjci tedy pro svůj plán stvořili něco, co sami nakonec nedokázali zvládnout a tak se ironií osudu vetřelec stal zachráncem pozemské populace. Chybí tam to hmatatelné zlo, které záběry na jakési žížaly, co jsou všude kolem, nemůže nahradit. Téma je to velice zajímavé, proto 3 hvězdy.

Nemám ráda "prezidentské proslovy" před akcí, typické pro americké filmy. Ani zde toto klišé nechybí. Nevím zda vojevůdci před bitvami takto zvedali euforii vojákům, možná něco takového bylo třeba. Ale Saladin to např. nedělá. To je jen jeden z mála minusů, tím druhým je začátek, vše pro mě vlastně začíná až po smrti Godfreye. Je to nádherný film, krásné scenérie. Orlando hraje velmi dobře, jeho nejistota v některých okamžicích se pro roli dokonale hodí. Velmi mě potěšil Jeremy Irons, jehož zaseknutost v rolích svůdce byla již dlouho otravná. A pak očarující uhrančivý Saladin. I Sibyll je jím okouzlena. Velký dobyvatel zde není vykreslen jako zavilý nepřítel, ale jako protivník, ve skutečnosti pozitivní postava, neboť je přímý, spravedlivý, uctivý a dokonce srdečný. Tím se boj dobra a zla přesouvá jen na jednu stranu, do řad "našich". Tam jsou rytíři a hadi. A všichni to hrají velmi dobře. Doplním už jen krásné myšlenky, které v kontextu dobře zapadají a tím se vkrádají do srdce diváka nenásilně a připomínají svoji hloubku.