Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (586)

plakát

Parfém: Příběh vraha (2006) 

První polovina filmu mě bavila víc než druhá. To Grenouilleovo (Ben Whishaw a celý jeho talent byl využitý do poslední kapičky) poznávání a učení se pod vedením Dustina Hoffmana bylo prostě neuvěřitelné, tam je to za plnou palbu. Za to druhá půlka, kde se Grenouille nechá pohltit, má taky hodně do sebe, ale neni tak strhující a je trošku ujetá, proto 8/10.

plakát

Muži v naději (2011) 

Od současné české komedie se nedá čekat nic víc než v podstatě šablonovité postavy a triviální zápletku roztaženou na dvě hodiny. Na komedii mi to přišlo málo vtipné, asi bych nenašel scénu, při které bych se fakt od srdce zasmál. Jedinou záchranou jsou pro mě herci, všichni mě bavili, hlavně Petra Hřebíčková, a neměl jsem problém jim ty docela obyčejné postavy věřit. Myslím si, že když už Vejdělek posledníma dvouma filmama vydělal, mohl by zkusit nějaké drama, to by mě zajímalo víc než další komerční komedie.

plakát

Moneyball (2011) 

Výborné drama z prostředí baseballu, kterému z lidí co znám rozumí asi tak dva magoři. Nikdy by mě nenapadlo, že Brad Pitt a Jonah Hill utvoří sehranou dvojci, které jsem v tom jejich úsilí opravdu fandil a zápas o rekord jsem fakt prožíval. Opravdu to neni žádná nuda, která by jen chrilila čísla a dvě hodiny utečou jako nic. Nominace na Oscara je myslím docela zasloužená, i když asi zůstane jen u té nominace. Jo a kdo je to Mickey Mantle?

plakát

Muži, kteří nenávidí ženy (2011) 

Na jednu stranu jsem se těšil na nový Fincherův film a tušil jsem, že je to látka, která by mu mohla sednout, ale taky jsem se bál toho, že točí něco, co jsme už jednou prostě všichni viděli. Myslím si, že film mohl být víc brutální a možná by víc násilí pomohlo tuhle verzi odlišit od švédské. Jinak Rooney Mara se může směle postavit vedle Noominy Lisheth, Daniel Craig se na Blomkvista hodil víc než Nyqvist a Stellan Skarsgard se do role záporáka skvěle hodil. Reznorova hudba mě nenadchnula tolik jako v Social Network. Rozhodně to není lepší než švédská verze.

plakát

Johnny English se vrací (2011) 

Na mě pokračování Johnnyho Englishe zapůsobilo poměrně dobře a v podstatě nezkazilo můj dojem z prvního dílu. Většině gagů jsem neměl problém se zasmát, i když bych byl rád kdyby se nějaké vypustily (napadení Pameliny matky, potom i královny...). Mrzí mě, že ve většině akčních scén se ani tak nedbá na to, aby se akce dotáhla do konce. Myslím si, že by se bez problémů mohlo šlapat ještě akčněji a uceleněji. Jsem rád, že se English ještě jednou vrátil.

plakát

Až na krev (2007) 

Ta Plainviewova nenávist k lidem budovaná krůček po krůčku je v podání oscarového Daniela Day-Lewise přímo nakažlivá. Až na krev neni moc divácký film a o to víc se dokáže zažrat pod kůži, 8/10.

plakát

Warrior (2011) 

Dva bratři, oba mají problémy a stejný postoj ke svému napravenému otci. Oba vidí jako řešení vyhrát balík peněz na turnaji. A potkají se ve finále. Jo, zní to jako šílený klišé a taky to tak je, ale je to tak intenzivní, že jsem cítil každou ránu, kterou si bratři ve finále zasadili. Finále je tak gradující a bombarduje diváka takovým množstvím emocí, které by nedaly dohromady ani všechny Rockyho filmy. Jednu chvíli jsem chtěl, aby vyhrál Tommy, za chvíli jsem držel palce Brandenovy. Film není jen o posledním zápase, celou dobu se jedná o uvěřitelé drama tří postav, jejichž osudy se zapíší člověku do paměti. Nic z toho by nebylo nebýt absolutně super herců - Hardy, Edgerton a Nolte. Tohle byla prostě ohromná pecka, na kterou budu ještě nějakou chvíli vzpomínat, 9/10.

plakát

Pařba v Bangkoku (2011) 

Jednička mě bavila a od dvojky jsem nečekal nic jiného než opakování fórků, které jednou bezvadně fungovaly. To se sice opakuje, ale už to fakt neni sranda a ani Alan neni tak komický jako ve Vegas a Phil taky hodně ztratil. Opravdu jsem se nesmál i když jsem věděl, že mě nečekají zádné nové nápady. Ale co, takhle to s pokračováníma občas bejvá a trojce se nevyhneme.

plakát

Venkovský učitel (2008) 

Jiné než většina současných českých filmů, pocitově dokáže zasáhnot i s minimálním hudebním podkresem a hlavně bezvadným Pavlem Liškou. Vadilo mi, že se v dialozích víc mlčelo než mluvilo a ve finále mi to vlastně nic navíc nedalo.

plakát

Planeta opic (1968) 

Na rok 1968 je Planeta opic film s hodně odvážným a hlubokým podtextem a taky skvělými maskami. Tenhle film jsem viděl už dřiv, ale nevšiml jsem si toho - ve skutečnosti to je film o lidech, našich špatných vlastnostech a o tom jak by se měli všichni líp, kdyby nás zahnali zpátky do pralesa. Ten konec je vystihující až moc přesně.