Recenze (552)
Let’s Dance: Revolution (2012)
Co jiného čekat od hudebního filmu než živou a svižnou hudbu, úžasné taneční kreace, trochu klišé a příběh propranej už tolikrát, že by ani Perwool nepomohl? Tady bylo všechno dávkované tak akorát a já jsem spokojenej.
Dr. No (1962)
Slabý detektivní začátek, který ale ukázal základní ingredience pro vznik kultovní legendy.
Lov lososů v Jemenu (2011)
Příjemná romantická podívaná pro odpolední idylku s pár známými tvářemi, nádhernou výpravou a skvělou prací kamery. Škoda že děj nemá nic, čím by překvapil a jede podle známé šablony od začátku do konce. Aspoň si teď můžu (vzhledem k tomu, že moje komentáře stejně nikdo nečte) postěžovat na to, že mi tady na ČSFD chybí hodnocení po půl hvězdičce, protože například právě u tohoto filmu je to na 3 hvězdičky málo, na 4 moc, ale 3,5 tady prostě nevykouzlím ani kdybych chtěl.
Zevláci vs. Zombíci (2012)
O hvězdu slabší než Soumrak mrtvých.
Muž na hraně (2012)
Představte si film Telefonní budka, který se akorát odehrává o nějakých 21 pater víš a s trochu více postavami. Tady mě zaujala hlavně hudba, dějově nic nového pod sluncem (zkourmpovaní cajti, útěk z basy a prokázání neviny a blablabla), ale posledních 20 minut fičí jak namydlenej blesk a já si to užíval, ikdyž místy byl střih pro dosažení dynamiky až moc zběsilý. Co filmu podráží nohy, je zbytečné protahování úvodu, které pak místy až brutálně nudí. Jo, někdo tady holt neví, jaké to je být časově tak akorát na hraně.
Doba ledová 4: Země v pohybu (2012)
Jednička byla geniální, dvojka byla nudná, trojka byla.. počkat, ona byla trojka? S tímhle pocitem jsem se koukal na tento díl a nutno říct, že ikdyž to nepředvádí absolutně nic nového, aspoň to nenudí a je tam pár scén, které si možná zapamatuju dýl než den po shlédnutí, čímž se vyšvihla nad absolutně plytkou trojku.
Černobylský přírodopis (2010) (TV film)
Polovina filmu je vlastně jen vysvětlování již dávno známého. Druhá polovina však ukazuje zajímavé poznatky o fauně, která tam žije a příběh se stává ihned trochu víc zajímavým. I tak z toho ale mohli tvůrci vytěžit mnohem víc.
Diktátor (2012)
Bruno a Borat pro mě byl úlet totálně mimo škatulku humor do škatulky trapnosti a nechutnosti. Právě proto jsem se Diktátorovi vyhýbal jako čert kříži, ale nakonec mě stejně neminul. A musím dodat, že oproti těm 2 předchozím kouskům, byl tenhle film sice nejkorektnější, ale taky nejlíp natočený, a občas dokonce vtipný. I přesto, že to není můj styl, musím Cohenovi zatleskat za to, jak si dokázal vytvořit vlastní druh filmu. A to si v dnešní době zaslouží respekt.
Vysloužilí lvi (2003)
Bylo to příjemné, dobře se na tokoukalo, ale dějově nic překvapivého. A ten přehnaný konec mě ujistil v tom, že 3 hvězdy jsou tak akorát za příjemnou podívanou, která má však dějovou kostru stejnou jako mnoho jiných filmů.
J. Edgar (2011)
Já nevím, jindy mě napadá plno duchaplnej komentářů a teď ani hovno. Celý to bylo takový nemastný, neslaný, žádný výrazný moment - prostě to od zařátku do konce jelo pomalu a tiše jak nějakej courák do vidlákova. Dlouho jsem váhal mezi 2 a 3 hvězdama a nakonec dávám 3, jenom za to, že se ten courák dokrdocal do konce bez nějakých větších problémů.