Rommeo

Tento 13min. snímek Jørgena Lethe je průvodcem po poznání dokonalého muže a ženy. Snímek si pohrává nejenom s divákovým vnímáním a jeho pocity ale taky s netradiční filmovou tvorbou. Dokonalé ztvárnění a netradiční zachycení pohybů jako padání, tance, skoku propojené hereckou dokonalostí Clause Nissena a Majken Algren Nielsen, podtržené strhující melodií klarinetů a hlasem vyprávěče a režiséra Jørgena Lethe nám na závěr vytvoří toto filosofické dílo na které se musím dívat stále znova a znova. ,,Dnes se mi stalo něco, co snad pochopím za pár dnů.“

Pět překážek je netradičním snímkem z produkce Larse von Triera. Jako zarytý fanoušek tohoto režiséra ,,severské pornografie“, jsem přistupoval k tomuto filmu s vysokým očekáváním. Jelikož je snímek Jørgena Lethe Det Perfekte menneske dílem patřícím mezi mé oblíbené filmy, Pět překážek byla pro mě nutnost. Celkový dokument popisuje pětkrát předělávaný film Det Perfekte menneke a to stále pod taktovkou svého ,,otce“ Jørgena Lethe, a celý postup při jejich natáčení. Jediná úprava a to úprava č. 3. pro mě byla nezajímavá a nic neříkající, ovšem ostatní předělávky byla až neskutečně dokonalé. Animace a poslední, netradiční remake na mě působily až nevídaně silně emocionálně. Film bych však doporučil divákovi až ve chvíli kdy by měl za sebou Trierovy filmy jako Dogville či Antikrist a samozřejmě snímek Det Perfekte menneske. How falling a perfect man?

Tento snímek v režii Henri Selika nijak nevybočuje ze standardních Selikových filmů. Ihned na první pohled je znát vliv Tima Burtona. Jednoznačným kladem filmu je až dech beroucí animace. Je pohledná a v žádné části filmu nelze najít jedinou chybičku. Přechod do 3D efektu podtrhuje záhadnost ,, lepšího domu a rodiny“, tedy tvůrci 3D efekt používají jakmile Koralína přejde dvířky do jiného světa. Nejsilnější stránkou však pro mě bylo hudební zpracování filmu. Bruno Coulais byl tou nejlepší volbou pro hudebního skladatele. Perfektně podtrhuje jak nevinnost hlavní hrdinky a dětského světa tak i hrůzostrašné pasáže a pocity strachu. Víceméně jsem očekával málo, ale byl jsem příjemně překvapen. Myslím si, že Koralína je spíše film pro dospělé. Mnoho pasáží, jakož i celkový příběh, potřebuje silnější zamyšlení. Film mě dokázal dekadentně naladit a svět s knoflíky místo očí byl opravdu strašidelný.