capka

Zpočátku mě iritovaly zjevně inscenované scény, ale postupně jsem si asi zvykla nebo to začala brát jako součást specifického humoru tohoto filmu. Počin je to rozhodně zajímavý a podnětný, nutí k diskuzi a k přemýšlení, a to mám u filmů ráda.

Jasně, filmové zpracování takovéhle knihy je velká událost. Ale nadšení z výsledného filmu moc nechápu. První film byl aspoň jedinečný svou ponurou atmosférou a nezvykle pomalým tempem. Tenhle druhý mi nepřipadal jedinečný ničím. Většinu času to na mě působilo jako běžný akční film. Triková klišé, romantická klišé. Z příběhu a z přesahu, který nese kniha, zůstalo málo.

Nápad se mi líbil, Island mám ráda, ale to zpracování mi připadalo nedotažené. Nastavované. Bez vývoje. Zmatené. Víc Islandu než postav. Přitom tak krásná země a tak potenciálně zajímavé postavy. Ale nějak se to nevytěžilo a neprotlo, zdá se mi.