Martinibaby

Dare naprosto předčilo moje očekávání a to po všech stránkách. Obzvlášť co se týče herců, kamery a soundtracku. Jinak těžká psychologie, takže něco pro mě. Plný počet.

Jak detektivky moc nemusím, tak tohle dílko mě naprosto uchvátilo. Do Noomi se prostě není možné nezamilovat :)

Mám za sebou druhé shlédnutí, protože po prvním jsem si ještě hodnotit a komentovat netroufla. Teď už to udělám, ale rozhodně to neznamená, že se na Donnieho ještě někdy (a možná i několikrát) nepodívám. Až po druhém shlédnutí (s určitým časovým odstupem a vyslechnutím názorů pár dalších spolu-se-dívajících) mi totiž došlo, že to, že jsem měla pocit, že jsem ho ho hned po skončení nepochopila, nebylo tak docela únavou nebo mou natvrdlostí, ale tím že ve filmu může každý vidět něco naprosto odlišného. A toho si na Donniem cením asi nejvíc. Všechno ostatní, co se mi na filmu líbilo, bych stejně jmenovala až moc dlouho :)

Nothing hurts if you don't let it.

Až teď jsem se rozhodla shlédnout (z části znova) všechny série, protože mě přemohla zvědavost, po tom co jsem to někde ke konci třetí série před pár lety vzdala a musím říct, že mě to dostalo. I když jsem si jakožto o něco málo starší a zkušenější osoba všímala v seriálu víc chyb a víc věcí mi oproti dřívějšku vadilo a ne a ne se mi dostat pod kůži, stejně jsem se odhodlala 'přehodnotit' a dát seriálu plný počet. Protože pozitiva pro mě naprosto převážila negativa. Celou dobu jsem si říkala, jestli se jim to vážně povede zakončit, protože jsem si nejednou při sledování pomyslela 'Tohle je už MOC nastavovaný, jak to chcou uzavřít?' A myslete si o mě co chcete, ale shlédnutí celku mě přirazilo k židli s otevřenou pusou, protože se jim to povedlo. Všechno mi hezky zapadlo tam, kam mělo. Teď už snad jen za všechny zmíním své nejoblíbenější - Wentworth, Sarah, William, Amaury, Paul, Robert, Jodi :)

Tak a mám to za sebou! :) A musím říct, že to strašně rychle uteklo, což je na jednu stranu dobře a na druhou mě to (jako fanynku) mrzí :) Za mě David Slade a jeho styl rozhodně nezklamali a posunuli tak ságu do úplně jiných (a troufám si tvrdit že lepších) rozměrů. Líbila se mi provázanost děje - obsažení knížky (byť s nutnými filmovými škrty) bylo ideální, taky se mi líbilo že nevynechali 'druhou' stranu příběhu a zakomponovali tam hodně z toho, co se 'dělo za scénou', nechci moc spoilerovat. Soundtrack byl jako obvykle skvělý a efektně nevtíravý. Co do herectví - oproti NM musím zase víc vychválit Kristen a Roba, s Taylorem mám místy pořád trochu problém, ale většinou to byly jen maličkosti. A samozřejmě chválím Ashley (jako vždycky) a Jacksona, který konečně dostal víc prostoru (a replik :) a mohl ukázat svůj jižanský akcent i herecké schopnosti v plné kráse :) Stylisticky se Eclipse opravdu víc blíží Twilightu, z čehož jsem byla nadšená, práce s kamerou místy vážně geniální. Přibyla jak akce, tak odlehčenější scény a pan Slade to zvládl skvěle vybalancovat na akorátní míru všeho. S tím co jsem viděla jsem tedy nadmíru spokojená, pro mě plný počet :)

Měla jsem pocit, že se na konci filmu rozsypu jako to město. Ztrácela jsem se a nacházela, hledala a nenacházela, opět nacházela a zase ztratila.. Pana Nikoho rozhodně nevidím naposled, ale poprvé. Je skoro až zbytečné chválit něco konkrétního, musela bych vypsat všechno.

Burtona jsem místy ve filmu nepoznávala, ale to nic nemění na mém unešení :) Miluji všemožné druhy wonderlandů a tenhle mi taktéž učaroval - hlavně po herecké a vizuální stránce. Mia, Johnny a Helena, nepopsatelná nádhera. A kostýmy.. ach, kostýmy.

Momentálně nemám slova, jenom slzy.

Já vlastně moc animáče nevyhledávám, ale musím říct, že už dlouho jsem neviděla tak krásnou ne-pohádku. Tak jsem se nechala unést a vcucnout světem, který oplýval fantazií, barvami a nadanou Dakotou, kterou prostě žeru :)