Můj bratr Tom

Ten film je nádherný, ale nevěřím, že lidé jsou schopni v něm tu krásu nalézt. Je výborně natočený a především skvěle kamerově zpracovaný. Téma je to nejúžasnější, jaké si já umím představit - vtah dvou lidí, který se neúprosně vzdaluje atributům lidské civilizace. Ti dva chtěli být jen přátelé, ale city je přetavily v jedinou bytost. (24.01.2006)

Jsou prostě filmy, u kterých vám stačí vidět pár minut a je vám naprosto jasné, že vám vůbec nesednou. Občas se tak prostě stane a nedá se s tím nic dělat, možná jen doufat, že si vás to získá nějak zpětně, ale ta šance je téměř nulová. Takovým druhem filmů pro mě je i tenhle, jenže o to horší je, že je ve svém průběhu stále více a více špatný, až se divím, že výkony herců tomu pro mě zachránily aspoň jednu hvězdičku. Můj bratr Tom je nezávislá teen romance, natočená v tehdy tolik populárním stylu Dogmy 95 a který nedokáže předvést víc, než jen vykalkulovaný příběh, postavy bez žádného hlubšího představení a nesmírně otravnou a naprosto hloupou hru na těžký art, poetický film a pocitovku. A tak nějak to doufá, že to divákům bude stačit a světě div se - ono fakt jo! Já osobně s tím ale mám problém (a zvlášť, když to chce být art), protože mi to předvedlo jen vynucený blábol, který mě má donutit cítit jeho emoce jen proto, že to tak s postavami PROSTĚ JE a do toho všeho párkrát popře jejich naznačené charaktery (třeba Tomův na párty). Veškerá témata a "myšlenky" to podává dost pateticky a nefunkčně, jakákoli jejich sdělení mě kvůli podání vůbec neoslovovala a hlavně je to opravdu tak vykalkulované ve všech směrech, že jsem tomu nedokázal věřit absolutně nic. Dost o tom vypovídá už jen to, že každá křesťansky založená postava tu je automaticky pedofil... A do toho je to ještě celé natočené mizernou rozklepanou kamerou, která u mě už z principu ničí jakoukoli šanci vyvolat atmosféru (čest výjimkám) a mezi scénami jsou agresivní bílé prostřihy, u kterých ani moc nechápu, proč tam jsou, asi na probuzení spících diváků v kině, jinak fakt nevím. Tomu vysokému hodnocení tady fakt nerozumím, tohle prostě není dobrý film ani omylem... 1* (12.01.2023)

Když je k vám svět krutý, vytvoříte si svůj vlastní - krásný, dokonalý, bezstarostný, osvobozující. A když se v tom svém světě setkají dva lidé, získává náboj mnohem krásnější a snovější. Takové setkání se poštěstilo dospívajícím Tomovi a Jessice, které bolavost životů dovedla do krásného lesního světa daleko od lidí, kde se mohou oddávat ničím nerušené symbióze s přírodou i se sebou samými, ve které se zrodí krásné, čisté přátelství přirozeně jiskřící v něco většího, sladšího a krásnějšího. Použití ruční kamery bylo dobré rozhodnutí, protože hlavní dvojici dokáže divákovi přiblížit detailněji, intimněji a přirozeněji, jako bychom byli toho všeho součástí. Domu Rotheroeovi se podařilo natočit emocemi nabitý depresivní indie film, který v divákovi na dlouho zanechá stopy. (13.10.2013)

Veľmi emotívny a pekný nízkorozpočtový indie film o vzťahu dvoch outsiderov (chlapec a dievča), ktorí z ich boľavých reálnych svetov utekajú do "svojho" lesa a oddávajú sa v ňom oslobodzujúco bláznivým úletom. Ich vzťah napriek silnému priateľskému putu nikdy neprerastie v sex. Maximálne ľudská a otvorená, ale tiež extrémne depresívna a smutná dráma, ktorá vás - podobne ako Trierova Dancer in the Dark - citovo roztrhá. Natočená na digitálnu, autenticky roztrasenú kameru. (03.09.2002)

Chtěl bych toho napsat tolik, ale nic pořádného mě nenapadá. Jen, že jsem právě viděl nádherný, úžasný a smutný film zároveň. Možná časem něco dopíšu nebo celý koment předělám, ale dnes ne. Dnes nemám tu správnou náladu a kdo ví, zda li jí vůbec někdy budu mít. Na tenhle film si už určitě nikdy netroufnu, to vím zcela jistě. (17.07.2015)