Lighter

Tak zajímavě natočenou pohádku jsem už neviděl roky.

Nová Godzilla je velmi dobře natočená. V průměrném začátku se připraví prostředí pro nástup monster, když se objeví první Muto, jdou už pak veškeré lidské zápletky stranou, protože tvoří pouze kulisy pro hlavní hrdiny, kterými jsou jednoznačně monstra. Dobré je i obsazení nevýrazného Kick-asse do hlavní lidské role, protože při svém nedostatku charisma ještě více dává vyniknout hlavním postavám a je snadno zaměnitelný, což se hodí , protože působí jako jakýsi lidský průvodce dějem a kritizovat, že je vždy na správném (nebo spíše špatném) místě je nesmyslné, stejně jako kritizovat scénáristy Smrtonosných pastí, že John pořád potkává teroristy. Jinak to prostě být nemohlo. Pokud by bylo lidské dění kolem monster reálné, neustále bychom se museli seznamovat s novými postavami a o staré postavy by vytvářely vedlejší dějové linky, o které však v tomto filmu opravdu nikdo nestojí. Ať lidé dělají cokoli, je to zbytečná vata, jediné ve filmu důležité je, že se objeví Muto, zavolá druhou, to zaslechne Godzilla a vydávají se do Kalifornie, kde dají wrestling. Děj vskutku jednoduchý, nicméně pro daný typ filmu naprosto dostatečný. Zlatý hřeb filmu překvapivě není závěrečný souboj, ale impozantní prezentace monster, kdy se vynořují ze tmy, mocně řvou a něco ničí. S temnotou v akčních pasážích se tu operuje neustále a velmi zručně, ve světle by byly záběry poloviční. Výstupy monster jsou doprovázeny výbornou hudbou, která je spíše souvislými zvukovými efekty bez jakýchkoli líbivých podtónů. Jediná pro mě rušivá byla jistá podobnost Godzilly s kámošem z účtárny a možná bych jí též doporučil snížit dávku plutonia před spaním, jinak v příštím souboji už dostane pěkně na prdel, i tentokrát to bylo jen tak tak…Vzhledem k slabé letošní konkurenci zvyšuji hodnocení na plnou palbu.

Film Noe je fantasy, ve které jediné, co je skutečně reálné, jsou lidé. Svět je zde vyobrazen „černobíle“, příroda včetně všech zvířat je dobrá, lidé zlí, a proto musí být zničeni. Darren Aronofsky na rozdíl od Bible do děje včlenil prvek vegetariánství, a snažil se tak přes výše uvedené rozdělit i lidi na dobré a špatné, bohužel ke konci se zjistí, že vegetariáni jsou k mému překvapení taky špatní :( Zda-li jsou i masožravá zvířata vegetariány, případně nebrání svá mláďata, a nezpůsobují tedy žádné zlo, z filmu zřejmé není. Jisté je, že bůh ve filmu nemá rád projevy svobodné vůle a dává přednost naprogramovanému chování rozumově nižších tvorů. Je to tedy nedokonalý svět nedokonalého boha, srovnatelný např. se světem v Souboji titánů. Pohádkovou vizi doplňují skalní obři (z Hobbita) a jejich poslední bitva „o Železný pas“. V reálném světě je dle mého názoru zlo zastoupeno např. fazolemi, které mě při projekci málem roztrhaly... Depresivní scény filmu odlehčoval snad jen smích bláznivého souseda po levici a Dontovo nepřetržité cicmání s Šárkou, přičemž vyluzované mlaskavé zvuky byly v některých tichých pasážích vyloženě nevhodné, např. při „Abrahámově volbě“. Kolem ní se točí druhá část filmu a je zde na rozdíl od Bible alespoň racionálně opodstatnitelná. Charisma R. Crowa utáhne v pohodě celý film a ani ostatním hercům není co vytknout. Největší síla filmu tkví i přes filosofickou rovinu v audiovizuální stránce filmu, která je vskutku úchvatná. Některé scény, např. když je Noe v táboře Kainových potomků a uvědomí si, že stojí v krvi jako ve vizi, jsou špičkové. Chápu, že se film nelíbí křesťanům, ale nechápu, proč se nelíbí všem ostatním. Mně se teda líbil hodně.

Jedná se o řemeslně mimořádně dobře natočený film. Otázkou však zůstává, zda-li to na Top 10 historie stačí. Pro mě určitě ne. V případě filmové rivality dávám přednost Nolenovu rafinovanému konceptu. Rush bych označil za perfektní "malý" film, kdy na rivalitu dvou hlavních představitelů se sice pěkně kouká, ale jaksi nepřináší nic nového a běží po jasně předvídatelné linii. Lauda i Hunt mi nepřipadali osobnostně ničím zajímaví a mimo jezdeckého talentu měli společnou pouze aroganci, kterou u lidí opravdu nesnáším, možná protože jsem takový extrémní empat. :) Slabších 5 *.

Po přečtení komentáře Sgt. Tracnika se též musím pozastavit nad zcela nevhodně zvoleným názvem filmu. Nemluvíme-li o naprosté absenci gravitace, je v 90% filmu gravitační síla tak slabá, že název by se spíše hodil na filmy typu Samotář v Seattlu, kde přece jen gravitace hraje roli zcela zásadní. Pro příště bych tvůrcům doporučil nějaký mnohem trefnější název, třeba: "Rusáci, ti popletové, zničí tři rakety a astronautka pak spadne do vody" nebo zkráceně alespoň "Vraždící vesmírné trosky"!

Pokud bych měl hodnotit všech šest příběhů, pak následovně: "dobrodružný" z 19. století je nezajímavý a scénáristicky dosti naivní, příběh skladatelů považuji za zřejmě nejlepší, je zde jasně cítit Tykwerův rukopis, detektivní je pouze průměrný, příběh těžící z přeletu přes kukaččí hnízdo je klasicky oddechový, ale jistě zábavný, příběh z nového Soulu je technicky brilantní a je zde několik zajímavých nápadů a poslední, postapokalyptický je opět průměrný, ale alespoň prostředím a postavou Old Georgieho zajímavý. Příběhy se obecně vyznačují značnou jednoduchostí, to ale souvisí s tím, že slouží "většímu" celku, jsou vesměs plné klišé, herci výkony až na výjimky (výborný Jim Broadbent) za průměrnými příběhy ničím nezaostávají, nicméně alespoň typově neruší. Je zajímavé, jak Hugh Grant coby krvežíznivý barbar, zaujme opět pouze svojí nevýrazností. Filmu však při komplexním hodnocení musím udělit 5 *. On totiž jako celek překvapivě vyspěle funguje, je formálně brilantní, přechody mezi příběhy zejména v poslední třetině filmu jsou dokonalé, má několik opravdu velmi silných scén, ale hlavně má něco do sebe, ostatně jako všechny pohádky, a za to si určitě pochvalu zaslouží.

Todle, že je film režiséra Pána prstenů? Prostě zlatý fond v kategorii šílenosti.

"A kdo se směje teď?" No některé scény jsou teda fakt nehorázné. Výborná parodie, která spolu s Jacksonovými "klasikami" patří do zlaté síně naprostých hovadin.

Některé díly jsou sice slabší, celkově však jde o velmi povedený britcom. Vždycky, když vidím vykaleného Bernarda s cigaretou na rtu, úplně mě to motivuje dopadnout stejně.

Opravdu krásné anime, extrémně hluboké, které mě dost zasáhlo, nejen proto, že příběh Reky mi připomíná hodně blízkou osobu. Někteří uživatelé poukazují na nudnou atmosféru v prvních asi pěti dílech, kde se mají všichni rádi a všichni se k sobě hezky chovají...Vytvoření této klidné atmosféry však extrémně kontrastuje s prvním narušením v podobě jisté negace (kterou pro nespoilování nebudu zmiňovat, každý si vzpomene) a přináší pak celkově velmi intenzivní emocionální zážitek. Důkaz toho, že vynikající silné anime lze natočit i bez spousty krve či akčních scén obecně (Berserk, Fullmetal Alchemist).