Recenze (344)
Vzhůru do oblak (2009)
Dojemný začátek a optimistický konec v klasickém pixarovském podání. Varování: Způsobuje dobrou náladu.....Ale.....Co měli hafani proti veverkám?!
Svítání (2009)
Co jsem komu udělal? Nalákal mě námět, upíři, temná atmosféra a netradiční prostředí. Ještě ten začátek je celkem slibný. Ke konci filmu jsem se už jen divil, že se nikde neobjevil česnek...
Lítám v tom (2009)
I něco tak obyčejného, jako létání za prací - byť netradiční - může působit dobře. Obzvláště pod taktovkou filmařsky rostoucího Jasona Reitmana. Pozn.: Čím dál tím více se mi líbí George Clooney. Pozn.č.2: Jeho herecké výkony!
Hodný, zlý a ošklivý (1966)
Můj nejoblíbenější western! Ač italský (dá se to brát za negativum?), svou hudbou, postavami a pointou a hlavně humorem válcuje všechny ostatní doposud natočené filmy svého žánru.
Ať vejde ten pravý (2008)
Typicky šedá, utahaná atmosféra severského filmu, dvě osamělé děti na sídlišti pod bílou sněhovou pokrývkou a rudá krev. Už to by stačilo pro solidní upírský film. Když se k tomu ovšem přidá téma osudového setkání dvou společenských outsiderů, kteří k sobě pomalu najdou cestu, a to i přes "mírnou" odlišnost, dostaneme velice intenzivní a atypický snímek. Úžasný výkon hlavních představitelů už jen podtrhuje celkový dojem.
Soumrak mrtvých (2004)
Jedno velké žánrové klišé. Velké plus za vývoj postavy Shauna a za Billa Nighyho. Jinak nuda...
Moje levá noha (1989)
Stačí, když řeknu, že můj názor na život ochrnutých se změnil? Asi ne. Oproti Rain manovi či El mar adentro Noha totiž nehraje na city. Není to ani potřeba, protože sám příběh spisovatele C. Browna je Velký.
Barva kouzel (2008) (TV film)
Možná je to mým lehce nostalgickým vnímáním prvních dvou knížek ze světa Zeměplochy jako nedotknutelný vrchol komediální fantasy, snad i kvůli době, která od jejich přečtení uplynula, ale prostě mi toto zpracování nějak nesedlo. Mrakoplaš mi byl nesympatický, Smrť hlásil do prázdna a Ankh-Morpork nebyl dostatečně.....Ankh-Morporkský. Jistě, Jeremy Irons a Christopher Lee jsou lákadlo, ale roli měli na větší efekt příliš malou. Ač jsem se zasmál, raději zůstanu u knížek.
Boxer (1997)
IRA, box a plameny. Opět mne duo Day-Lewis - Sheridan přikovalo k obrazovce a opět odcházím se silným zážitkem. Netřeba cokoliv dodávat.
Umučení Krista (2004)
Vizuálně opravdu skvělé, ale pořád mám dojem, že Gibson je vážně úchyl. Stručně řečeno - bezdůvodná brutalita. Takže průměr odpad/špička a myji si ruce.