Naushika.

Hele, uznávám, že objektivně je to spíš na čtyři, ale za to, jak se tímhle vyšvihlo český sci-fi, a za ten geniální design kyberpunkový střední Evropy (úžasnej osobitě a autenticky působící svěží vítr mezi generickými kyberpunkovými městy které hollywoodský filmy a triple-A hry už tak trochu sekají podle mustru) prostě musím dát za pět a vůbec mi to není blbý. Fakt doufám, že se to prosadí i v zahraničí. Když už nic jinýho, chtěla bych vidět, jak Amíkům vybouchne hlava z toho, že v dystopický hi-tech Evropě je technologie na oživování mrtvých hrazená všeobecnou pojišťovnou. :D

Viděla jsem to dvakrát a velmi dobrý to bylo už napoprvý. Napodruhý naprosto super. Film jako z učebnice. Všechno na svém místě: každý jeden set-up má svůj pay-off, žádný detail není samoúčelný, témata jasně vytyčená a zrcadlená na všech možných rovinách a ve všech možných obrazech, hláškách a detailech. Co vnímám a oceňuju opravdu hodně je to, že Peele nedělá z diváka blbce a řídí se zásadou "show, don't tell", což se o velké části současného mainstreamu říct nedá. Taky mám velmi ráda tuhle "uncanny" polohu mezi komedií a hororem. Ty žánry jsou spojené nádoby a Peele v tomhle podle mě skvěle těží z toho, že byl většinu dosavadní kariéry primárně komikem. Herci jsou skvělí, moc se mi líbila ta sourozenecká dynamika, kde každý funguje a komunikuje úplně jinak a přesto je vidět to pouto. Film je ze začátku "pomalý", jelikož musí naklást všechny ty set-upy, ale přitom buduje znepokojivou atmosféru, připravuje kontrast pro strhující finále, a má čas ukázat zajímavé charaktery postav (Jupe se objeví v pár scénách, přesto je to mega komplexní postava), což možná může nudit diváka s pozorností děcka s ADHD, co potřebuje, aby se furt něco dělo a aby to dostal naservírované až pod nos, ale naštěstí ne někoho, kdo chce film nechat prostě působit a trochu se nad ním zamyslet (stačí opravdu trochu, Nope fakt není nějaká vysoce intelektuální kinematografie). Želbohu, mezi diváky, co tu ke dnešnímu dni napsali své recenze, je takových lidí zjevně menšina. Normálně si tyhlety jedovaté meta poznámky odpouštím, ale těch 60% a množství "top uživatelů" kritizujících to, že paralelní linka se šimpanzem je nesmyslná nebo že nesouvisí s příběhem (ačkoli její význam je doslova téma toho filmu a tak "in your face", že jasnější by už bylo jen kdyby tam nějaká postava přišla a vysvětlila to), mě fakt nějak rozhodilo.

V tomto díle si herci místo normálního scénáře zahráli larp. Dokonce jsem v jejich jednotlivých larpových stylech ke svému pobavení i hrůze rozeznávala styly některých svých kamarádů z larpu. Je vidět, že herci (a očividně i kostyméři) si natáčení tohoto dílu náramně užili, což je milý. Ale myslím, že stejně jako u larpu, tady je mnohem zábavnější a cool se toho účastnit, zatímco pasivně to sledovat je bohužel spíš cringe. A teda aby postavu, co sehrává příběh z knížky, kterou zná nazpaměť, překvapil zvrat, který se stane přesně jako v té knížce, mi nepřijde komické (jakkoli se to lampshadne stylem "haha, to jsem mohl tušit, to jsem ale trouba, že, haha") nýbrž velmi blbé. Rozuzlení strašně zrychlené, umělé a postrádající emoční hloubku, bylo mi z něj trapně.

Sorry, ale napíšu komentář jen kvůli dvěma věcem, které mě na tomhle dílu strašně naštvaly a asi i ilustrují to, co mě obecně vadí na scénáři SNW i v jiných dílech (byť tady se toho sešlo hodně a vadilo to víc).  1) Silná scéna týpka odcházejícího zemřít do zimy je zabitá tím, že týpek musí naprosto stupidně a nerealisticky nahlas pronést to, co každej pozornej divák ví, že si právě říká v duchu (že mu to tam připomíná domovskou planetu a ergo je šťastnej, že může umřít zrovna tam), protože to bylo až dosud vyprávěný dobře a fungovalo to!... ale ne, divák je dement a musí se mu to zopakovat jako blbečkovi co neudrží půl hodiny pozornost, a emocionální scéna je zničená. Ugh. 2) Jsem jediná komu přijde pitomý a možná i trochu nevkusný zavést postavu, která je takový klišé, že je od první chvíle jasný že zařve, nechat ji zařvat a pak jí nevěnovat ani jedno slovo v dlouhé závěrečné pohřební scéně? Jako pardon? Emotivní oplakávání postavy, co zná divák a ani nevzdechnutí nad postavama vedlejšíma je ve filmu celkem běžné a nepopouzelo by mě... ale v kombinaci s tou přípravou "nj, tenhle týpek, no jasně, to je náš týpek, toho máme rádi" a pak umře a ticho po pěšině je to úchylný a do očí bijící.

Posledni seria a tento dil obzvlaste se mi hodne libi prave diky zajimavym interakcim a vyvojum postav, protoze opravdu je nutny a je zajimavy u startrekovych postav taky zkoumat, co takovy sci-fi haluze, ktery se jim obcas dejou, udelaji s jejich psychikou a moralkou. A zde na CSFD me tedy cim dal tim vic fascinuji ty ubreceny komentare chlapu, co maji osypky z toho, ze v serialu hrajou hlavni role zensky, gayove a jiny nez bily lidi a uz se to ani nedsnazej maskovat tim, ze by serialu vytykali neco aspon vzdalene objektivne hodnotitelnyho. Oni proste uz natvrdku napisou "odpad" se zduvodnenim, ze nemaji radi hlavni postavu, ze nova postava je "zase cernoch, ugh!" a (v pripade tohoto konkretniho dilu) ze se prvni dustojnici stala holka, co neni konvencne krasna. U udajnych fanousku serialu, jez ma od samyho zacatku svy existence jako jedno z hlavnich temat ukazovat idealistickou budoucnost v multikulturni a tolerantni spolecnosti je tohle obzvlast bizarni. Jste si trochu blbe vybrali fandom, just sayin'.

Velmi dobře udělaný dokument, náhled do zajímavého (a pro mě naprosto mimozemského) společenského prostředí, psychologická studie týmu lidí postupně si uvědomujících a reagujících na to, že projekt, do kterého se uvrtali, je strašlivý, strašlivý průser, a zároveň i takové exemplum o instagramové povrchnosti a posedlosti "exkluzivitou", fenoménu influencerství a lidech proměněných ve zboží a měnu, vítězství marketingu nad produktem a japícké kultuře vzývající sociopatické bullshitery, kteří vyzařují "tolik energie a pozitivity" a jedou stylem "dream big", "nothing is impossible" a "fake it 'till you make it".

Smrt hodně, láska občas (daleko častěji pak nepatřičný a naprosto samoúčelný sex), robotů překvapivě málo. Pár epizod bylo výborných (např. Zima Blue), několik dobrých (např. Lucky 13), zbytek kontinuum od "ok, I guess" po úplnou sračku. Jako hlavní a skoro univerzální neřest této série vidím její snahu strašně úpěnlivě křičet do světa: "podívejte se na mě, jsem strašně moc pro dospělý a řeším dospělý věci!", ovšem jazykem velmi nedospělého publika mladých geeků a gamerů mužského pohlaví, na které zcela zjevně cílí. Takže ta dospěláckost a "edginess" se projevuje a) extrémní brutalitou (která je někde na místě, jinde ne, a takto častá a koncentrovaná ztrácí na efektu, protože si na ni divák zvykne a čeká ji) a b) sexem a nahotou. A samozřejmě, civilní, komickou či drsňáckou nahotou u mužů a SEXY nahotou u žen. I tam, a právě tam, kde to dějem ani tónem vůbec nedává smysl (pokud byste chtěli někomu nezasvěcenému vysvětlovat, co je to "male gaze", většina dílů DL&R je vynikající materiál). Sečteno: série mě zaujala konceptem, těšila jsem se a byla opravdu hodně zklamána.

Ne všechno, co je komicky animované a absurdní bude i vtipné. Nezajímavé, bez pointy, pouze nikam nesměřující sled nápadů s prepubertálními fórky. Byť teda oliheň na Měsíci to mírně vylepšila.

WTF. A ano, pokud by vás to zajímalo, i do haluz epizody o lidičkách z mrazáku se dají nacpat naprosto nepatřičné hemzy o sexu ("už se těším jak tu spolu budeme mít sex, hoho, protože jsme dospělí lidé a máme sex, hoho!") a dick jokes. Wow, such mature.

Steampunk nesnáším, ale steampunk na Tchai-wanu a s koloniálním tématem je aspoň neotřelý. Dějově i esteticky mi to ale přišlo přeplácané, navíc ZASE TY KOZY, tedy lépe řečeno male gaze utržený ze řetězu (sexuální násilí není sexy, násilné zmasakrování ženského těla v kyborga není sexy, pomsta za znásilnění není sexy... takže proč je to všechno nakreslené a natočené tak, aby to bylo sexy?!). Pár bodů k dobru za ten politický rozměr s robo-démonem jako ztělesněním asijské fúze tradice a modernity, která nakonec kolonizátorům vytře zrak. Ale celkově opět smíšené pocity.