Bukiet

Shlédl jsem s nedůvěrou a pak se bavil až do konce.

Tohle Japonci umí. Mládežnická vyvražďovačka a ještě k tomu chytrá. Některé motivy vám sice dojdou až na podruhé, pokud tedy budete mít nervy na druhé shlédnutí. Ale hlavně až do konce jsem si nebyl jistý, jak to vlastně skončí, což mi v amerických hororech nefunguje.

Vynikající film, ale ten závěr z dospělosti tam fakt být nemusel. Poněkud mi to zkazilo dobrý dojem.

Tento film je hodně těžké hodnotit. Zcela určitě nesplnil očekávání, která většina z nás v mysli chovala. Na druhou stranu byli tvůrci nové trilogie ve zjevné nevýhodě, neboť pro nás měli vytvořit již předem známé příběhy, což je značně svazovalo. Všichni jsme věděli, že nová trilogie SW bude vyprávět o Anakinovi Skywalkerovi, budoucím Darth Vaderovi. A ten byl v původní trilogii hlavním padouchem až do svého konečného vykoupení. Problémem prvního dílu je právě neexistence superpadoucha. Darth Sidious, alias Palpatine jím ještě zdaleka není, neboť jeho budoucí role ještě není zřejmá. A Darth Maul jím není v žádném případě. Když si jeho postavu z příběhu odmyslíte, zjistíte, že se skoro nic nestalo. Quin Qona mohl zabít kdokoliv jiný. V prvním díle se dozvíme jen dvě informace důležité pro budoucí příběhy, zjistíme, že kromě hodných rytířů Jedi jsou i ti zlí, Sithové. A pak nám bude sděleno, že Anakin přišel na svět poněkud zázračně, což v kině s českým dabingem celý sál rozesmálo. V originále už to tak trapně nezní. Protože první setkání s hrdiny ságy probíhá v době Anakinova dětství, přišel režisér s neblahým nápadem natočit tuto epizodu jako film pro děti. Hrozný omyl! Dětský a dětsky jednající hlavní hrdina nikomu nevadil, ale Jar Jar Binks měl zůstat zavřený v Bohnicích a nechodit mezi normální válečníky. Celkový dojem z filmu byl takový, že kouzlo se nevrátilo a efekty nezmůžou všechno. Za to ale asi mohou medichloriany, které způsobují Sílu!

Opravdu nemám rád, když se nějaké klasické dílo někomu musí přizpůsobovat a přežvykávat (viz. různé animované dobrodružné seriály podle klasických děl, v nichž jsou hrdinové nahrazeni stupidními zvířátky!). De Laclosův dopisový román už znám z tolika provedení, tedy jako četbu, jako divadelní hru i v mnoha podobách filmových a proto jsem k tomuto filmu přistupoval opatrně jako k netrpělivé protipěchotní mině. Ovšem výsledek mne docela mile překvapil. Přenesení do současnosti sice nemá ty přesahy jako Vadimův film z roku 1969, ale ještě se z něho zcela neztratila původní myšlenka.

Středně dlouhý dokument je určen pro velký formát kina IMAX a já jej viděl jen na televizní obrazovce ve formátu 4:3, takže nemohu posoudit, jak mocný dojem obraz na diváka udělá při správné projekci. Zvuková stránka je však opravdu výtečná a hudba k filmu je mimořádná. Autor hudby Michael Cusson použil jen originální americké domorodé nástroje. Výběr hudby pak souzní s jednou z myšlenek dokumentu. Ten je sice o tom, kterak vlci vymizeli z civilizované přírody a teď se díky několika osvíceným organizacím vrací zpět, ale ukazuje také případy, kdy z původního přírodního prostředí museli odejít domorodí obyvatelé. A právě díky jednomu takto postiženému domorodému kmeni se vlci vracejí zpět do americké přírody.

Efektní nenapínavé NIC!

Oproti seriálu, který mne ve třetí sezóně přestal bavit a tím mne i ztratil jako diváka, jsem se u tohoto filmu bavil parádně.

Mám rád mangu a anime a bohužel ti pitomí Pokémoni do tohoto ranku taky patří. Celou dobu prudili v televizi a nešlo je aspoň na chvíli nezahlédnout. Film jsem viděl na HBO při nějakém záchvatu masochismu, kdy jsem očekával stejný blivajz jako u seriálu, ale v delší stopáži a nutně tedy vedoucí k mé sebedestrukci. A přežil jsem to a dokonce se i mírně bavil. Za to, že to snad bylo první japonské animované dílko uvedené v našich televizích dávám hvězdičku. Za přežití pak druhou. A doufám, že někdy budu moci v TV sledovat i hodnotnější japonské anime seriály a filmy.

Fujky fujky, Gusi, to se nedělá!