Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (131)

plakát

Pád Třetí říše (2004) 

Takových filmů je zapotřebí, protože si stále musíme uvědomovat, že netvoři kolem nás nejsou výplody autorů SF, ale stejní lidé jako my. Hitler se dokázal bavit a smát, pohladit dítě a také posílat na smrt jednotlivce i milióny. Ano, Hitler je v tomto filmu skutečně podán jako člověk, ale právě o to více pak vystoupí na povrch zlo, které zplodil a reprezentoval.

plakát

Pán přílivu (1991) 

Výborný film, výborná režie, skvělá hudba, skvělí herci. A také dobrá kniha, v níž se dozvíte, jak to bylo doopravdy s bratrem hlavního hrdiny, což je informace, která ve filmu nějak chybí. Miluji ten závěrečný okamžik, kdy projížděje přes šíleně dlouhý most, hlavní hrdina křičí: "Lowensteinová! Lowensteinová!"

plakát

Pějme píseň dohola (1990) 

Povinný snímek pro všechny vedoucí dětských táborů. Mimochodem i u nás máme na táboře jednoho Boba! A i když taky tenhle film viděl, tak neví, proč se mu tak říká. Je to prostě Bob, ale to už jsem říkal. :-))

plakát

Příběh rytíře (2001) 

Shlédl jsem s nedůvěrou a pak se bavil až do konce.

plakát

Radúz a Mahulena (1970) 

Film, na který jsem se dvacet let těšil a po opětovném shlédnutí byl potěšen, že se bylo nač těšit.

plakát

Roboti (2005) 

Na tenhle animák se dobře kouká, protože je plný úžasných detailů a chvíli jsem měl pocit, že hraji nějakou konzolovou hru, ale faktem je, že většina dnešních počítačových her má mnohem rafinovanější příběh. Pozlátko už nám nestačí, chceme i duši.

plakát

Sebastian (1995) 

Nezáživná pohádka o bezproblémovém coming outu. Kde není žádný problém, není co řešit. A není se na co dívat. Kluci se v šestnácti letech chovají jako mentálové, rodiče jsou tak prudce moderní, že řeší věci, jež si řešení (zatím) nevyžadují. Děj plyne odnikud nikam. Sebastianovi všichni říkají, že se změnil, ale to my nemůžeme posoudit, protože do děje vstupujeme až po této "změně". Sebastian se ovšem chová jako každý běžný náctiletý. Pak ovšem přijde společná akce s Ulfem, kdy se chovají totálně nepravděpodobně. V šestnácti už se nedělají takové úlety. Nebo se k nim v ději musí nějak logicky dospět, což se ve filmu nestalo. Co je to proboha za scénu, kdy dva kluci, z nichž nejméně jeden po tom druhém touží, jsou spolu nazí ve vaně a jediné co udělají, je vytopení koupelny? Sebastian dělá po celý film laní očka, ale v koupelně nic. Žádná reakce. Ale pokud je to kluk na začátku coming outu, je tohle právě ta chvíle, kdy na něm chci vidět, že neco řeší. Asi to řešil někde hluboko uvnitř, protože to viděli rodiče, ale já ne. Rozumím snaze tvůrců, ukázat, že coming out nemusí bolet. Je fajn mít kolem sebe milující lidi. Ovšem musí to být aspoň trochu koukatelné. Coming out nemusí být tragicky prožívaný, ale to uvedomění si sama sebe a sebepřijetí prostě člověka vždycky nějak poznamená. Tenhle film měl být o Sebastianově coming outu, ale já ho ve filmu nenašel.

plakát

Smrt v Benátkách (1971) 

Tenhle příběh a jeho nálada, mne dostaly už když jsem četl Mannovu novelu. Smutek nad nedosažitelností dokonalosti. V čemkoliv. Touha dotknout se něčeho krásného a nemoci to udělat. Sice je to podle Monty Pythonů jen příběh o „staré buzně“, ale myslím, že každý kdo se nechá tímhle příběhem omámit, pochopí, že hledání absolutní krásy nemá nic společného s hrdinovou sexuální orientací. Aschenbach byl asi sám překvapen, že dotyk čehosi božského se pro něj zračí v dokonalé tváři chlapce, ale nemyslím, že to vnímal sexuálně, či eroticky. Nejosobnější Viscontiho film.

plakát

Správce statku (2004) 

Filmeček malý, ale milý. Pohádkové polaskání o tajemném Františkovi, který s sebou na zašlý statek přinese pocit radosti a lásky. Jinak musím říct, že mne český film už dlouhá léta nezajímá a takto jsem přistupoval k tomuto podomácku udělanému filmu. Zpočátku jsem si musel zvyknout na neherce v hlavních rolích, ale po chvíli tady začalo působit to, co známe z filmů šedesátých let. Lidé prostě mluví a jednají normálně, jak jste zvyklí slyšet a vidět v běžném životě, pokud kolem vás ovšem nežijí samí divadelní herci, ale ani ti mnohdy mimo jeviště nemluví jinak. Šťastnou ruku měl režisér s obsazením Adama Stivína do klíčové role Františka. Zkrátka tenhle jednoduchý příběh mě vzal víc než většina české filmové produkce za posledních dvacet let. Na nic si nehraje.

Reklama

Reklama