flawi.f

Dlouho jsem se zdráhala na Misfits podívat, žánr sci-fi není můj kdovíjaký oblíbenec, ale jelikož skoro každý vychvaloval postavu Nathana a protože Robert Sheehan je fakt fešák, dala jsem Misfits šanci. A hned po prvním díle jsem seriálu propadla! Drsný humor, násilí, sex, svěží, akční děj a k tomu všemu ještě nepřekonatelná postava Nathana, která dělá z Misfits téměř kultovní záležitost. Takže 1. a 2. série je bombastická. 3. a 4. sérii pořád řadím k nadprůměru, protože seriál je sám o sobě výborně napsán a skvěle zpracován, ale bohužel postava Nathana citelně chybí a i přes sebevětší snahu ho nic nenahradí, on byl opravdu velký tahoun. To, že odešel je to samé jako kdyby odešel Sheldon z TBBT - seriál pořád bude dobrý, ale už to nikdy nebude ono.

Nejlépe investovaných 5 hodin života.

Tak tohle byla bomba! Ils si vystačil opravdu s málem. Má jednoduchý, přímočarý děj, odehrává se na minimu prostoru a přesto jsem napětím ani nedýchala a taky jsem se - konečně! - jednou u nějakého hororu regulérně bála. Scéna, kdy je hlavní hrdinka sama v noci v lese, a s ní tam jsou pouze ONI a obklopují jí jen šílené a divné zvuky, to u mě bylo až na infarkt, kam se hrabe Záhada Blair Witch :-) To nejlepší ovšem přinese závěrečná pointa, ze které mě zamrazilo a víc než co jiného mě na delší dobu nepříjemně rozhodila.

Tak tohle........bylo teda něco! Zabiják Joe není filmem, jehož děj a zápletka by člověka posadila na zadek. Ale to ostatní, co dominuje svojí zvráceností, brutalitou, mrazivou atmosférou a zatraceně silným závěrem, mi zalezlo pod kůži tak hrozně moc, že jsem ze sebe stěží dostala půl slova.......na závěr jen dvě věci - můj pohled na Matthewa McConaugheyho už nikdy nebude jako dřív a to, že jsem vegetarián, už od teď nebude jediný důvod, proč se na křidýlka z KFC ani nepodívám.

Naprosto skvěle vyvedený animák, bourající zavedená klišé o superhrdinech, má snad ten nejnabušenější soundtrack jaký jsem kdy v animovaných filmech slyšela. Krom toho rozhodně doporučuji pustit si film v originálním znění, protože slyšet, jak Metro Man s hlasem Brada Pitta zpívá, je fakt zážitek :-)

Nikdy v životě jsem na někoho, kdo jedl štrúdl, tak fascinovaně nezírala, jako když se jím krmil Christoph Waltz a nikdy v životě jsem se nezalykala smíchy, když někdo řekl "arrivederci", jako když to řekl Brad Pitt. Tarantino - opět - naservíroval opojný a mimořádný filmový zážitek, jak už tak bývá jeho zvykem :-)

Vždycky, když se mě někdo ptal na můj nejoblíbenější/nejmilovanější film, řekla jsem, že jich mám hodně a vypíchnout jeden konkrétní nedokážu. Ale čím vícekrát jsem viděla tenhle kinematografický skvost, jsem definitivně utvrzená v tom, že příště na výše zmíněnou otázku budu odpovídat dvěma slovy - Pulp Fiction. Ani všechny superlativy světa nedokážou pořádně vyjádřit, jak je tento film geniální! Počínaje příběhem, postavami, hláškami, dialogy, konče soundtrackem, všechno šlape na 150%. Je to právě Pulp Fiction, potažmo Quentin Tarantino, kdo mě naučil milovat filmy! - A protože vyšel snímek na blu- ray jdu si ho teď vychutnat v té nejlepší kvalitě :-)

Jeden z nejlepších, nejoriginálnějších, nejzábavnějších a prostě nejúžasnějších animáků! Myslím, že si ho maximálně užijí i ti, kteří nejsou tolik znalí všemožných videoher, patřím mezi ně totiž taky, a určitě jsem v tom nespatřovala nějaký handicap. A rozhodně nemůžu nezmínit mega boží akční scénu z Hero´s Duty a překvapivě povedený český dabing.

Ten moment, když skončí závěrečné titulky a vy několik minut v tichosti sedíte a snažíte se vstřebat, co jste právě shlédli....přesně tohle se mi stalo po shlédnutí mimořádně skličujícího Honu. I přes všechny napjaté a vyhrocené momenty, které ve filmu jsou, jsem pociťovala především strašnou lítost. Lítost nad tím, jak jedna "roztomilá holčička, která nikdy nelže" zničila život nevinnému člověku, jak se Lucas musel potýkat se zrůdnou nenávistí a v neposlední řadě nad tím, jaké jsou lidi vyloženě svině. Už samo o sobě bezchybné zpracování posunul o level výš naprosto fenomenální výkon Madse Mikkelsena, jehož jediný pohled řekl více, než tisíc slov.

Půvabný, kouzelný pohádkový příběh, během kterého mi ani na minutu nezmizel úsměv z tváře. Na vlásku je sice vyloženě pohádka, ale je tolik plná vtípků, fórků, bláznivých a ztřeštěných nápadů, akce, romantiky, bezvadných hlavních postav, že ani dospělí se nebudou nudit. Nehledě na to, že kdo z nás, dospělých, by se rád nevrátil do dětských let a zrovna Na vlásku je tou nejlepší možnou vstupenkou do dětství. A teď se přiznejte, kdo u scény s lampiony uronil slzu? :-)