rockwoman

"Oči zavřené venku v dešti, nikdy by tě nenapadlo, že uděláš něco takového. Nikdy sis nemyslela že, jak to říct, patříš k lidem co se rádi dívají na měsíc nebo celé hodiny hledí do vln při západu slunce, nebo, určitě víš jaké lidi mám na mysli, možná že nevíš, každopádně se ti to docela líbí, bojovat s chladem a cítit jak voda prosakuje tričkem až na kůži, jak ti zem měkne pod nohama a ta vůně a zvuk deště pleskajícího o listy, všechno to, o čem píšou v knihách, která si nečetla, tak to jsi ty." ...Křehký film a v něm zajímavá Sarah Polley v hlavní roli.Člověk by neměl umírat mladý, ale tam někde během vyprávění svítá naděje, že i když něco nedobrovolně končí, neznamená to, že nemůže přijít nový začátek.

"Kdybych našla místo kde bych mohla opravdu žít a cítit se tam jako doma, všechno bych zařídila a kocour by dostal jméno."

"Tady v Austrálii máte mnoho prostoru, žádní lidé. V Japonsku my máme mnoho lidí, žádný prostor, nic tam není, děsí mě to." ....Dá se vůbec zkrotit vášeň v srdci? Sandy už nikdy nebude taková jako dřív než potkala Hirohitsu. Krásné, emoční drama o krátkém setkání dvou rozdílných povah a rozdílných kultur a přesto v jednom jsme si všichni tak podobní....

Gary Oldman se mi opět dostal pod kůži a já na něho zírala se zatajeným dechem. ... "Mám moc rád tenhle klid před bouří, připomíná mi to Beethovena. Nemáš rád Beethovena? O moc přicházíš, ty jeho předehry mě rajcujou."

Naprosto excelentní Edward Norton, to je první co mě napadá. Kult hákového kříže je neobyčejný, hodně silný příběh k zamyšlení. Jeden z těch filmů, na který nelze zapomenout. Jak snadno mohou rodiče ovlivnit své děti. V tomto případě rasová nenávist otce předaná do jeho synů. Co vlastně Derekovi dal kriminál? To byl teda tvrdý očistec, ale i přes tu šílenou fyzickou bolest tam něco = někoho našel (Neser mě jo, já jsem postrach celýho krimu. A víš proč? Dělám do prádla) ..."Nejsme nepřátelé, ale přátelé. Nesmíme být nepřátelé. I když nás může ovládnout zlost, nesmí přerušit naše pouto lásky. Mystické struny naší paměti nepochybně mohou znovu vzkřísit ty lepší stránky naší povahy."

Myslím, že málokterý muž by dokázal odolat půvabu Juliette Binoche, takže její obavy ze spodního prádla byly fakt zbytečný, protože i kdyby si na sebe oblíkla zástěru, nebo tepláky, tak bude pořád rajcovní. Nikdo nikdy předem nev,í koho mu osud připlete do cesty a z jakého důvodu ,ale všechno co se stane, i to kolikrát těžko pochopitelný, má nějaký svůj smysl. Citlivě natočené drama k zamyšlení s vyjímečně štastným koncem pro všechny. "Nejradši bych všechny Tvý smíchy pochytal do krabice a nikomu bych nepůjčil klíč."

Jaké pocity se odehrávají v křehké a citlivé ženě které před jejíma očima zabijí snoubence?Kam až je schopná zajít ve svém zoufalství a bolesti kterou se snaží skrývat před okolním světem?Jodie Foster v hlavní roli skvělě ztvárnila jak se člověk stane během jednoho osudného okamžiku někým jiným a už nikdy to nebude takový jako dříve.Konec příběhu hodně emoční a v mých očích spravedlivý.

Absint pro dva krásně šílený, prokletý básníky. Herecký koncert Lea a Davida si do uší, očí a duše pustím kdykoliv. Ty jejich šílenosti, stavy nálad, mix všech těch lidských emocí včetně lásky. ... "Čeho se nejvíc bojíš? Nerad bych přišel o svý koule. Čeho se nejvíc bojíš Ty? Že se na mě ostatní budou dívat tak jako já na ně."

Tím největším magnetem pro mé oči tu byl samozřejmě Gary Oldman. Od něho bych se klidně nechala vysát do poslední kapky krve... "Absint, je afrodiziakum sám o sobě. Zelená víla, která žije v absintu, chce vaši duši."

"Staré sny, byly dobré sny. Sice mi nevyšly, ale mám je rád." ...Miluju Madisonské mosty a závidím Meryl, že si mohla nejen zatančit s Clintem. :-)