rockwoman

Roztomilá, tvrdošíjná, patetická magorka + frustrovaný drsňák bez přátel = tak tihle dva se museli zákonitě potkat, aby se mohli zachraňovat, dohadovat, vzájemně se poznávat a přitahovat, líbat se a... "Víš, co je tou nejmocnější silou, která pohání lidi?" :-)

Zachránili se navzájem a byla z toho osudová láska.

"Pomůže běh jeho autismu? Motivuje ho. Neumím z jeho tváře vyčíst, co cítí. Ale když běží, vypadá jinak. Vypadá štastnější." ...Cho-won byl úžasný, roztomilý a tak bezprostřední, že jsem měla chuť ho obejmout, pohladit, chytnout za ruku a běžet s ním v dešti. Nádherný film! Úsměv! :-) Xx

"Odpuštění je obětování malého kousku srdce na oltář svojí nenávisti." ...A proto užívejme si každého dne, netrapme se zbytečnostmi, važme si zdraví a maličkostí, které jsou viditelné jen a pouze srdcem.

Nechala jsem se nalákat Dawidem Ogrodnikem, který si tu bohužel jen parkrát zahrál na saxíka a jednou zašpásoval s jeptiškou. Takže mi z toho nakonec vyšla zdlouhavá černobílá nuda.

Jaký otec, takový syn. Eric = provokativní, divoký rebel, pro ránu nešel daleko, ale v jeho případě díky špatným zážitkům z minulosti to byla spíš "sebeobrana". Jack O'Connell = další z řady zajímavých filmových rváčů.

V jakémkoliv čase, na jakémkoliv místě existovaly a stále existují spřizněné duše na celý život. Krásné, poutavé vyprávění protkané nádhernou hudbou.

"Poprvé jsem to nebyl já, kdo se zabýval tím, kým jsem." ...Přiznávám, že jsem během sledování měla několikrát slzy na krajíčku, ale stálo to za to. Herecký výkon Dawida Ogrodnika byl víc než přesvědčivý a ty konečné záběry mluvily za vše.

Není to nostalgie, kterou jsem cítila, když do ringu naběhl Zuřící býk společně s Rockym. Je to obdiv a úcta z mé strany pro oba pány herce. V mých očích tu nikdo z nich nebyl starý, trapný nebo snad směšný. Bob a Sly předvedli pohodovou zábavu namixovanou vtipnýma hláškama = chlapskýma životníma moudrama :-) , okořeněnou špetkou sentimentu a stále rajcovní Basingerkou. ... "Dík za příležitost. Kdykoli. Nenávidím tě. Já tebe taky." :-)

"Nikdy nesuďte člověka podle vzhledu." ...Hera mi byla od samého začátku sympatická. Dospívající, osamělá dívka, která když vzala kytaru do ruky byla sama sebou, naprosto úchvatná, nejsilnější a nejzranitelnější zároveň. Vnímala a chápala jsem její bolest a vztek na sebe a všechny okolo. Ona a její rodiče sváděli vnitřní boj každý sám po svém. Pomoc nejlepšího přítele v časech zlých se neodmítá, ale není to vždy řešení jak začít znovu žít nebo se vykoupit z něčeho, co se nemělo nebo nemuselo stát kdyby...Hudba je lékem na bolavou na duši stejně jako smích a když se zvládne udělat ten první těžký krok, pak se mohou dít i nečekané zázraky. Zase jedna filmová nádhera, která se dotkla mého srdce a lahodila mým ušním bubínkům. :-)