Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenze (5)

plakát

Imaginárium Dr. Parnasse (2009) 

Tak přesně tento typ filmu nemám rád. Snaží se vypadat jako něco hrozně nového, revolučního a převratného tím, že si vymyslí naprosto cokoliv, tak například svět za kouzelným zrcadlem měnícím se podle vlastní představivosti. Proč ne? Vlastně těžko hledám něco pozitivního, kromě dobrých herců. Zvlášť se mi líbila světlá chvilka, jak jinak než ta s Johnny Deppem, kdy mě film probral z častého klimbání. Bohužel to byla opravdu jen chvilka, a než jsem se stačil probrat naplno, tak se Johnny ztratil ve víru imaginária. Když se tak zpětně zamyslím, tak za 3* jsem velmi štědrý a patří hlavně hercům a Terrymu Gilliamovi.

plakát

Kult hákového kříže (1998) 

Jediné co bych tomuto filmu mohl vytknout je Edward Norton. Ne však proto, že by neuměl hrát, to v žádném případě, je to opravdu skvělý herec, ale do role neonacistického vůdce se mi vůbec nehodí. I při brutálních scénách nebo při odříkávání jeho rasistických urážek a podobných žvástů, jsem si stále říkal, že člověk jeho vzezření toho rozhodně není schopen. Do scén, kde však měl být za slušňáčka a hlavu rodiny, se ale hodil skvěle a v nich exceloval.

plakát

Klid noci (1982) 

Vždy jsem si myslel, že nikdo už nedokáže zfilmovat lepší horor než Alfred Hitchcock. A zřejmě je to pravda. Ovšem takový thriller s hororovými prvky je něco jiného. Tyto záblesky hororu se Hitchcockovi přinejmenším vyrovnají. Při scéně s malou holčičkou mi bylo pěkně úzko. Ovšem i zbytek je pěkně zpracovaný a nepostrádá dobrou atmosféru, skvělé herce a napětí.

plakát

My Fair Lady (1964) 

Naprosto nemám co vytknout a nevím co se mi líbilo víc. Při sledování jsem si vždy říkal o jedné věci jak je skvělá a vtom se objevila věc jiná, lepší. A tak to pokračovalo dál a dál až téměř k samotnému konci filmu, jenž mimochodem má celých 170 minut což vypovídá o celkové kvalitě My fair lady. Neobyčejný příběh, nádherná řeč, skvělé písně, ohromující kostýmy a vynikající herci a jejich herecké výkony se snoubí v bezesporu jednom z nejlepších muzikálů všech dob. A věta „Come on Dover, move your bloomin’ arse!“ je prostě nezapomenutelná.

plakát

Avatar (2009) 

Před zhlédnutím tohoto filmu jsem obrnil svoji mysl před velmi slabým příběhem. Zřejmě jsem ji však obrnil až moc, a tak mi příběh ani tak špatný nepřišel. Ale k filmu. Avatar mě naprosto nadchnul. Země Pandora propracovaná do nejmenších detailů mě uchvátila a okamžitě jsem se na ní, aspoň na pár okamžiků, chtěl octnout. Celkově je to taková NADpohádka. Obsahuje asi tak všechno co správná pohádka má mít, jasně stanovené dobro a zlo, občas lehce předvídatelný děj, ovšem má v sobě ještě něco víc. Ani mně, jako neekologovi, nevadilo upozornění na současnou situaci, protože bylo nenucené a kromě celkového podtónu se vyskytovalo jen zřídka. Divák si ho z filmu mohl odnést a nebo na něj v klidu zapomenout. Třetí rozměr dodává na skvělém filmovém dojmu a pravděpodobně bych měl z filmu ještě mnohem větší radost, kdybych si ovšem nezapomněl rezervovat lístky a neseděl ve druhé řadě.