Bivoy

Od tak kultovního snímku jsem asi čekala něco víc, než jen příběh sobeckého člověka, který chce být všemi milován, přestože sám nikoho nemiluje. To, na co Kane myslel před smrtí, mě bohužel nijak neohromilo ani nedojalo. Jako závěrečná pointa to bylo jaksi málo. Kane zkrátka nejen, že žádným svým počínáním nezískal moje sympatie, ale nezískal ani mé pochopení. Vlastně jsem mu jeho osud přála – zdál se mi naprosto spravedlivý. Ale pokud jsem neměla důvod soucítit s hlavní postavou, komu jsem tady měla fandit? Kdo mě měl udržet u filmu až do konce? Čtyři hvězdičky tak dávám za formu, která tady – zdá se mi – značně převažuje nad obsahem. I jako filmový nevzdělanec jsem totiž ocenila práci s kamerou - především Kaneův palác se všemi svými rozlehlými prostorami vypadá ve filmu působivě. I když to dnes již nevypadá nijak originálně, ocenila jsem i postavení příběhu jako pátrání médií po detailech z Kaneova života, které je prokládáno právě různými zprávami a reportážemi.

Slabý odvar původního filmu Wall Street z roku 1987. Jediné, co v tomto pokračování zůstalo stejné, je postava Gordona Gekka v podání Michaela Douglase. Píšu stejné, ale Michael Douglas je přirozeně starší a především mnohem méně přesvědčivý coby ztělesnění zla ve světě financí. A ani Shia LaBeouf nemůže dost dobře nahradit Charlieho Sheena, který ve své ambicióznosti a prvotní nevinnosti představoval ideální bytost, která mohla být ďáblem svedena na scestí. Pokud jde o jinde zářící Carey Mulligan, tak ta bohužel nemá v roli ublížené dcery ďábelského otce prostor pro nic jiného než pro vzdychání nad tím, jak k ní byl tatínek nefér. Zkrátka herecké výkony nevalné a zápletka bez šmrncu. Měla jsem co dělat, abych se dodívala až do konce, kde mě čekala nejprve rádoby dojemná scéna smíření a následně v pozadí titulků snad až kýčovité záběry šťastné rodinky na ideální americké narozeninové party. Dvě hvězdičky dávám jen kvůli tomu, že je Michael Douglas mým oblíbeným hercem, byť mě zrovna v tomto filmu zklamal.

I přes všechny pochvalné komentáře, které jsem si tu přečetla, jsem nevěřila, že by mě tento stařičký snímek mohl tak nadchnout. Jak je možné, že tomu nic nechybí? Je to srozumitelné, napínavé, má to zápletku a odehrává se to v různých prostředích včetně vagónů jedoucího vlaku. Zvuk tady jaksi není ani potřeba. Přehrála jsem si celý ten filmeček několikrát dokola a pořád jsem měla chuť se na něj dívat znovu a znovu. U kolika dnešních filmů se to člověku stane?