Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Horor
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (282)

plakát

Ratatouille (2007) 

Konečně pixarovka bez vztyčeného výchovného prstu. Ratatouille ohromuje v první řadě dokonalou animací s citem pro detail a pak taky odvahou Birda a spol. vydávat to za film pro děti. Ne že by pro ně byl snad nevhodný, ale mám pocit, že tohle je asi nejdospělejší 3D animák vůbec. Vtípky jsou pefektně načasované, humor spíš decentní, příběh bez typických záchytných bodů a bez pořádného záporáka. Pro děti je to navíc dost dlouhé. Téměř dokonalý kousek, labužnický stejně jako ty pokrmy u Gusteau. Ale něco tomu chybí. Něco co by mi donutilo vzpomínat na ten film dlouho po jeho skončení - výrazná stylizace, propracovaná postava, geniální scéna nebo vtip. Ratatouille je "pouze" kvalitkou, těsně pod žánrovým stropem, dávkovanou rovnoměrně po celých 110 minut.

plakát

Kořist (2007) 

Cujo s hypežravými lvy. Není to vyloženě nuda ani filmařské dno, jenom je to jaksi blbé, nelogické, obsazené nesympatickými herci (přísaham, že kdyby sežrali tu drsnou dceru-rebelku, dal bych 3*) a zbytečně vážné. Filmu s tak blbým námětem by moc prospělo, kdyby v polovině přijelo vojenské komando s šílených vědcem, který pro americkou armádu vyšlechtil rasu lvů zabijáků na bojové operace a teď mu uprchli z tajné podzemní laboratoře....

plakát

Hatchet (2006) 

Věřím že Adam Green má talent, ale potřebuje scénář, který mu ho umožní naplno využít. Hatchet přetéká (hlavně zpočátku) hláškami a slovními vtipy, přesto jako celek nefunguje nijak zvlášť dobře, protože mu podráží nohy nudný příběh o tom, jak skupinka lidí někam jede, uvízne tam, a pak až do konce bloudí ve tmě s psychopatem v zádech. Nezlobim se za ty nelogičnosti, trochu víc mi vadila zbytečná smrt nejhezčí blonďaté aktérky v závěru a nejvíc nedostatek atmosféry. Dvakrát jsem se leknul, mnohokrát zasmál, a u každého úmrtí jsem, neschopen slova, zíral na ty nádherné splatter efekty (pamětníci Braindead museli mít slzy v očích), ale zapamatováníhodný horor nebo komedie to přesto není.

plakát

V řetězech (2006) 

Ten chlapík Craig Weber má talent pro skloubení hudby a obrazu. Občas to vypadá jako trailer k GRINDHOUSEu a ta bluesová hudba krásně dokresluje 70s atmosféru. Ostatně nejlepší scéna je když si Samuel L. Jackson vezme kytaru a zahraje Christinně Ricci titulní písničku zatímco mu za okny domu duní bouřka. Ale opravdu to muselo trvat dvě hodiny? První půlhoďka je čistě nudící a i potom jsem měl občas pocit, že by to šlo prostříhat. Herci byli výborní, finále nečekaně příjemné s optimistickým nábojem. I přes občasnou nadsázku je V řetězech fungujícím "vážným" drámčem.

plakát

Železný stisk (1977) 

Dobrá Eastwoodovka, která hraje na trochu dobrodružnější notu než Drsný Harry. Sondra Locke je ve své roli prostitutky docela roztomilá, Clint typický drsňák, mezi oběma to jiskří a o dobré hlášky není nouze. Škoda té unylé akce a zbytečně protahovaného, navíc dost blbého, závěru.

plakát

Omen 3: Poslední střetnutí (1981) 

Trochu zlepšení oproti předchozímu dílu a hodně tomu napomáhá skvělý Sam Neill ve slizké roli dospělého Damiena. Taky dějově jde jednoznačně o pokrok a ne jen o špatně přetočenou jedničku. Damien se zde musí vypořádat se sedmi mnichy, kteří se jej postupně pokouší zabít, nutno dodat hodně pitomými způsoby, a s narozením nového spasitele, kterého musí najít a zlikvidovat dokud mu ještě zbývají síly. Na třetí hvězdičku mi to stále nestačí, protože Poslední střetnutí je prostě příliš roztahaný a špatně napsaný film, kterému v závěrečné třetině viditelně dochází dech, což se hodně projevuje i ve slabém finále. Kbyby se jednalo o nějaký zapadlý brakový horor, nehodnotil bych tak přísně, ale tohle je pokračování Omenu a Omen je ve světě satanského hororu zatraceně důležitý pojem, který se nevyplácí špinit zbytečnými sequely.

plakát

28 týdnů poté (2007) 

Jako správné pokračování je to viditelně dražší a mnohem nabušenější než předchůdce. Fresnadillo je velký talent, který za Boylem nijak nezaostává. Nepostrádá cit pro ponurou atmosféru a dokáže pořádně rozproudit krev v žilách parádně gradovanou akční sekvencí. Velkou zásluhu na výsledku má jistě i fantastický soundtrack Johna Murphyho. O to větší škoda, že hlavním útokem "zombíků", teda částí, kdy se většina hororů teprve pořádně rozjíždí, do té doby bezchybný film upadá do průměru. Na vině je hlavně pitomý scénář, který nutí postavy dělat nesmysly a pouze nudně natahuje děj na požadovanou hodinu a půl. U filmu, který se snaží být něčím víc, než běžným zombie gorefestem, to vadí dvojnásob.

plakát

Do naha! (1997) 

Smutné i vtipné a v každém záběru zcela přirozené a upřímné. Jeden z těch filmů, které mi dávají záminků nesnášet české filmaře stěžující si na nedostatek peněz. Do naha! dokazuje, že skvělí herci a pečlivě vybroušený scénář ke kvalitní evropské komedii úplně stačí a ani tolik nevadí, že děj je šablonovitý a dokonale předvídatelný.

plakát

Hvězdné války podle Turka (1982) odpad!

Koukat se na to skoro nedá, jaká je to už po půlhodině nuda. Ovšem nuda s několika geniálními momenty (odvrácení útoku na vesnici, trénink, "světelný meč", závěrečný souboj s bezpočtem utržených končetin,...).

plakát

Můj nejoblíbenější marťan (1999) 

U mě rodinný průměr. Hlavně díky dobrým hercům a skvělé scéně se záchodem, podpořené hudbou z Vesmírné odysey. Stejně mě ale překvapuje, že v jednom filmu vedle sebe stojí tak nevyrovnané gagy, kdy se skvělé momenty střídají s dementními. A mimochodem, musím dát za pravdu postavě Jeffa Danielse, Liz Hurley je kost.