Ezis

Jednou jsem se přistihla, že s kolegy kritizuji "nekonečné seriály", ačkoliv jsem žádný neviděla. Tak jsem se začala dívat na Ordinaci v růžové zahradě, abych nebyla nespravedlivá. Ze začátku mě chytla - jednak jsem žila v cizině a bylo příjemné se koukat na lidi, kteří mluví současnou češtinou, jednak jsem se ráda podívala na Milana Bahúla, Petra Štěpánka a Radima Fialu. Ale když se rozešli Oskar a Monika, zjistila jsem, že ve skutečnosti mě u seriálu drželi jen oni dva. Byli jediní, kdo seriálu dodával trochu humoru a nadhledu. Zůstaly jenom stereotypy, přehnaný důraz na nálady a emoce a iracionální jednání. Získala jsem dojem, že na Ordinaci se dívají lidé, co rádi kritizují všechny ostatní, aby měli pocit, že oni jediní jsou normální. A taky mě začalo deprimovat, že žádný příběh neskončil s definitivní platností dobře - u všeho jste si mohli být jistí, že se to brzy "podělá", aby seriál mohl pokračovat. V tomhle je naštěstí reálný život optimističtější než tenhle seriál.

Ze Stavovského divadla udělali Albánské kulturní centrum?!?

Nechápu, proč tomuhle seriálu někdo dal "odpad". Nevypočitatelný zločinec, úžasně zamotaná motivace. Tenhle díl už neměl daleko do docela solidního thrilleru.

Někdo unese dítě a policajti řeší, že jeho matka dřív měla deprese. Jasně, deprese automaticky znamenají, že se ženská vykašle na vlastní dítě. Úžasná logika, fakt.

Seriál je původně belgický a běžel v belgické televizi. Nova ho převedla do českého prostředí. Originál je hodně dobrý. V českém prostředí to funguje o trochu hůře.

K tomuhle seriálu jsem měla pro ČT napsat titulky k místům, kde se mluví litevsky, ale byl na mě moc drsný, tak jsem tu zakázku nakonec nevzala. Nevím, jestli měl sloužit jako vzrušující thriller nebo děsivé varování. Těm, kdo tu říkají, že si za to ty holky mohly samy, protože byly lačné peněz - s tím nesouhlasím, pro některé to tedy sice otázka peněz byla, ale jiné chtěly jen získat pracovní zkušenosti v zahraničí. Nezapomeňte, že Litevci se v té době teprve probírali z umělé sovětské odtrženosti od světa a vytvářeli si realistický obraz o západní Evropě. Pamatuju se, že v letech 2002-2005 na Litvě všude visely varovné plakáty "PRODAJÍ TĚ JAKO LOUTKU". ... Název seriálu mě hrozně irituje, i když odráží zjednodušený pohled Belgičanů na východní Evropu. Některé dívky sice měly za mateřštinu ruštinu, ale většinou pocházely z Litvy, a Litva není žádné Rusko a matrjošky se tam nevyrábějí.

Jako lotyštinářce je mně trochu hanba, že Lotyši v dokumentu uvádějí nesprávné informace. Sama si pro ně raději chodím do knihy "Latvijas vésture. 20. gadsimts" (Dějiny Lotyšska. 20. století), což je populárněvědná kniha, ale psaná nejlepšími současnými historiky, a chyby v ní nejsou. Na jednu stranu chápu vyznění tohoto dokumentu, protože Sověti Lotyšsko v podstatě zničili, na druhou stranu ani to je neopravňuje k uvádění nesprávných informací. V Lotyšsku vznikly jiné věci, které bych Čechům doporučila spíše než tento dokument. Já osobně mám třeba ráda lotyšské dětské knížky nebo dokumenty o současné situaci lotyšských vyhnanců na Sibiři, ale ty u nás bohužel nejsou k dispozici.