Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Krimi

Recenze (3 063)

plakát

Promlčeno (2022) 

Na český poměry povedenej thriller, kterej teda nenabídne téměř žádnou akci, ale příběh je docela pěkně vystavěnej a vypointovanej. Byť teda nějaký náhody jsou trochu zarážející (propojení na otce moderátorky). A například dějová linka s policajtama byla ve výsledku uplně zbytečná, to už bych radši ušetřenej čas při jejim vystříhání věnoval všem ostatním kolem Rodenovy postavy. Musim však ocenit, že tu aspoň zase po delší době máme důkaz, že pro zábavnej biják i v rámci thrillerovýho žánru nejsou potřeba žádný monstrózní rozpočty, ale vystačí dobrej příběh a schopnej režisér. V porovnání s celosvětovou konkurencí to teda žádnej majstrštyk neni, nicméně v českym rybníčku jde skoro až o zjevení, takže přidávám nepříliš objektivní čtvrtou hodně slabou hvězdu.

plakát

Polární expres (2004) 

Vizuálně i dneska vcelku fajn podivaná, ale ten příběh fakt za moc nestojí. Nápad s vlakem dobrej, ale po příjezdu na severní pól už příběh nemá co nabídnout. Postavy nudný, nezajímavý (ani se o nich téměř nic nedovíme) a zábava téměř žádná. Pokud bych na to měl koukat optikou rodinnýho filmu, nenabízí scénář pro větší diváky (tak 12+) vlastně vůbec nic. Naopak infantilnosti je zejména na severnim pólu vrchovatě. Kdyby nebyl rozpočet na svojí dobu monstrózních 165 mega, dal bych z pohledu filmu zaměřenýho na hodně malýho diváka tři hvězdy. Ale takhle tristní poměr cena / výkon už jsem dlouho neviděl, dvě silnější hvězdy.

plakát

Mosty (2022) 

Skromná komorní podívaná, co si na nic nehraje a kterou táhnou skvělý civilní herecký výkony obou hlavních představitelů (momenty, kdy byly na scéně oba, byla prostě radost sledovat), zajímavá místama lehce depresivní atmosféra nebo pár jednodušších hudebních motivů. Příběh je vcelku standardní, ale tentokrát forma s přehledem vyhrála nad obsahem. A já mám tyhle filmy o starostech a vnitřních démonech obyčejnejch lidí rád. Na to, že se toho za hodinu a půl moc nestane a tempo vyprávění je pomalejší, jsem se téměř vůbec nenudil a nakonec celá projekce příjemně utekla. Škoda, že příběh nebyl přece jenom o něco víc originálnější, takhle si i přes pozitivní dojmy na tenhle biják v budoucnu jen tak nevzpomenu, tři silnější hvězdy.

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Ze začátku jsem byl docela nadšenej a řikal jsem si, že nejspíš půjde o zajímavější počin než jednička. Ať už šlo o záživnější příběh nebo technickou stránku, kdy realističnost postav modrejch Pandoráků (zejména jejich pohyb) Jim zvednul ještě o level výš, takže už v podstatě vůbec neměl člověk pocit, že se jedná o umělou animaci. Ale po příchodu rodinky Sullyových k mořskym lidem, začalo moje nadšení trochu opadat. Podmořský scény sice byly technicky suprově natočený, ale upřímně si toho člověk z hlediska příběhu moc nevezme, když asi hodinu pozoruje děti dovádějící pod hladinou moře nebo řešící svoje šarvátky. Jednička byla taky dlouhá, ale dvojka je ještě delší (objektivně o nějakou čtvrt hodinku, subjektivně mnohem víc). A hlavně se v jedničce šlo z akce do akce, přičemž dvojka je pořádně akční jen v úvodu a závěrečný třetině. Takže projekce fakt moc neutiká a koukání na hodinky se člověk nevyhne. Ubrání minimálně půl hodinky ze stopáže by jedině prospělo. Z oživnuvšího záporáka jsem taky moc nadšenej nebyl, ale budiž. Nicméně z představy, že se trojka opět ponese ve znamenání střetu Pandořanů s lidma a hlavně tim samym záporákem, mě už trochu jímá hrůza. Zdá se mi, že je Cameron za kamerou tak zabranej do těch technickejch vymožeností dnešní doby, že trošku ztrácí soudnost v oblasti dramaturgie a scénáře. Dobrej film nedělá jenom TOP filmařina, ale taky zábavnej a pokud možno aspoň trochu originální příběh. Za vizuál, akční scény, hudbu a podmořský scény čtvrtá hvězda.

plakát

Black Adam (2022) 

Black Adam je vcelku fajn DC biják, kterej dokáže zabodovat spoustou akce a slušnym vizuálem nebo hudbou. Tempo vyprávění je hodně rychlý, což je občas na škodu, protože by se občas hodilo na chvíli se zastavit a něco trochu odvyprávět. Ale na druhou stranu od komixovejch filmů člověk stejně scénáristicky neočekává nic moc světobornýho a tentokrát aspoň divák dostane pořádnou porci slušně nakroucený akce, kde i zpomalovačky maj svoje kouzlo. Dwayne Johnson sice vlastně nic pořádně nehraje, protože promluví jenom sporadicky a tváří se pořád stejně, ale jeho starpower je pro mě pořád dost silná, takže jsem s nim byl vcelku spokojenej. A Pierce Brosnana jsem v castingu taky uvítal. Vzhled postav je občas poměrně svéráznej, nicméně jich je tady tolik, že žádná z nich nakonec nezvládne pořádně při sledování vizuálně rušit. Na čtyři hvězdy to přece jenom neni, příběh by si zasloužil trochu víc vyprávění a invence, ale tři silnější hvězdy můžu s klidem dát.

plakát

1899 (2022) (seriál) 

S originalitou si tvůrci moc hlavu nelámali. Tu se vykrádá Inception, pak zase Matrix a svym pojetim to celý často připomíná Lost. Hlavní výhoda minisérií je, že jsou krátký. Nicméně v tomhle případě se zase objevila nevýhoda minisérií, že jsou i přes skromnější stopáž vlastně až příliš dlouhý. Těch zbytečnejch scén nebo postav bylo fakt dost, což se ukáže v plný nahotě při závěrečný pointě. Chápu, že museli tvůrci diváka mást, aby to neměl s odhalenim pointy tak jednoduchý, ale co se tady řeší osm dílů by se hravě zvládlo vyřešit při polovičnim počtu dílů i postav, který se rozpitvávaj (btw. bez gay páru by to už dneska asi v americký produkci fakt nešlo). Mysteriózní atmosféra solidní, vizuál neurazí a na herecký výkony se dá taky koukat, jenomže ten záživnějc podanej příběh prostě chybí. Jo, vyjít tohle na přelomu tisíciletí, kdy by člověk neměl pocit, že něco takovýho už v různym podání několikrát viděl, byla by to asi vcelku bomba. Jenže v dnešní době zbyla jenom řemeslně povedená, avšak divácky nepříliš zajímavá podivaná bez jakýhokoliv většího momentu překvapení nebo větší porce napětí, tři hodně slabý hvězdy.

plakát

Trojúhelník smutku (2022) 

Po delší době zase snímek, u kterýho ten hype fakt nechápu. Rozesmát se mě povedlo jenom párkrát, za to nudit mě biják dokázal většinu času. Šnečí tempo vyprávění, mnohdy až extrémně statická kamera nebo divná hudba situaci taky nezlepšovalo (trochu mi to celkově zavánělo pokusem o art, kterej vážně nemusim). Hlavní myšlenka vcelku dobrá, zejména kontrast děje na jachtě a na ostrově, nicméně provedení na muj vkus hodně nezábavný. Úvod a část na jachtě mi prišly zbytečně dlouhý a záliba pana režiséra v blicích scénách nebo rozvláčnejch dialozích mě taky nadchnout nedokázala (pokec pana kapitán s "pánem hoven" bylo až útrpný sledovat). Aspoň trochu zajímavější bylo dění na ostrově, byť teda ta pointa v podobě luxusního resortu, byla hodně ujetá až přiblblá. A hlavně ta šíleně dlouhá stopáž byla fakt ubíjející. Ale cenim, že konečně taky někdo ukázal, kromě těch ohranejch klišé o boháčích, že ty "obyčejný" lidi, co se často nad boháčema pohoršujou, by se nechovali o moc líp, kdyby za určitejch okolností taky získali moc nad ostatníma (a je jedno, jestli jde o moc díky penězům nebo nějaký svojí momentální důležitosti pro ostatní). A tohle, za mě hlavní, poselství snímku leckomu, jak tak koukám uplně uniklo. Ale ve výsledku jsem upřímně rád, že už to mám za sebou a znova už bych se na to nepodival snad ani kdyby mi někdo nabízel hodinky za 150k EUR, dvě silnější hvězdy za ostrovní scény.

plakát

Šílená noc (2022) 

Takovej mix Smrtonosný pasti a Sám doma, kterej ale občas trpí nevyrovnanym tempem vyprávění a ne vždycky ideálně plynulym střídánim žánrů (komedie, thriller a místama pokus o vyvražďovací horor). Zejména přerod Santy v mašinu na zabíjení trvá až příliš dlouho a je třeba kolem toho zvládnout spoustu ukecanejch scén. Na druhou stranu se mi líbila atmosféra akčních béček z minulýho století, kdy se pro hlášky, krvavý scény nebo originálněji pojatý vyvražďování záporáků nechodí vůbec daleko. John Leguizamo je jako hlavní záporák skvělej. Ostatní z jeho partičky jsou taky občas správně ujetý (Krampus, Candy), nicméně těch parťáků si zase člověk moc neužije a s nějakýma se zatočí až trapnym způsobem, na to, jak se na začátku prezentujou jako nepřemožitelný zabijáci (Candy). Osobně bych uplně vynechal půdní dětskou kopírku Sám doma a posily bych už záporákům taky neposílal. Vyvražďovačka one-by-one Santou proložená nějakou tou akcí ze strany několika členů rodinky najednou by byla přece jenom efektnější, hravější a určitě napínavější. Nedostatků, na kterejch by se dalo zapracovat, se teda najde vcelku dost, ale na druhou stranu už jsem dlouho neviděl originálnější a zábavnější Vánoční biják. Novej kult z toho asi nebude, nicméně si dovedu představit, že si Violent Night ještě párkrát o Vánoce pustim. Za feeling starších akčních bijáků, námět, hlášky a solidní zábavu čtvrtá slabší hvězda.

plakát

Vlkodlak: Noční lovec (2022) (TV film) 

Na takhle krátkou stopáž bych teda čekal větší porci akce společně s napětim. Začátek a závěr jsou fajn, ale ta ukecaná prostřední část se teda dost vlekla. A i když byl gore na poměry Marvelu přece jenom odvážnější, pořád to nebylo uplně ono. Horor si zkrátka představuju jinak. Objevil se taky jeden fakt do očí bijící logickej kiks aneb zabijáci, co dokážou zabíjet jak na běžícim páse nedokážou vyrazit dveře ... WTF? Na tři slabší hvězdy to vytáhlo jen černobílej vizuál a sem tam funkční atmosféra.

plakát

Strážci Galaxie: Sváteční speciál (2022) (TV film) 

Nápad s Kevin Baconem, kterej hraje sám sebe, byl fajn a podařilo se z něho dostat vcelku hodně. Ale jinak toho neměl tenhle speciál moc co nabídnout a i při svý skromný stopáži jedný seriálový epizody byl delší než by bylo potřeba. A vizuál nebo porce akčních scén taky odpovídalo průměrnýmu seriálu než něčemu z dílny Marvelu. Za Kevina Bacona a pár vtípků třetí slabá hvězda.