GMVajgl

Nechápu proč se v USA pořád dokola omílá ten rasismus, protože já jako dítě 90ých let jsem byl odkojený americkými filmy s Willem Smithem, Eddiem Murphym a dalšími černochy, kteří mají své nepopiratelné kvality: charisma, výřečnost, humor, nadhled a prostě něco jiného. Zrovna tento protagonista je pěkný vzor uzemněného, asertivního člověka s no-bullshit přístupem, který dokáže vystoupit ze stáda a zpochybnit autoritu - což je asi nejpůsobivější ve scéně nezvyklého pracovního pohovoru - i když později se to možná až přehání a je vidět, že film tím podstrojuje adolescentnějšímu publiku (možná právě černochům?). Nelíbí se mi politické poselství filmu: že tu je benevolentní vládní organizace, třeba jako FBI, která lidi chrání, ale zároveň je kvůli tomu musí držet v nevědomosti. Líbí se mi triky - zčásti loutkové a CGI. Zejména se povedl Edgar. Film má podle předlohy dost komiksový nádech a má různé nesrovnalosti, ale veskrze je dobře řemeslně zpracovaný - což se už nedá říct o jeho pokračováních.

Takový ten rádoby "artový" film, který diváka táhne všemi stokami a někteří hlasití masochisté jásají.

Keanu Reeves sice nikdy neuměl moc hrát, ale dává svý peníze na charitu, jí sendviče na lavičkách, pouští těhotný paní v metru sednout, takže se jako certifikovaný "nice guy™" stal miláčkem lidu a teď silou svého jména pomáhá prodávat nekvalitní produkty masám - třeba nedodělaný PC hry nebo béčkový akční filmy.

Tenhle film nese hlavně Jim Carrey (viz "Jim Carrey Improvising as Count Olaf" na youtube) a ostatní dospělí herci. Ústřední dvojice (trojice) dětí je proti nim nesympatická a strnulá. Příběh je hloupost. Do očí bije laciné a zastaralé CGI - a to měli rozpočet $140 milionů. Přitom filmy z toho roku: Troja $175 milionů, Harry Potter a vězeň z Azkabanu $130 milionů, Dannyho parťáci 2 $110 milionů, Kill Bill 2 $30 milionů a Incredibles $92 milionů. Kam se ty peníze zakutálely?

Nihilismus je neuznávání / popírání všech hodnot mravních a společenských jako zdraví, síla, majetek, čas, zkušenost a inteligence. Ale je vůbec možné je popřít? Přeživší skokani z mostu, vždy tvrdí, že svého činu litovali hned po skoku. Tady se první protagonista zabije prostě jen tím, že sedí venku v mrazu. Ostatní ho pomalu a vytrvale následují - chtějí se užrat k smrti. Bere se to jako samozřejmost. Pak přijde učitelka ze školky, která jim v tom pomáhá a zároveň se potřebuje s každým z nich vyspat. O důvodu se nemluví. Motivace zůstane nevysvětlena, nepřichází ani žádná pointa či poselství. Tak co je to vlastně za film? Někdo v tom možná uvidí komedii nebo nějaký sociální komentář. Já se přikláním, jak zde stojí v popisu filmu, k Ferreriho kritikům: je to samoúčelná provokace a oslava hnusu, perverze a animalismu.

Tenhle fim se věnuje dvěma trpícím malým dětem v době války. Je velice smutný. Možná je to zpráva japonců sobě, že válka není řešením, že válka jen ublížila jim samotným - jejich dětem.

Nevím no. Já si představuju umění dost jinak. A taky si představuji postavu Jokera úplně jinak. Tento film zobrazuje Jokera jako slabého, hloupého, nezodpovědného, emocionálního, ublíženého a dělajícího si nároky na svět, aby se k němu choval tak, jak chce. Podle mě má být Joker chladný, vysoce inteligentní, vlivný na své kumpány. Správný Joker jezdí na vlně chaosu, kterou obvykle sám rozpoutává, nesmí se sesypat z každé nepřízně osudu. Tenhle film mi přijde cynický a dekadentní. Nevidím moc velký rozdíl mezi ním a klipy teroristů řazajících lidem hlavy.

Uncanny Valley: The Movie

Jen čas ukázal, že se jedná jen o technické demo, které jinak nemá co nabídnout.

Námět je zajímavý a v letech 2020-2022 i aktuální, ale výsledek je takový americký fast food (tzv. "americká sračka"). Příběh je až příliš zjednodušený - jak pohodlné, že se šíření extrémně nakažlivého a smrtelného viru podaří omezit jen na jedno jediné mestečko. Jak pohodlné, že můžeme hlavní postavy rozdělit na čistě dobré a čistě záporné. Okořeněné (na můj vkus až příliš) je to pathosem a hraním na city.