Recenze (576)
Benga v záloze (2010)
Docela zapomenutelná komedie, jejíž místo je v jedenáct večer na Nova Cinema.
Sklenka na rozloučenou (2018)
Převis poptávky nad nabídkou je obecně ideální podmínka pro různé podvodníky, nepoctivce a křiváky. Ve filmovém světě je to ideální podmínka pro špatné filmy. A na KVIFFu je přímo strašidelný převis poptávky nad nabídkou. Tenhle film byl tak špatnej, že jsem odešel z projekce, z Thermalu a z celých Karlových Varů, a příště se radši vykašlu na celej Filmovej Festival.
Bláznivý Petříček (1965)
Hned na začátku filmu se dozvídáme od náhodného pána na večírku, že je režisér a film pro něj znamená hlavně emoce. Takže budiž, emoce nás provází celým filmem, ale jsou to často dost zmatené a zoufalé emoce. Bohužel moc artu a málo příběhu.
Cesta zhýčkaného dítěte (1988)
Zvláštní příběh stárnoucího muže, co dobrovolně opustí rodinu a hledá dobrodružství.
Pokoj (2003)
Tenhle film je jako ledovec. To nevyřčené, to naznačené. Tommy Wiseau - jaký je příběh jeho života? Proč natočil takový film? Některé repliky vyvolávají bouřlivý smích. Ale také trochu znepokojivý dojem.
Crumb (1994)
O úspěchu obrovského nerda, jeho díle a rodinném zázemí. Vše je krásně sestřiháno, jsou tu zaznamenány často protichůdné názory, takže si člověk může udělat vlastní názor. Líbí se mi, že před kamerou panovala uvolněná atmosféra a mluvilo se otevřeně i o choulostivých věcech. O filmu mluví Jordan Peterson. Prostě i ten největší loser může dosáhnout svýho štěstí.
Leon (1994)
Co se dalo napsat o genialitě Gary Oldmana, kouzlu Jeana Reno, zručné režii, dynamickému příběhu, to bylo napsáno. Mělo by se ale napsat i o přepálenosti, nereálnosti, zlehčování smrti, úchylném vztahu hlavních protagonistů. Dětští herci jsou pro film vždycky risk a Natalie Portman je trochu cringe.
Prezident Blaník (2018)
Kaše hojně nastavovaná vulgaritou a trapnostmi. Stejně jako u celovečeráků Sachy Barona Cohena se střídají scény, které diváka rozesmějí (některé vtipy hodně povedené) s těmi, co diváka šokují a znechutí.
Tetička (1941)
V současných filmech nemá smysl hledat originalitu. Lépe ji hledat ve filmech starých. Jak zpívají Beatles: Co lze udělat, už bylo uděláno.
Seber prachy a zmiz (1969)
Ve své době možná rozvířil vody, ale z dnešní perspektivy je to řídké a pomalé. Je tu sice dost milých vtipů, ale někdy jsou neuměle podané nebo mají zbytečně rozmazanou pointu. Řekl bych, že se tu Woody Allen teprve rozkoukával. Jeho další filmy jsou rozhodně lepší.