HONXX

Dokument věnující se vývoji skinheads od prvopočátků až do současnosti. Poučné především pro lidi, kteří tuto subkulturu stereotypně pokládají za nácky. Bez kudrlinek jasně zaznívají autentické názory zleva i zprava. Vše podkresleno kvalitním výběrem hudby. Autorův postoj je zřejmý, ale i přesto je dokument objektivní a dává divákovi prostor na utvoření si vlastního názoru.

Připomíná to francouzskou sérii "Byl jednou jeden...", tentokrát z počítačového prostředí. Pohádka kde proti sobě stojí hodné a zlé programy, jednoduchý příběh, poutavá vizuální stránka. Vše dohromady tvoří mix dobrodružného sci-fi, které se může honosit slovíčkem kultovní.

Film se pomalu vleče, nabobtnává seznam jmen, divák se začíná ztrácet, někdo se možná začne nudit. Je třeba si ale uvědomit, že celá kauza trvala dlouhé dva roky, tudíž pomalý tok děje odpovídá denní realitě mravenčí práce novinářů Bernsteina a Woodwarda. Velké mínus snímku je skokové zakončení celé aféry, které kontrastuje s detailním úvodem do filmu. Kdo hledá informace o aféře Watergate, nebude tímto "hraným dokumentem" zklamán.

Slibný začátek, pak se objevují první nelogičnosti a divák upadá do letargie. Nuda se střída s nudou a vše vyvrcholí v naprosto hloupé a očekávané finále.

Hipíkem nutně nemusí být zhulený člověk v batikovaných hadrech a kalhotama do zvonu, může se jím na pár dní stát i distingovaný mladík z vesničky Woodstock, který přijel rodičům pomoc s krachujícím motelem. Zažijeme teror s despotickou matkou hlavního hrdiny Elliota, podíváme se na nečekaně komerční zákulisí festivalu a jak se dostává uvolněná atmosféra Elliotovi pod kůži. Pohodový film bez hudby o nejznámějším hudebním festivalu.

Trochu jiný pohled na válečné útrapy. Žádné potoky krve, hromady nábojů, ale dřina, vedro a poslušnost ve vojenské káznici. Drama je obžalobou moci v rukou sadisty, který bezmezně slouží vojenskému systému. Jedinec nic neznamená, je jen součástí vojenské mašinérie. Jeden z mála příkladů, kdy se film přinejmenším vyrovná knižní předloze.

Od rozhleden, přes stromy a prameny se Bedřich Ludvík dostal až k pražským věžím. Luxusní výhledy na Prahu, zajímavosti a drobné postřehy ze života věží, k tomu charismatický Preiss coby průvodce, tvoří dohromady poutavý dokument. Jediné co lze vytknout je občas přílišná uspěchanost, kdy divák nestačí ani nasát atmosféru a už honem honem na další věž.