mac000

Teprve po přečtení románu G.T. di Lampedusy může divák pochopit velikost a historickou prozíravost "geparda" - knížete Saliny (B. Lancaster - režisér chtěl původně ve filmu mít jako knížete Salinu ruského herce Nikolaje Čerkasova, známého z filmů Ivan Hrozný a Alexander Něvský, ale ten roli odmítl). Ztělesňuje opravdového sicilského šlechtice, který pevnou rukou vládne své početné rodině, i když v podstatě opravdové ambice vkládá do jediného - mladého synovce Tancrediho (A.Delon). Proto jej podporuje v jeho účasti jako příslušníka vojsk Garibaldiho, proto za něj požádá starostu Dona Calogera Sedaru (P. Stoppa) o ruku jeho krásné dcery Angeliky (C.Cardinale), ačkoliv Sedarou ve skutečnosti spíše pohrdá. A nad bohatým více než tříhodinovým epickým dějem drží pevnou režijní ruku Lucchino Visconti, tvůrce, jenž sám měl aristokratické předky. Vzniklo mistrné veledílo, které mě vždy uchvacuje i dojímá.

Burt Lancaster ztvárnil nezapomenutelným způsobem postavu jenoho z obžalovaných v Norimberském procesu, německého říšského ministra spravedlnosti Ernsta Janninga (předlohou pro tuto postavu byl skutečný soudce Franz Schlegelberger, odsouzený v procesech k doživotnímu trestu). Jeho výpověď před tribunálem v závěrečné části patří k nejsilnějším zážitkům tohoto navýsost dramatického filmu. Janning (podobně jako ve skutečnosti Schlegelberger) dostává od soudceHaywooda trest doživotí. Skutečný Schlegelberger však byl pro "špatný zdravotní stav" propuštěn z vězení již roku 1950 (ve svých 74 letech). Na svobodě se dožil neuvěřitelných 94 let a zemřel v roce 1970...

Tak jsem si na film počkal v televizi až skoro do půlnoci a nezklamal ani napotřetí. Přirozeně mu chyběla 70mm projekce (tu už dneska stěží shlédneme), barvy jsou trochu vybledlé, ale plejáda amerických filmových hvězd 20. století z něj dělá zážitek i na malém plátně. Příběh zdaleka není tak plastický a vícevrstevný jako stejnojmenná literární předloha, ale každý, kdo ji četl, si ihned vybaví detaily a jako "hraná ilustrace" Haileyho bestselleru snímek nemá chybu. NAkonec jednu zajímavost. Na osobní přání Dean Martina byla role jeho filmové partnerky , letušky Gwen (J.Bissetová), původně nabídnuta filmové a broadwayské muzikálové hvězdě Petule Clarkové (Divotvorný hrnec). V době natáčení měl Martin 52, zatímco Bissetové bylo pouhých 25 let.

Film vyvolává silné emoce, a to nejen u těch, kteří jsou pevní ve své křesťanské víře. Otec Francis Chisholm možná vedl poněkud obskurní život v soukromí, ale jeho víra ho pevně podržela v každé životní situaci, kdy bylo třeba, aby byl příkladem pro druhé. Řada církevních autorit v historii v tomto ohledu zaostala, ne však otec Chisholm na své misii v Číně. Neochybně si tím získal nárok na své klíče od Království nebeského… Výtečná herecká kreace G. Pecka, který za tuto svoji druhou filmovou roli dostal první -neproměněnou- nominaci na Oscara za herecký výkon ( není bez zajímavosti, že prohlál s Bing Crosbym za jinou filmovou roli kněze ve filmu Bells of St.Mary)

Filmu dominuje herecký i pěvecký výkon Placida Dominga a Julie Migenes-Johnson v titulní roli (V ÚDAJÍCH O FILMU NENÍ VŮBEC UVEDENA, ALE PŘITOM NA JEJÍM VÝKONU I ŽIVOČIŠNÉM POJETÍ CARMEN FILM STOJÍ I PADÁ). Tato americká operní diva a muzikálová i filmová herečka (nar. 1949 v New Yorku) hrála ve více než patnácti filmech (mj. L´unique, 1986, sci-fi, r. Jerome Diamant-Berger, Berlin Blues, 1988, r. Ricardo Franco či televizní drama Angels in America, 2004, r. François Roussillon). Viděno na MFF v Karlových Varech 1984.

Jestliže ono "tajemno", na jehož absenci mnozí v porovnání s jedičkou poukazují, spočívalo v tom, že vetřelce byl až do samotného konce odhalován jen v detailech a "po kouskách", potom ve dvojce už nemohlo fungovat (když už jsme jej znali). Proto James Cameron graduje napětí jinak a neméně úspěšně. Některé efekty z jednočky se opakují (rozpůlený android, do vesmíru vysátý vetřelec), ale vůbec to nevadí, protože si to divák ve spádu událostí nemá ani čas uvědomit. Posledních 30 minut je dechberoucí.

Al Pacino si zakoupil filmová práva k románu Philipa Rotha ihned po jeho vydání roku 2009. Jistě sázel na to, že postava stárnoucího herce Simona Axlera bude jako stvořená pro jednu z jeho expresivních hereckých kreací. A sázel správně. Stejně jako Simon Axler na jevišti nehraje své postavy, ale žije jimi, neboť vycházejí z jeho nitra, tak i Pacino nehraje Simona Axlera, on JE Simon Axler. Když k tomu přidáme dobře napsané dialogy, zručnou režii veterána Barryho Levinsona a zajímavý výkon „protihráčky“ Pacina, u nás méně známé Grety Gerwig, potom nám vyjdou necelé dvě hodiny skvostné podívané, které utečou jako voda. Více takových !

Až tak bych nesouhlasil s "baribalem" , ve srovnání s THEORY OF EVERYTHING bych to viděl na plichtu, ale v tom nejlepším slova smyslu. Alespoň co se výkonu obou hlavních protagonistů, ztělesňujících Turinga, resp. Hawkinga. Také byli oba nominování za svůj výkon na Zlatý Globus 2015. Každopádně jedinečné a dechberoucí drama, zobrazující výjimečnost génia Alana Turinga (ale i cenu, kterou za to musel zaplatit). A nemyslete si, že pokud jste viděli ENIGMU M.Apteda (2001), že se z filmu nedozvíte nic nového . Román R.Harrise, podle něhož byl film natočen, neměl k dispozici všechna fakta o skutečném pozadí utajeného týmu, pracujícího v Bletchley na dešifrování kódu. Tato byla odtajněna teprve později.

Moc často nemám příležitost rozhodnout se pro 5* , ale tentokrát jsem ani moc neváhal. Neviděl jsem životopisný film, ale především film o hloubce mezilidských vztahů zcela přesvědčivě zahraný. A pokud se k tomu ještě přidá výborná kamera, působivá hudba, tak není co řešit.

Sedmý celovečerní film N.B.Ceylana získal Zlatou palmu v Cannes 2014 právem. Film charakterizují brilantní dialogy, výborné herecké výkony i režijní suverenita Ceylana. Ve filmu se téměř neustále mluví o morálce, spravedlnosti a správném jednání - a téměř neustále se děje pravý opak. Režisér / a spoluautor scénáře/ uvádí jako jeden ze zdrojů inspirace Čechova. Ale možná ještě více cítíme vliv Shakespeara, jenž je citovaný v jedné z klíčových scén filmů. Postava Aydin má tragikomický rozměr, se kterým se můžeme setkat v Shakespearových královských dramatech ...