Rodin

Podle mě je tohle zcela nedoceněný filmový skvost, nabitý neuvěřitelným chytrým humorem a Svěrákovým hračičkovstvím (hlemýždi, krevní řečiště, detaily zubního ošetření...). Honza si prostě skvěle pohrál a já jsem se neuvěřitelně bavil tehdy a bavím dodnes.

Ač jindy souhlasím s kleopatrou, nebo se aspoň od jejího hodnocení odchyluji jen málo, tohle bylo pro mě neskutečné zklamání. Možná proto, že historie je mým celoživotním koníčkem, jsem trpěl, jako zvíře. Navíc Colin, který absolutně neměl co hrát, zahrál přesně to, co měl hrát. Jen z úcty ke kleopatře nedávám hvězdu jednu. Třicet procent u mě tohle sladkobolné předstírání, že se snad někdy v historii mohlo něco podobného komukoli přihodit, a že snad některý z dialogů mohly skutečně vést lidské bytosti, atakovalo jen s vypětím všech sil. Pane Stone, proboha, a já vás tolik miloval! :-)

Tak tohle je vo mně. Přátelé, dokonce i teď mám hlad. Doufejte, že tu nikde v okolí není kočka. Páč jináč... No, nechme to.

No, dám čtyři. Žádný Zuřící býk to sice není, ale není to (na Michaela Manna) zase tak špatné. Dokonce je to dobré. Jen jedna poznámka. Nevidím jediný důvod, proč bych se měl po zhlédnutí jakéhokoli filmu zastydět za to, že jsem bílej chlápek z Prahy. A tento pocit film v docela slušné míře evokoval. Takže asi tak 72%.

Vše už velmi výstižně popsala kleopatra. Já jen dodám, že do Ellen Burstyn jsem byl ve své pubertě a postpubertě opravdu zamilovaný.

Takovou blbinu aby jeden pohledal. Odhlédneme-li od standardně nadstandardního herectví Michaela Cainea, je to příšerné. Vždy mě ohromí, když takovýto ekologicky laděný spektákl je provázen nejen lámáním kloubů a rozstříknutými mozky, ale rovněž takovým množstvím brutálních výbuchů, které by znamenaly v reálu ekologickou katastrofu pro polovinu severoamerického kontinentu.

Nemá cenu si nic nalhávat, ten film je famózní. Včera jsem byl na Vinohradech na divadelním nastudování a pořád je to famózní. 10% rezervu ale má, za to ovšem nemůže Forman, ale sir Shaffer. Protože mu vůbec nepřekážela historická skutečnost, ve které byl Salieri největším Mozartovým pomocníkem a také jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů přelomu 18. a 19. století, jehož život a dílo ve srovnání s Mozartovými rozhodně není srážkou génia a průměrnosti. Takže já měl vlastně už kdysi v kině problém si příběh užít beze zbytku a nedaří se mně to dodnes. 90%

Moc se mi to líbilo, i přes tu předchozí mediální masáž jsem nebyl ani trochu zklamán. Snad i proto, že jsem v podobném věku, v jakém byl hlavní hrdina, snad i proto, že pro mou ženu sice není stejně důležitý zůstatek na společném účtu, jako ty správné pruhy na sedačce, nicméně luxovat se musí i v průběhu sledování letní olympiády, bez ohledu na probíhající finálový běh na 110 m překážek s českou účastí vynikajícího Petra Svobody. Ovšem krize středního věku je tu popsaná náramně. Pořád v ní nejsem, a to možná i dílem díky tomuto filmu (strach by mi to nedovolil :-)).

Nic jsem o filmu nevěděl a královsky jsem se bavil. Vraždění za zvuků Phila Collinse - to bylo opravdu neuvěřitelné. Pro mě osobně docela nečekaný bonbónek, sice už někým jiným trochu ocucaný, ale stále ještě chutňoučký.

Koukám, že jsem to ještě neokomentoval, k čemuž se dostávám po opětovném zhlédnutí, tentokrát na formátu televizní obrazovky. Ani nevím, co mně vlastně chybí, nedokážu přesně specifikovat svůj trochu odtažitý dojem z filmu, ale čekal jsem prostě víc. Speciálně od Ridleyho vždy očekávám podobnou ránu, jako u Soupeřů, Blade Runnera nebo Vetřelce. A to se tady nedostavilo, Není to natočené ani zahrané špatně, jen nepřeskočila jiskra. Je to poctivých 80%, takže dobré, ale k pěti hvězdám potřebuji prostě něco víc, než jen velmi dobře zvládnutou profesi. Ještě upravuji: když drogy, tak Kokain má všechno to, co mně tady scházelo.