Alice už tu nebydlí

Je zvláštní, že film o ženě hledající místo k šťastnému žití se mi líbil už v době, kdy jsem ještě netušila, o čem to vlastně je. Hltala jsem Ellen Burstyn - Alici tak sympatickou a uvěřitelnou. Přestože se zdá, že její příběh plyne docela klidně a obyčejně, o prekérní situace není nouze - z utlačované manželky se stane truchlící vdovou, matkou tygřicí, řidičkou, barovou zpěvačkou, servírkou ..... sebe i syna chce ukotvit a mít "už trochu klidu", ale na otázku, co přesně to znamená, odpoví "nevím", protože definovat štěstí není snadné. Velkou pochvalu zaslouží scénář, který nabízí mnoho moudrých myšlenek v úsměvném a hřejivě lidském balení. (26.09.2006)

Alice vznikla za dost netypických podmínek, kdy Warneři byli již během natáčení The Exorcist tak nadšení z výkonu Ellen Burstyn, že jí nabídli, aby si sama vybrala libovolný projekt, ve kterém chce nadále hrát (či ho dokonce režírovat). Tak mezi haldou scénářů vyhrabala ten Getchellův a rozhodla se, že svěří jeho režii nějakému mladému dravému režisérovi. Coppola jí tehdy doporučil ať se mrkne na Mean Streets, ze kterých byla nadšená, ale nebyla si jistá, zdali mladý italoamerický floutek Scorsese je vůbec schopný natáčet ženské postavy. Napřímo se ho zeptala při osobním setkání, co ví o ženách, na což on pokrčil rameny se slovy "Nic, ale rád se o nich něco naučím." A tak tu máme Alici, vdovu středního věku s dospívajícím synem v příběhu plném postav, které dodržují tehdejší Scorseseho schéma naturalistické ukřičené a užvatlané nesnesitelnosti, akorát to tentokrát nejsou (pouze) namachrovaní muži, ale i ženy a děti, takže přirozeně při některých výměnách mezi hlavní postavou a jejím synem budete mít pocit, že byste raději chroustali sklo. Scorseseho chick-flick je zpětně prazvláštní bizár s podivným tempem (patrně způsobeným celkem zásadním sestříháním, zejména první třetiny), nervózní ruční kamerou, překvapivě srdcervoucími emocionálními scénami a s opravdu strašidelnými vedlejšími postavami. A tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu: Kdo je Vera? Co tam dělá ta Vera?! Kde se tam vzala? Co se jí vlastně stalo? Nic mi totiž v romantickém závěru nemohlo vzít větší vítr z plachet než když připlula do záběru, prohlásila "Feels like fall today." a zase z něj odplula. Co to... proč... Vera... fucking Vera?! (22.08.2023)

Film tak dospelý ako len môže byť. Netipoval by som ani náhodou, že toto je jeden z Martyho prvých filmov, čo zároveň hovorí o jeho variabilite, citlivosti a vnímavosti. Príbeh obyčajných ľudí, s obyčajnými problémami, v rámci "bežných" rodinných vzťahov. Film, ktorý má hĺbku, myšlienku...napriek tomu dám radšej prednosť Maestrovmu inému štýlu a filmom. (03.02.2010)

Moc příjemná road movie z ranné tvorby Scorseseho. Celý snímek táhne skvělá Allen Burstyn, která v roli Alice působila sympaticky a vypadalo to, jako by svou roli ani nehrála. Zaslouženě získala Oscara. Trošku na nervy mi lezl její syn, který se většinu filmů choval jako naprostý spratek, který si zasloužil dostávat každé ráno preventivně na prdel. (06.01.2012)

Takový jednoduchý film, jednoduchý příběh o jednoduchých lidech, jednoduchý ale duchaplný - a vlastně krásný film... Alice už do Monterey nedojede, ale do cíle nakonec ano, protože potkala svou Lásku. A vůbec to nebylo ani trošku banální... Tohle je fakt moc příjemný film, byť ty věci lidské v něm jsou někdy těžké a přebolestné. A přesto nakonec příběh se šťastným koncem, co nemusí být nutně hollywoodský happyend. Docela vtipný je pohled na poutač baru "Monterey" v posledním záběru filmu, vlastně je to takový symbol toho, že vše nakonec je jak mělo být... A mudrlantům, pindajícím o žánrovém blablablabla... něco moudra nakonec: Je to >jen< příběh... ;-) (13.02.2006)