Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenze (1 230)

plakát

Transformers (2007) 

Tento typ filmů mě míjí tak obrovským obloukem, že bych nezahlédl režisérovo temeno hlavy ani za použití hvězdářského teleskopu. Už jen ta základní myšlenka mně připadá natolik debilní, že ji prostě nejsem schopen překousnout. A co ten film vlastně je? Je to komiks, je to akčňák, je to sci-fi? Mně to připomíná ze všeho nejvíc úplnou blbost. 35%.

plakát

Sedím na konári a je mi dobre (1989) 

Juraji, Juraji, kam se tohle všechno vypařilo? Tento kus je jednou z korun československého filmu a osobně ho pokládám za to nejlepší, co Jakubisko za svůj život vyrobil. Tohle byl absolutní koncert, kterému nechybělo snad vůbec nic.

plakát

Pavučina (1986) 

Zajímavé a jistě záslužné zpracování výborné knižní předlohy, které, bohužel, utrpělo zjevným nuceným ořezáním scénáře v důsledku doby vzniku. Z dnešního pohledu působí tedy už poněkud lacině a mnohdy i nevěrohodně, v době uvedení do kin bych býval hodnotil mnohem výše, jenže nevím, zda by to nebylo způsobeno mou tehdejší vysokou dávkou mladého a dravého testosteronu v těle v kombinaci s poprvé v českém filmu prezentovanou opravdovou ženskou nahotou. U mě lehce pod 50%.

plakát

Cesta kolem mé hlavy (1984) 

Takové miloučké. Budu na ně hodný. Ale od Papouška bych čekal mnohem víc.

plakát

Princ a chuďas (1971) (TV film) 

Možná budu nostalgický, až hanba, ale já prostě musím dát plný počet. Na rozdíl od Rychlých šípů mě tenhle kousek zasáhl v dětských letech opravdu naplno. Po zhlédnutí televizní reprízy před pár lety musím říct, že z kouzla se neztratilo téměř nic.

plakát

Královský omyl (1968) 

V podstatě jde o divadelní hru zpracovanou jako filmové komorní drama. Miroslav Macháček a Martin Růžek byli naprosto skvostní a je s podivem, že film nezttratil tempo a napětí i přesto, že dějová linka je v podstatě chudičká a stojí téměř celá na výkonech právě zmíněných protagonistů. Za místy přítomný manýrismus a trochu příliš velké chtění dávám o jednu hvězdu méně, než bych byl dal při prvním zhlédnutí, i tak ale jde o poctivých a zasloužených 85%.

plakát

Piknik (1967) 

Velice mě udivuje zdejší nízké hodnocení, protože 70% u mě film překonává naprosto hravě. Na výkon Jiřího Hálka nezapomenu do smrti. Psychologie tohoto v podstatě divadelního kousku je naprosto brutální a odkrývání jednotlivých povah všech přítomných "hrdinů" opravdu mnohdy způsobuje kopřivku a místy až znechucení. Já dávám 80%.

plakát

Agónie - konec Rasputina (1981) 

Skvěle prezentovaná ruská filmařská škola, bohužel dosti učesaná evidentními cenzorskými zásahy novodobého sovětského samoděržaví. Z historického hlediska tedy film obsahuje několik zjevných nepřesností, ovšem vykreslení osudu carské rodiny a scény zavraždění Rasputina - to byly opravdové lahůdky. 80% musím dát i ve spánku.

plakát

Stalin (1992) (TV film) 

Pokud pomineme historickou realitu, je to docela slušný biják. Jenže v kontextu se skutečností vznikla prostě pro americké publikum lehce didaktická a hlavně dobře stravitelná pizza.

plakát

Tarzan (1984) 

Ten film má dvě roviny. První, pralesovitá, se docela blíží předloze, ovšem jak se chýlí ke konci, začínají přímo děsivé změny. Varuji proto všechny, kdo mají předlohu v malíku a film ještě neviděli. Jane se vůbec do pralesa nedostane, natož aby ji Tarzan společně se všemi ztroskotanými zachraňoval. On taky nakonec nikdo neztroskotal. Celá záležitost s d´Arnotem, která nahradila knižní zápletku, je vytvořena zcela nově. Z Tarzana se stane civilizovaný cylindřák během pár měsíců, a následuje zřejmě nejslabší část filmu, tedy dosti násilné budování morálního poselství o zahnívající civilizaci, které vede Greystocka až k dobrovolnému návratu do džungle (ta scénka z muzea s milovaným opičákem je opravdu dost uhozená). Celkově na mě film zapůsobil dost podivným dojmem, a to i přesto, že Lambert byl jako nahá opice opravdu skvěle Tarzanovatý. V podstatě si myslím, že tento kousek se i přes výbornou kameru a africké exteriéry příliš nepovedl. Rozhodně tedy mě, odkojeného Zdeňkem Burianem ilustrovanými paperbackovými vydáními předloh z 60. let, docela slušně zklamal.