popelka595

Nechápu, proč jsme si tento dokument pustili s mužem před spaním (místy je fakt dost depresivní), ale taky kdy jindy si ho pustit, když máme malé děti. A právě že na dětech a traumatech z dětství tento dokument stojí. Ze ❤️ doporučuju všem rodičům, též všem dospělákům, kteří trpí depresemi a celkově všem lidem, kteří jsou na něj připraveni. Je to síla, ale je to potřeba, aby se tady konečně začalo něco měnit..

Co člověk - to názor a ne že bych si myslela, že by ten můj někoho zajímal, ale pro sebe si sem malou poznámku hodim. Asi to je fakt mistrovsky natočený a neříkám, že tam nebyly dokonalý herecký výkony. Ale ty bláho, já se v tom tak ztrácela. Strašně mi prostě u sledování chyběl někdo, kdo četl knížní předlohu a já se bych se ho mohla neustále na něco ptát :-)). Kmotrovo pokračování jsem (zatím) vzdala. Zase ho ovšem nechci házet do jednoho pytle třeba s trilogií pána prstenu, která mi přijde nudná jak pšouk a prej je to trhák nebo seriálem přátelé, který většina lidí miluje a já nemůžu vystát, jak mi přijde debilní. Takže mu tedy čistě objektivně dávám 5 hvězd, protože me donutil přemýšlet a protože mu prostě někdy tu druhou šanci dám:-))

Vít Klusák mě už dříve v "českým snu" přesvědčil o tom, že je skvělý režisér a scénárista. A co na něm nejvíc oceňuji, je, že mají jeho dokumenty nějaký přesah. Za mě je "v síti" určitě jeden z nejlepších (a nejpotřebnějších) dokumentů v současné době. Chci věřit tomu, že si díky němu budou dávat (nejen) děti větší pozor na to, co všechno sdílí a s kým komunikují na sociálních sítích. Co mě ještě dostalo, bylo, jak to holky neuvěřitelně přirozeně zahrály.. A že Tereza Těžká v jednom rozhovoru přiznala, že při jednom z osobních setkání s predátorem vypadla z role, to bylo taky jen ku prospěch. Psát tohle někdo mému dítěti, tak se neznám. Sama už pár let nemám fb, twitter, instáč ani přehled o tom, co se kde děje. A přesto (nebo právě proto) si žiju docela šťastně. Takže to jde, je to jen o prioritách..

Film, který mě vrátil do mých studentských let a který mě jen utvrdil v tom, jak smekám před všemi, kdo pracují s postiženými lidmi. Já na to nikdy neměla koule a ani mít nebudu.. Skvělé je i poselství a věnování na konci filmu. Víc takových filmů, které mají smysl a otvíraj lidem oči..

Boží film.. Trochu jsem se bála, jak na něj bude reagovat můj 4letý syn, protože je na svůj věk hodně náročný divák, který jen tak u něčeho nevydrží. A Kryštůfek se po celou dobu ani nehnul, jen se se mnou strašně smál. Takže jsem usoudila, že má buď dobrý vkus po mamince, tenhle film je prostě dokonalý anebo oboje :))

Tak si jenom říkám, že když dokázala odpustit paní Eva Kor, tak to dokážeme všichni. Celý dokument byl pro mě velmi nepříjemný, nemám ráda téma druhé světové války.. Kvůli čemu ale pro mě mělo smysl dokument dokoukat, byla tato slova paní Evy: "Nastal čas odpustit ale nikoliv zapomenout.. Do té doby jsem vždycky reagovala na to, co mi udělali jiní lidé. A mnohokrát jsem reagovala jako oběť. Nyní jsem udělala něco sama a dalo mi to sílu. Odpustila jsem a pochopila, že to, jak se cítíme, můžeme mít ve vlastních rukou. Setřásla jsem tak tím ze sebe obrovský tlak a hněv. Nejvíc jsem tím obdarovala sebe. Z mého pohledu je velmi smutné, že oběť zůstane obětí. Můžu udělat jen to, že jim ukážu, že existuje možnost výběru. Jsem přesvědčená, že odpuštění je nesmírně mocná věc.. Pokud budu žít dostatečně dlouho a budu o tom dostatečně mluvit, třeba to lidé zkusí, protože svět zoufale potřebuje odpuštění. A já chci, aby mi všichni pomohli zasít tato semínka míru po celém světě." Paní Eva už bohužel není mezi námi, ale nenechala tu toho po sobě zrovna málo..

Hodnotím srdcem za plný počet, protože a) jsem u toho neusla b) miluju filmy s hlubší myšlenkou c) oprášila jsem svoji chabou znalost němčiny d) už dlouho tvrdím, že čím méně věcí mám, tím jsem šťastnější d) ti dva jsou fakt sympoši

Jedna z mála nových českých pohádek, která má děj a vtip a která mě už třetím rokem strašně baví. Dvojice Trojan a Dvořák opět nezklamala. Anděl páně 2 podle mě dokonce předčil už i tak skvělou jedničku.

Bohemian Rhapsody mě naprosto a totálně odrovnala. Už dlouho jsem neviděla tak nádherný a do posledního detailu doladěný film. Ve filmu je spoustu vtipných scén, stejně jako těch dojemných. Tajně jsem si v kině utírala slzy, když Freddie zpíval: "Goodbye, everybody, I've got to go, gotta leave you all behind and face the truth..." Tohle se nedá popsat, to se musí vidět. A že je ve filmu pár nesrovnalostí, to mně žíly vůbec netrhá, já jsem si na svoje přišla na 110%. P.s. samozřejmě jsem po návratu z kina koukala do půlnoci na záznam Queenů z koncertu Live aid, protože to ani nešlo jinak :))

Zhlédnutí dokumentárního filmu Planeta Česko byl pro mě opravdu velkým zážitkem. Nejen že jsem se u něj pobavila (hlavně u sysla, vlaštovek a bobra), ale taky poučila, neboť jsem většinu zvířat (hlavně ptáků a brouků) ani neznala. S Marianem Polákem se určitě shodnu v tom, že se chodíme dívat na exotická zvířata do ZOO a přitom neznáme zvířata, která nám běhají za barákem. V dokumentu jsou nádherné záběry na Česko, z kterých mi spadla čelist a zároveň odstrašující podívaná na vydrancovanou přírodu, regulované řeky, z kterých se mi chtělo brečet. I právě proto mě moc potěšilo, jak se v dokumentu několikrát zmiňovalo, že není všechno tak černobílé, jak na první pohled vypadá (všechno zlé může být i k něčemu dobrému a naopak). Všech pět hvězd jsem dala taky hlavně proto, že jsem lepší dokument o české přírodě zatím neviděla. Marián Polák je v mých očích blázen v tom nejlepším slova smyslu. A jeho dcery, kterým svůj film věnoval, na něj můžou být opravdu náležitě hrdé.