mosem

Slušně, mravně a svému stavu přiměřeně. Heslo, kterým by se mohl/měl řídit každý z nás. Velmi zajímaví členové rodu, ke svému heslu by ještě mohli připojit dovětek "skromně". Každý z nich je jiný, ale v tomhle jsou si všichni podobní. A při srovnání s jinými příslušníky šlechty vycházejí mnohem sympatičtěji. Je příjemné alespon takto poznávat tyto lidi.

Kdybych měl rod hodnotit jen podle tohoto dílu, jen stěží nacházím někoho, kdo ve mně vzbuzuje dojem aristokrata. Nejvíc Jiři Troskov, i když jsem si vědom toho, že jsem k ostatním možná poněkud nespravedlivé. Nicméně, s ostatními bych asi nedokázal strávit delší čas. Ale  uznávám, že oni sami by se mnou měli stejný problém :-)

Oč lépe působí starší generace, tím rozpačitější dojem vyvolávají zástupci generace mladé. Jistě, je to jen pocit, vyvolaný tímto pořadem. Sehrává v něm roli jistě i nervozita, věk, nezkušenost. Nicméně právě dva mladí pánové působí dojmem sebejistých mladých mužů, snad až dojmem zlaté mládeže. Nejraději by se věnovali podnikání, ale nejraději jsou že to dělá tatínek a tak nemají starosti, jak typické. A završují vše tím, že na rozdíl od dědečka i tatínka (kteří působí normálně) jsou to právě oni, kdo má pocit že mají modrou krev. A působí dojmem, že jim to stačí. Nicméně, opět spousta zajímavých informací.

Filmy trvající více než 2 hodiny nemám příliš v oblibě. Délka vede zpravidla k rozplizlosti a příliš okatému nouzovému vyplnění času. Tento film je výjimkou. Má spád, myšlenku i herecké výkony, vizuální a zvukové efekty jsou sice poplatné jiné generaci než mé, ale nejsou samoúčelné a do spádu rozhovorů zapadnou jako mezipatro na schodiště. Trošku komplikací bylo orientovat se v postavách, pokud nejste právě fyzikové, tak snadno identifikovatelný byl jen Einstein :-), takže mně mrzelo, že jsem si o samotném Oppenheimerovi a jeho životě, příběh a postavách kolem něj nenačetl víc před shlédnutím filmu. A drobnosti, jako někdy jen "prokmitnuté" titulky (ano, je můj problém, že neumím dost dobře anglicky), a nebo jejich horší čitelnost na světlém pozadí (ale to je obecný problém všech titulkovaných filmů), jsou jen drobnosti na skvělém filmu. Zatím čtyři hvězdy, ale až si o Oppenheimerovi něco přečtu, nevylučuji že ho zkouknu ještě jednou.

Za hodně dlouhou dobu český film, který s klidným svědomím doporučuji všem kolem. A to přesto, že "krimi" bych jej neoznačil ani náhodou. Nicméně vizuálně povedený (když pominu jeden, dva kýčovité momenty, kterým se ale asi úplně nedá vyhnout nikdy) a jedno "módní zaškobrtnutí" s tehdy ještě nepoužívanou mikinou (což je jen detail) neměl jsem co vytknout. To, že se někteří pozastavují nad řadou témat, která jsou nakousnuta, ale nejsou polopatisticky vysvětlována, já osobně považuji za přednost, nikoliv nedostatek. Ale nezkreslený pohled na svět a morálku velkého byznysu (tak podobný tehdy a dnes), které je do značné míry cynické a falešné, podřízené výkonu, a především nosné téma upoutaly pozornost, stejně jako herecké výkony. Osobně jsem za nejlepší výkon považoval postavu Saši, který s ohledem na to, že není profesionální herec odvedl výkon na jedničku s hvězdičkou. A když jsem si po filmu přečetl rozhovor s ním (i ostatním rozhovor doporučuji, ale taky až po filmu), musím říct - super. A "paní ředitelová" - všechna čest.

3* jsou maximum, které jsem schopen/ochoten tomuhle filmu dát. Jedna hvězda za vskutku hezkou Myslivečkovu hudbu a její provedení souborem Collegium 1704. Druhá hvězda za hezkou výpravu, jakkoliv jsem se občas nemohl ubránit pocitu těžké inspirace Amadeem. A třetí hvězda za vše ostatní - nápad, přiblížení osobnosti skladatele, herecké výkony.... Film ukazuje, jak podobný byl umělecký svět 18. století tomu současnému, možná je ten současný dokonce mravnější. Ne to není názor puritána, ale v některých momentech film působil dojmeme, že Mysliveček svoji kariéru dělal výhradně přes postel, a tak jeho hudbu do jisté míry degraduje. Film na který se dá podívat, ale asi není důvod jej vidět opakovaně.

"Nepodceňujte sílu peněz na rozhodování lidí." Film, který svým závěrem dokazuje pravdivost věty, vyslovené v jejím průběhu. Film, který stojí za shlédnutí, ale asi člověk postrádá potřebu jej vidět znovu. Excelentní Roden a pro mne jemu rovnocenný Igor Bareš. Nenápaditá kamera a kulisy, ze kterých je cítit úspornost. Dobrý námět, nicméně v některých momentech příliš snadná a ne úplně přesvědčivá rozhodování hlavních postav.

Za mne jeden z nejslabších dílů. Chápu, že průvodcem není profesionální reportérka, takže nechci soudit, do jaké míry zde sehrávala roli ona a do jaké produkce, ale v tomhle případě jsem si připadal jako na předváděčce agenta cestovní kanceláře. Restaurace si hrála na dokonalý michelinský podnik, servírování vysoké gastronomie, obsluha ve snobském stylu. Večeře dvojice u opuštěného stolu v závěru dílu pak působilo zcela sterilně. Díly z afrických zemí byly mnohem osobnější, bylo vidět že průvodci, resp. průvodkyně zde opravdu žijí a uvádějí nás do prostředí ve kterém se cítí dobře a které je přijímá jako své.  Zde bylo vše profesionální. I když i zde byly zajímavé momenty - gruzinská cukrovinka, informace o výrobě gruzínských vín. Ale na víc než dvě hvězdy to nebylo.

Dokument, který dokázal podávat informace vyváženě. Na jedné straně jednoznačně osoba, která má charisma - ať již jako umělec, tak jako politik. Na druhé straně jeho umělecké projevy i jeho civilní postoje jsou občas na hraně, nebo i za ní. Patrné bylo jak se z člověka, který využívá svého temperamentu a extrovertní povahy  a užívá se svůj úspěch, stává ten který cítí odpovědnost, hledá energii a sílu dávat naději ostatním. Dokument, který nám ukazuje osobnost ukrajinského prezidenta i jinak, než jej známe z posledních týdnů.

Za mne spíše hodina dějepisu, tedy pořad který byl zajímavý a poučný pro člověka, který o uvedené události a historických souvislostech nemá žádné znalosti. Což svým způsobem i chápu, pořad zjevně není určen pouze českému/moravskému/rakouskému divákovi. Zajímavá a nová byla myšlenka hledání hromadného hrobu bojovníků, která však bohužel zůstala nedotažena - zasloužila by si alespoň krátkou informaci, zda výkopy byly/jsou/budou prováděny, a možná jako oslí můstek nalákat k potencionálnímu pokračování.