mosem

3* jsou maximum, které jsem schopen/ochoten tomuhle filmu dát. Jedna hvězda za vskutku hezkou Myslivečkovu hudbu a její provedení souborem Collegium 1704. Druhá hvězda za hezkou výpravu, jakkoliv jsem se občas nemohl ubránit pocitu těžké inspirace Amadeem. A třetí hvězda za vše ostatní - nápad, přiblížení osobnosti skladatele, herecké výkony.... Film ukazuje, jak podobný byl umělecký svět 18. století tomu současnému, možná je ten současný dokonce mravnější. Ne to není názor puritána, ale v některých momentech film působil dojmeme, že Mysliveček svoji kariéru dělal výhradně přes postel, a tak jeho hudbu do jisté míry degraduje. Film na který se dá podívat, ale asi není důvod jej vidět opakovaně.

Vysílání ve své době jsem neviděl. Dnes, s odstupem času mohu porovnávat s jinými reality (MasterChef, Peče celá země) s konstatováním, že forma natáčení se výrazně posunula. Což neznamená, že by tato soutěž byla špatná, je prostě jen jiná. Nepochybně dnes by se objevily námitky proti korektnosti, když všichni soutěžící nemají stejné úkoly, některé scény jsou dotaženy ad absurdum. Nicméně za mně slušná porce zábavy, navíc my "nesvětáci" se dozvíme spoustu zajímavých informací, které mají i praktické využití. Snad každý z nás si uvědomí při sledování, kolik podobných scén zažil, a byl v nich dokonale bezradný :-)

Komedie? Satira? Společenská kritika? Kritika maloměšťáctví? Od každého něco. Každopádně galerie hvězd, která nemůže nepobavit. Co jméno, to pojem českého filmu. V některých okamžicích předvídatelný vývoj, příběh plný vtipných hlášek a nahrávek. Film, ve kterém Oldřich nový hraje poněkud jinou roli, než jej známe z dalších filmů, a spolu s dalšími herci sehrává koncert, u kterého se vám unaví bránice smíchem.

Podle mne jeden z nejlepších filmů. Nejen díky představiteli Williama z Baskervillu, ale také zásluhou skvělé atmosféry středověkého kláštera, kterou ani díky návštěvě poměrně zachovalých francouzských klášterů nelze dnes plně vstřebat. Vizuálně působivé skriptorium, stejně jako velmi působivý noční průvod s loučemi ke hranici. A další a další momenty. Film, zcela rovnocenný románové předloze, který diváka pokouší přitáhnout ke studiu tehdejších reálií.

Když pomineme řadu méně či více nepravděpodobných kombinací, dostaneme hezky natočenou detektivku. Nutno uznat, že výpravnost je vynikající, stejně jako kostýmy. Pojato s přiměřenou dávkou anglického humoru okořeněného francouzským šarmem dámského osazenstva s rozinkou egyptského lodního majordoma. Takže rozhodně příjemné pokoukání, snad trochu delší než bylo nutné. Takže pro mne osobně největším nedostatkem je to že Poirot není Suchet :-) Což ale nijak neubírá na kvalitě hereckého výkonu Ustinova.

"Nepodceňujte sílu peněz na rozhodování lidí." Film, který svým závěrem dokazuje pravdivost věty, vyslovené v jejím průběhu. Film, který stojí za shlédnutí, ale asi člověk postrádá potřebu jej vidět znovu. Excelentní Roden a pro mne jemu rovnocenný Igor Bareš. Nenápaditá kamera a kulisy, ze kterých je cítit úspornost. Dobrý námět, nicméně v některých momentech příliš snadná a ne úplně přesvědčivá rozhodování hlavních postav.

Nepochybně zajímavý dokument, i když některá hodnocení Schliemanna jsou zaujatá a zjednodušující. Už samotné hodnocení jeho zápisů v deníku jako lživých působí až úsměvně, vůbec nepřipouští možnost omylu. Také kategorické hodnocení jeho vztahu ke Calvertovi. Schliemann je hodnocen jako nevzdělaný amatérský archeolog, ale přesně tímtéž byl Calvert. Ostatně, kdo dnes něco ví o Theodoru Daviesovi, který předpokládal již v letech 1908-1909 Tutanchamonův hrob, otevřený později Hawardem Carterem. Prostě tak to chodí. Lze samozřejmě diskutovat i o jeho archeologických metodách, nicméně je otázkou, zda ortodoxním přístupem by něco objevil.  Zajímavá je také úvaha, komu poklad patří - Schliemann se narodil v Německu, podnikal v Rusku a byl formálně poddaným ruského cara, měl americké občanství. Mnoho kontroverzních otázek, které nemají odpověď. Nicméně, na významu Schliemannova nálezu Tróje ani pokladu to nic neubírá.

Přemýšlel jsem, jestli dát filmu 3 nebo 4 hvězdy. Nakonec jsem se pod vlivem doby vzniku filmu rozhodl pro 4. Film, ve kterém hlavní hrdina v mnoha okamžicích překonává 007, a byť knihomol s přehledem porazí profesionálního "pošťáka" a dokáže si poradit v mnoha dalších podobných scénách. V dnešní době až úsměvně působí jednoduchost, jak se dá vniknout do centrály CIA v NY, jak snadno se dá zjistit číslo a majitel telefonní stánice (pojem GDPF v té době nikdo neřešil), a další a další zajímavosti. A nepochybně pro nás (nevím ve kterém roce byl uveden v našich kinech) musel ohromujícím způsobem působit počítač, a NYdvojčata. Nicméně, herecky mne více oslovil Max von Sydow než Redford. Ale to je nepochybně otázka osobních preferencí. Příjemná oddechovka, na kterou se dá dívat i po téměř 50 letech od vzniku.

Touha po penězích? Pocit moci? Uspokojení vlastního ega? Adrenalin plynoucí z rizika? Sadismus? Potěšení z manipulace?....... Tohle všechno, a ještě mnohé další může stát za každým obchodníkem se zbraněmi, nejen za Orlovem, kterého skvěle představuje Nicolas Cage. Je snadné odsuzovat tohoto nelegálního obchodníka se zbraněmi, ale závěr filmu končí v holé realitě. Mocní tohoto světa potřebují vždy někoho na špinavou práci. A nazývejme je rovněž jakkoli - Kmotr, Vor v zakoně, ajabun, vláda. Snad s tím rozdílem, že vláda alespoň formálně stojí za svými lidmi. A tak film nastoluje i otázky etické, které je vhodné si klást. Scény nejsou přehnaně a samoúčelně brutální, film má spád, originálně působí myšlenkové pochody Orlova ve formě komentáře. Není to oddechovka ani film k pobavení, ale těžké téma kryté občasným sarkasmem, který je pro poznání podstaty autorského záměru třeba rozptýlit.

Za hodně dlouhou dobu český film, který s klidným svědomím doporučuji všem kolem. A to přesto, že "krimi" bych jej neoznačil ani náhodou. Nicméně vizuálně povedený (když pominu jeden, dva kýčovité momenty, kterým se ale asi úplně nedá vyhnout nikdy) a jedno "módní zaškobrtnutí" s tehdy ještě nepoužívanou mikinou (což je jen detail) neměl jsem co vytknout. To, že se někteří pozastavují nad řadou témat, která jsou nakousnuta, ale nejsou polopatisticky vysvětlována, já osobně považuji za přednost, nikoliv nedostatek. Ale nezkreslený pohled na svět a morálku velkého byznysu (tak podobný tehdy a dnes), které je do značné míry cynické a falešné, podřízené výkonu, a především nosné téma upoutaly pozornost, stejně jako herecké výkony. Osobně jsem za nejlepší výkon považoval postavu Saši, který s ohledem na to, že není profesionální herec odvedl výkon na jedničku s hvězdičkou. A když jsem si po filmu přečetl rozhovor s ním (i ostatním rozhovor doporučuji, ale taky až po filmu), musím říct - super. A "paní ředitelová" - všechna čest.