mosem

Šarlatán - film, po jehož shlédnutí odcházíte s potřebou dostudovat a dohledat. Zjistit (pokud to nemáte zjištěno předem), jak to dopadlo u soudu, a jak vlastně skutečně jeho vyšetřování a soud probíhaly. Jak pokračoval osud jeho asistenta, jak se na jeho léčitelské schopnosti dívají skeptikové. Stejně tak si musíte klást otázku charakteru a osobnosti Mikoláška. Život poznamenaný smrtí, kterou zapříčinil za první světové války. Jeho cholerická povaha vedoucí k dramatickému rozchodu s otcem. Homosexuální vztah a formální manželství. Léčení kontroverzních osobností totalitních režimů. Není to film, který by byl snadný ke sledování a po jeho skončení by divák měl jednoznačný pocit. Pokud na mne něco působilo negativně, tak až příliš naturalisticky zobrazovaný vztah s asistentem - vše bylo jasné a nebylo třeba až tak "polopatického" podání. Skvělý byl z mého pohledu Ivan Trojan, naopak Juraj Loj pro ne odpovídal době první republiky, ve které k Mikoláškovi vstupuje, spíše současnému pojetí suverénního, úspěšného, vysportovaného a pohledného muže. Ale nevím....že by závist? :-) Každopádně film, který stojí zato vidět..

1. část - vizuálně půvabné a informačně nesporně velmi zajímavé. A to ne jenom ze života královské rodiny, ale i ze světa personálu - třeba nutnost zastavit vlak s 15 cm přesností na červeném koberci. V některých momentech si člověk uvědomil, jak některé věci nejsou pro členy monarchie běžné - třeba si vůbec nepřipustí (a tu informaci ani nikdy nezjistí), že by v zásobách vlaku nemusel být jogurt. Někte informace zase lehce pikantní - například informace o využívání času na holení princem Philipem. Snad jen několikeré opakování obdobných informací poněkud nadbytečné.

Obávám se, že z mého úhlu pohledu nemůže být vyšší hodnocení jiného zpracování, než původního filmového s Connerym. Takže tohle je z mého pohledu maximum možného :-) Je pravdou, že seriál uspokojí přece jen asi víc toho kdo se dokáže povznést nad srovnávání mezi románem a tímhle seriálovým zpracováním. Zřejmě byla dána délka minisérie a tak filozofickou stránku románu bylo nutno nahradit jinou dějovou linkou. Nevím, jak to budu hodnotit po skončení seriálu, ale zatím se tato linka filozofickému náboji knihy ani nepřibližuje. Nevím, jak budou vypadat další díly, nicméně u tohohle dávám plusový bod za výpravu - především úvodní bojovou scénu, scény v interiérech a typový výběr postav řeholníků. U záběrů exteriérů jsem rozpačitý, působí dojmem počítačových kulis - ale mohu se plést. Zcela jistě sledování není ztrátou času, ale v tom, kdo přečetl (několikrát) Ecovu knihu, její přitažlivost nepochybně nevyrovná.

Z mého úhlu pohledu slabší díl než první - jako by se seriál začal odklánět do mysterióznosti, "heretická" odbočka působila poněkud samoúčelně - nahrazení filozofických prvků knihy tímto způsobem nepovažují za právě šťastné.

Mám pocit, že díl za dílem se seriálová verze vzdaluje Ecovu románu. Vedlejší dějová linie s milenkou a dcerou Fra Dolcina má být "náhražkou" za filozofické statě románu, ale pojetí je podle mne pojato až příliš ve stylu akčního filmu. Stejně tak na mne rozpačitě působí scéna s halucinogenními bylinami. A scény, ve kterých mniši rozmlouvají "tajně" s Vilémem a Adsonem, ale jejich rozhovor vždy slyší někdo kdo nemá, působí primitivně a naivně. Respektive hloupě působí chování účastníků. Za největší pozitivum tohohle dílu vnímám informaci o existenci Fra Dolcina a jeho sekty, což mně osobně vede k tomu, abych se stejně jako Adson o nich dozvěděl víc.

od minulého dílu opět pokles. Tohle už s Ecovým příběhem má společného jen pramálo. A jestli děj minulého dílů působil mysteriozně, v tomto příběhu některé momenty byly téměř blouznivé. Vilémov sezení nad plánem knihovny je přímo jasnovidecké, za scénu s prohlídkou knihovny by se nemusel stydět ani Indiana Jones, neuvěřitelně působí znalost čtení u Adsonovy "přítelkyně" v kontextu doby. V tomto případě celý díl působí jen jako umělé natahování délky příběhu.

Pátý díl minisérie. Kdo by nevěděl, snadno by mohl dospět k závěru, že autorem předlohy je Jirásek. Disputace, ve které je hranice mezi "dobrými chudými" a "špatnými bohatými" má spíše charakter politicko-satirického pořadu než cokoliv jiného. Na druhou stranu mám lepší pocit z Viléma, jako by postupem času dostával charisma, které u něj předpokládám. Je to koukatelné, ale ne oslňující.

Kdybych nevěděl, že tohle má vycházet z Ecova Jména růže, tak bych to (kromě jmen) z děje ani nepoznal. A procházka Anny po klášteře....ještě chvilku a je z ní Ninja.

Kdybych hledal výhradu, snad jen oslovení Jindra. Možná se to zdá divné jen mně, ale tohle oslovení je podobné, jako oslovovat české panovníky podobně familiérně. Svatého Václava Vaškem, Karla IV. Kájo, nebo Františka Josefa Fanoušku. Prostě tohle mně nesedělo. Na druhé straně pozitiv mnohem víc - i přes historické nepřesnosti. Kdy například Jindřichův bratr Thomas umírá ještě před jeho nástupem na trůn, zatímco ve skutečnosti padl v boji až o 8 let později, až po Jindřichově smrti s Kateřinou. Ale jistá autorská licence a zkratka je v případě filmu, který není dokumentem pochopitelná a tolerovatelná. Zcela to vyvažují skvělé záběry bitvy, kamera a poctivé herecké výkony.

Film, který (a uznávám, že to zní hloupě, ale je to tak) mně příjemně překvapil. Po přečtených recenzích, po článcích o omdlivajících divácích, komentářích a diskusích, jsem očekával zcela brutální, nervy drásající podívanou. A s touto představou jsem k němu usedl. Nicméně, musím říct, že kniha mně přišla mnohem, mnohem brutálnější. V tomto případě bych řekl, že Marhoul dokázal odhadnout hranici přijatelného násilí a psycha a nepřekročit ji. Svoji roli nepochybně sehrála i skutečnost, že film je natočen černobíle. A přece jen - krev v tomto provedení působí poněkud méně drasticky, i když víme oč se jedná. Geniální je podle mne výběr postav - zejména vesničanů. I když není příběh přesně lokalizován, myslím že takové typy v té době byly v mnoha odloučených lokalitách. Kde přetrvávala pověrečnost, alkoholismus, domácí násilí jako norma....Film mnohé pouze naznačuje, takže divák který před filmem četl knižní podobu je podle mne v jisté výhodě. Ví, co se bude odehrávat, a možná i proto film nepůsobí tak hororově. Není to jednoduchý film, není určen každému divákovi, je poměrně dlouhý. Ale vidět jej stojí za to.