ripo

Prefilozovaná fikcia totalitnej budúcnosti.

„Zenica" je prvním jugoslávským filmem se současnou thematikou, který přichází do našich kin. Je to film zajímavý nejen proto, že ukazuje život v novém průmyslovém městě, ale především proto, že ukazuje problémy mladých lidí ve střízlivém světle, bez příkras, problémy, které jsou blízké našim lidem. Za ústřední motiv tohoto filmu označují Jugoslávci velmi výstižně konflikt snu a reality a úsilí realisovat sny. Režiséři filmu Jovan Živanovič a Miloš Stefanovič patří k nové generaci filmových tvůrců a „Zenica" je jejich prvním uměleckým filmem. Živanovič natočil několik zdařilých krátkých filmů, Stefanovič začal pracovat jako střihač. Režii studoval na VGIKu ve třídě profesora Kulešova. Hlavní představitel filmu Rade Marković patří k nejoblíbenějším jugoslávským filmovým hercům. Debutoval v r. 1947 v prvním jugoslávském filmu „Slavica". Od té doby hrál v desítce filmů vždy hlavní role. Je zároveň předním členem bělehradského Dramatického divadla. Herec M, Vitorović získal na IV. FF v Půle v srpnu 1957 cenu „Vesna-filmu" za role ve filmu „Zenica" a „Človíček". Filmový přehled 49/1957

Stalo se už zvykem, že na nový film známé režisérské dvojice KadárKlos se čeká s napětím. Je to snad podivné, když si uvědomíme, že tato dvojice nám dala teprve dva hrané filmy, ale je to přirozené, když si na druhé straně uvědomíme, že to právě byly takové filmy, jako „Únos" a „Hudba z Marsu", které zvláště první z nich dokázaly říci v soudobém stavu našeho filmu závažné a objevné slovo. Nové společné dílo, k němuž napsal scénář Ludvík Aškenazy, všechna očekávání určitě splňuje. V prostém příběhu obyvatel jednoho pražského činžáku kdesi na konečné stanici tramvaje, vyprávěném v rámci čtyř dnů z různých ročních období, se autorům podařilo bohatě vykreslit několik znamenitých profilů dnešních lidí. Všechny motivy filmu jsou vlastně soustředěny na osudy dvou dětí: jednoho nenarozeného, o kterém se těžce rozhoduje, zda se vůbec má narodit; a jednoho opuštěného, jehož otec je opilec. I když ve filmu nejde o žádné t. zv. velké problémy, cítíme, že problémy, kolem kterých se točí děj, jsou jedny z nejdůležitějších: problémy vzájemného vztahu lidí. Film se nesnaží dát žádný recept. Autoři se však nad nimi velmi svědomitě zamýšlejí a řeší je, arciť jen v rámci příběhu svých hrdinů. Tak však nutí diváka, aby se sám hluboce zamyslel nad tím, co vidí. Daří se jim proniknout do nitra člověka, do podstaty nejprotichůdnějších charakterů, a tlumočit toto proniknutí divákovi tak, aby skutečně pochopil, v čem je krása jedněch a nešvar druhých. Přitom však nekreslí své hrdiny černé nebo bíle. Vzácně se tu podařilo ukázat velikou složitost života a lidského jedince. Ukázat prosté lidi v jejich běžném životě, v němž je zpravidla velmi těžké rozhodovat podle zásady: „Tvá řeč budiž ano, ano ne, ne." Skvělé režijní vědení, vytvářející podmanivou atmosféru světa, jehož se divák stává takřka osobním účastníkem, a vedoucí herce k realistickým, pečlivě odstíněným výkonům, při nichž zapomínáme na tvář známého herce a uvědomujeme si osobnost a životnost umělecké postavy, umocňuje příběh v dílo, které zanechá hlubokou stopu nejen u diváků, ale i v naší současné filmové produkci. Filmový přehled 49/1957

Italští dokumentaristé natočili v posledních letech několik vynikajících dokumentárních snímků z exotických krajů. Některé z nich byly odměněny významnými cenami na mezinárodních filmových festivalech. Film „Poslední ráj" sice nepatří k nejlepším dílům tohoto druhu, přesto však vyvolal mnoho pozornosti ve všech zemích, kde byl promítán. V popisu života domorodých obyvatel Tichomoří zůstává příliš na povrchu. Je složen z obratně dělaných a účinných záběrů, avšak je zřejmé, že hlavní snaha filmařů se upírala k líbivé a mnohdy laciné exotice. Zavádí diváka do krajů dosud s filmového plátna jen málo známých, ukazuje nesmírné přírodní krásy, vynikající zejména v barevném provedení širokoúhlého filmu, avšak život domorodého obyvatelstva pozoruje růžovými brýlemi okouzleného turisty, a nikterak neusiluje o hlubší, vpravdě dokumentaristické zobrazení tamní skutečnosti, která jistě zdaleka není tak růžová jako v tomto filmu. Filmový přehled 49/1957

Film je určen pro dětská představení a pro promítání v kinech Čas. Filmový přehled 48/1957

Roztomilá kreslená bajka pro malé i velké. Je určena pro nejširší distribuci. Filmový přehled 48/1957

Tento významný kulturně historický dokument režiséra A. F. Šulce působivě dokumentuje, jak velký vliv měl pražský hudební život na tvorbu Wolfganga Amadea Mozarta, který ve svém neklidném životě tu nacházel tvůrčí pohodu a přátelství svých ctitelů a obdivovatelů své hudby. Film byl po prvé promítnut na IX. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech r. 1956 mimo soutěž i na četných mezinárodních festivalech (na př. v souboru kulturních filmů v Oberhausenu a v Padově v r. 1956). Filmový přehled 48/1957

Film doplňující řadu krátkých filmů o významných ruských umělcích malířích je určen pro nejširší distribuci. Filmový přehled 48/1957

Tento národopisný film je určen zejména pro promítání v kinech Čas. Poslouží též jako vhodný doplněk národopisných přednášek o dějinách a současnosti západních Čech, Ústecka, Teplicka, Litoměřicka. Filmový přehled 48/1957

Film o vzniku a vývoji jazzu, sestavený ze vzácných dokumentárních snímků, je určen pro nejširší distribuci. Filmový přehled 48/1957